Jo, pohoda konce šedesátých let... Bylo to právě období přelomu desetiletí, kdy se na základech šedesátých let ustanovil vývoj dalších desetiletí rockového fenoménu a definovaly se základní styly. Bylo to právě období, kdy posluchači vítali invenci, poslouchali, naslouchali a nepřepínali po patnácti sekundách skladbu, když „ještě“ nedošlo na refrén...
A bylo to právě období, které si možná už idealizujeme, ale které bylo zásadní. Následná období šíří svého žánrového dosahu už nedoznalo takové intenzity. A právě sem spadá odkaz jedné z prvních superskupin, známé pod zkratkou CSN & Y.
David Crosby - sólo
Debut If I Could Only Remember My Name (1971) získal dvanácté místo na obou stranách Atlantiku a zlato v USA, ostatní sólová alba zaznamenala pokles zájmu - až snad na Croz (2014). S jazzrockovým souborem CPR vydal čtyři alba, kvalitní materiál, ale bez většího ohlasu.
Daleko větší úspěch sklidila jeho spolupráce s Grahamem Nashem, kdy první tři studiová alba získala zlato v americké anketě Billboard, špatně si nevede ani Crosby & Nash z roku 2004, slušný ohlas mají i live alba a kompilace, zvláště pak Crosby-Nash Live (1977).
Folkrockoví Crosby, Stills, Nash & Young vlastně začali jako trio (tedy bez Younga), kdy každý z nich (a každý z nich kytarista a zpěvák) byl členem významné skupiny. David Crosby hrál u Byrds, Stephen Stills byl u Buffalo Springfield (stejně jako Neil Young) a Graham Nash působil u legendárních The Hollies.
Nejdříve se setkali Crosby a Stills, když jeden odešel od Byrds a druhému se rozpadla kapela. Zajamovali si spolu a výsledek, mj. skladba Wooden Ship, je uspokojil. Na jedné party u Joni Mitchell či u Cass Elliot (o tom se historici zatím dost přou) v červenci 1968 Nash požádal Crosbyho a Stillse, aby zazpívali jednu ze svých skladeb, a on se k nim mimovolně přidal. Výsledkem byl vznik tria Crosby, Stills & Nash. Název založili na jednotlivých jménech, protože jednak sázeli na známost svých jmen (což jim vyšlo) a druhak po zkušenostech z předchozích svých působišť odmítali free sestavy - chtěli tak dát najevo, že trio musí být triem, postaveným právě na těchto jménech. Vlastně se tak vzájemně pojistili.
Stephen Stills - sólo
Až do první poloviny 80. let úspěšná tvorba, zejména první dvě alba, Stephen Stills (1970) a Stephen Stills 2 (1971), obě zlatá v USA.
Se souborem Manassas v letech 1972-1973 dvě úspěšné desky, první z nich Manassas je zlatá v USA a na čtvrtém místě v Billboardu.
V projektu Stills-Young Band zlaté album Long May You Run (1976). Nezanedbatelné je i jeho působení v The Rides a spolupráce s Judy Collins
A to jim vyšlo také. Od té doby toto trio či později kvartet s Youngem vždy doprovázela řada muzikantů, a musíme doznat, že hodně dlouhá řada (do roku 2015 cca 44 jmen). Tedy o pevnou strukturu kapely šlo vždy jen u tří či čtyř hlavních, určujících jmen. Jinak ne.
Po odmítnutí u Apple Records (chyba!) podepsalo trio CS & N smlouvu s labelem Atlantic a vydalo svůj eponymní debut Crosby, Stills & Nash (1969). A byl to jednoznačně úspěch. Čtyřnásobná multiplatina v USA, šesté místo v Billboardu a 6,5 mil. prodaných kusů ve světě.
Album představuje kolekci velmi silných skladeb, kdy vedle Marrakesh Express se, zejména díky vystoupení na legendárním festivalu Woodstock, stala nejznámější Suite: Judy Blue Eyes.
CSN tehdy začali uvažovat o rozšíření svých řad o klávesistu, zvláště po neuvěřitelném úspěchu Stephena Stillse při nahrávání jedné z ikonických desek blues rocku - Super Session s Mikem Bloomfieldem a Alem Kooperem. Ovšem poté, co je odmítl Steve Winwood, na doporučení labelu a managementu k nim nastoupil již tehdy platinami oceněný kytarista a zpěvák Neil Young. A zrodila se legenda, zrodili se CSN & Y.
Jako zajímavost můžeme uvést, že první společné vystoupení jako kvarteta bylo 16. srpna 1969 v Chicagu s Joni Mitchell jako předskokankou. Na koncertě zmínili, že další den hrají někde ve Woodstocku - ani nevěděli, kde to je. Ovšem jejich účast na tomto legendárním festivalu zapůsobila jako ona pověstná jiskra v sudu prachu.
Následné album Dejá Vu (1970) opravdu jako sud prachu vybouchlo. Sedminásobná multiplatina v USA, platina ve Francii, zlato v Anglii a na kontinentě, první místo v Billboardu, 14 300 000 kusů prodaných ve světě - to jsou jen čísla, která potvrzují výjimečnost této desky. Kolekci silných alb jednoznačně dominovaly skladby Teach Your Children, Our House a zejména mnou oblíbená Woodstock.
Graham Nash - sólo
Až na první album Songs for Beginners (1971), které získalo v USA zlato a skončilo na patnáctém místě Billboardu, zůstala jeho další tvorba ve stínu debutu. Přesto šlo o silná alba, která většinou neopustila ankety Billboard. Daleko větší úspěch sklidila jeho spolupráce s Davidem Crosbym, kdy první tři studiová alba získávají zlato v Americe, špatně si nevede ani Crosby & Nash z roku 2004, slušný ohlas mají i live alba a kompilace, zvláště pak Crosby-Nash Live (1977).
Napětí z cest a Stillsova záliba v alkoholu a kokainu nakonec vyústila už v létě 1970 v rozchod, který trval celé čtyři roky. Koncertní post album 4 Way Street (1971) přesto opět zdrtilo ankety, získalo čtyři multiplatiny v USA a první pozici v Billboardu, a prodalo se ho po světě na 8 700 000 kusů.
Trojice či čtveřice se až do v podstatě posledního velkého turné roku 2015 sešla a rozešla doslova x-krát. Přesto jejich alba, tedy aspoň ta ze sedmdesátých a osmdesátých let, byla velmi úspěšná. CSN (1977) bylo čtyřnásobně multiplatinovým dílