Už je tomu rok, co jsme si v rámci našeho seriálu přiblížili další firmy, které produkují krabičky, pedály, prostě kytarové efekty, na které velmi rádi šlapeme, dupeme, ťukáme...
A kdo nás čeká dnes? Tak určitě to je firma, kterou byste možná v této řadě článků, kdy se věnujeme krabicím zahrnujícími jeden efekt (tedy až na výjimky), ani nečekali, protože její jméno je prvotně spjato s procesory, duálními efekty, a zejména s modelery. Byla by to ale chyba ji nezmínit. A druhou je značka, která u nás není etablována, ale dokáže se v oceánu krabiček prosadit. A to není málo.
Line 6
Ano, jistě, první, co kytaristy aspoň z hlediska efektů napadne, je proslulá „ledvinka“ neboli POD, která nastavila nový trend v modelingu aparátů a efektů. Mimochodem, Johnson na to dokázal navázat svým J-Station, kde se velice povedla některá nastavení (v mnohém, třeba u simulace akustické kytary, to bylo dokonce i lepší než u POD). Jenže Line 6 nejsou „jen“ modelery, „jen“ Variaxy a „jen“ multiefekty, procesory a komba. Tato značka je také spjata i s řadou hodně oblíbených efektových zařízení s širokými možnostmi nastavení - ale o tom až za chvíli.
Firma vznikla díky iniciativě Marcuse Ryleho a Michaela Doidica, předtím zaměstnanců Oberheimu, kteří se nechali inspirovat stále silnějším tlakem na digitální zpracování signálu v 80. letech. A název? Ryle zde uvádí, že systém tehdy nabízel jen pět míst na označení a navíc chtěli svou snahu zachovat v tajnosti. A tak si vymysleli tento krycí název, kódové slovo „řádek 6“, který nakonec firmě zůstal a stal se známým.
Prvním produktem, který spustil celou tu parádu, byl roku 1996 Flextone, kombo již s celodigitálním zpracováním zvuku. Celá řada se nabízela v několika variacích, hlava i kombo, a nabízela na 16 aparátů a 11 digitálních efektů.
Po uvedení slavné POD a dodnes následné řady a jejich variací (POD 2.0, POD XT, POD X3, POD HD) přichází roku 1999 další významný moment, a to uvedením efektů řady 4. Proč tato číslovka? Jednoduše? Prostě jsou tam čtyři nožní přepínače. A proč? No právě v tom byl ten perfektní nápad. Tyto efekty totiž v sobě sdružují modeling nejznámějších, nejproslulejších a historicky nejpoužívanějších efektů té určité kategorie v historii rocku obecně.
Tak třeba DL4, Delay Modeler - ten v sobě zahrnuje 16 efektů, od simulace analogu po digitál, včetně ping pongu, reverse efektu a dalších. Samozřejmostí se pro tuto řadu stávají tři kanály a vstup na expression pedál.
Hodně oblíbeným se stal DM4, Distortion Modeler, sdružující v sobě možnosti overdrive i distortionů. A musím říci, že to funguje opravdu dobře. 16 efektů, od boostu, fuzzu přes drive až po distortion, 18 presetů, 4 kanály - z hlediska příkladů známých krabiček zde najdeme zvukovou modelaci takových klasik, jako jsou Ibanez Tube Screamer TS-808, ProCo Rat, MXR MicroAmp, Boss MT-2, prostě super. Měl jsem možnost tuto multikrabici vyzkoušet a opravdu mne to bavilo...
Patří sem i FM4, Filter Modeler. Ten v sobě zahrnuje nejrůznější zvukové filtry v 16 efektech a 20 presetech a 4 kanálech. Najdeme zde zdroje zvukových možností od Mu-Tron přes vocodery a Z-Vex po Korg Synth či Roland GR700 Synth. Tohle jsem na českých pódiích tedy ještě neviděl, ale do našeho výčtu to patří.
Tuto klasickou čtyřku uzavírá MM4, Modulation Modeler, což, jak vidno, obsahuje chorusy, flangery, phasery, vibrata, tremola...
Jedinou možnou nevýhodou celé této řady 4 je to, že si koupí těchto výrobků pořídíte i to, co třeba nikdy nevyužijete. Ale to k tomu patří aneb co kdyby...?
Faktem je, že si v jednom výrobku vyzkoušíte (pokud jste to předtím neměli v ruce) celou řadu jiných možností (což jsem počátkem nového tisíciletí ocenil právě třeba u DM4).
Firma v současnosti profituje opravdu spíše na softwarech (Helix Native, podpory POD a další), je známa kytarami Variax (i když původní okouzlení tak trochu zmizelo), úspěšná jsou i její programovatelná komba (Firehawk, Spider...), úspěšně se chytají multiefektová zařízení, která jsou zpracována uživatelsky opravdu hodně dobře (Helix, lištami HX, Amplifi nemluvě samozřejmě o POD) - jenže ono kouzlo přidat si na pedalboard krabičku a najít si tam kroucením ovladačů právě ten zvuk a efekt, který chceme, aniž bychom museli mít kurz v programování, to uznáte, na tom pořád něco je!
Kdo hrál či hraje na efekty Line 6?
Vernon Reid, Justin Beck, John Scofield, Zach Myers, Brent Hinds, Kirk Hammett, Omar Rodriguez-López (Mars Volta), Mike McCready, Nils Lofgren, James Hetfield, Chris Shiflett (Foo Fighters)...
Budda
Stejně jako v případě předcházející firmy, i tato je známější jinými produkty než přímo krabičkami - ale to je Ibanez až na jednu pořádnou výjimku také. Ano, firma proslula svými hlavami (Alex Skolnick Signature, Bully a Superdrive) a komby Twinmaster, Verbmaster a Superdrive (Series II a V-Series), ale její krabičky za zmínku rozhodně stojí (zvláště pak jejich wah pedál).
Tato americká firma vznikla roku 1995, kdy ji založili Jeff Bober a Scot Sier. Tehdy se na trhu objevil její první produkt, 18wattové kombo Twinmaster, které vedlo k širšímu zájmu kytarové veřejnosti o butikové modely. Se stejnou měrou osobního přístupu a podílu roční práce se firma pustila i do efektových krabiček. K vlajkovým lodím této řady patří dva overdrivy, OM, který dobře pracuje při zesílení na sóla, a Zenman, který navíc disponuje s dvěma módy (Fat, Vintage) v kombinaci s Boost a Level, ovládanými dvěma vypínači. Dále firma nabízí Samsara Delay, Karma Chorus (i s funkcí Vibrato) a kompresor Chakra.
Ještě známějšími produkty jsou ale wah pedál Budwah a volume pedál Volume/Boost. Můžeme klidně prohlásit, že právě wah pedál Budwah patří v divizi efektů k nejznámějším produktům firmy. Dokázal se uchytit v rodině kvákadel, a to dokonce hodně vysoko, protože v řadě odborných testů (počínaje Guitar Player přes Guitarist a konče třeba Guitar World) je hodnocen velmi vysoko pro vlastní firemní obvody, které propůjčují wah pedálu širokou hřejivost středních frekvencí bez rozsypaných špiček. Dobře pracuje i pedál Volume/Boost, kde si můžeme nastavit míru zesílení signálu při sešlápnutí.
V současnosti spadá Budda pod koncern Peavey Electronics.
Kdo hrál či hraje na efekty Budda?
Alex Skolnick (Testament, AS Trio), Hank Williams Jr., Charlie Sexton (Bob Dylan), Rocky Athas (John Mayall)...
ChaseBliss
No a ještě krátce zmíníme, když už jsme u těch butikových efektů, americkou firmu ChaseBliss, která má své zastoupení po celém světe (mimo nás). Základní filozofií této firmy je, že její výrobky nejsou pro každého, ale jen pro ty, kteří mají rádi analogový zvuk, ale chtějí si ho maximálně digitálně upravit zcela podle svých potřeb, a to v podstatě ve velice širokém rozsahů parametrů.
Společnost založil roku 2008 kytarista (což je první výhoda) Joel Korte, který tak chtěl poskytnout nejdříve sobě a pak dalším kytaristům maximální možnosti nastavení efektů, ale běžným, jak uvádí, knoflíkovým způsobem (čili ne nějakými tlačítky a displeji). Firma nabízí celkem osm krabiček (jedna je ve dvojí modifikaci), ale každá z nich má opravdu velmi široké tonální a efektové možnosti. Každá z nich je ovládána šesti knoflíky, každá má tři přepínače tří poloh módů a nastavení, každá má možnost připojení expression pedálu včetně MIDI ovládání, přepínači DIP atd.
Patří sem tedy reverb Dark World (opravdu ty rozsáhlé zvuky dokáží znít tajemně), delay a pitch shifter Thermae (je hezké slyšet analogový zvuk v digitálních možnostech opakování zvuku), ekvalizér a filtr Condor, vibrato a chorus Warped Vinyl HiFi, delay Tonal Recall, drive (tam už těch možností je opravdu až moc) Brothers a tremolo Gravitas, phaser Wombtone MKII. Až na drive jsou to opravdu hezké věci pro brutální hračičky se zvukem. Proč ne? Základní motto společnosti, digitální mozek + analogové srdce, tady platí...
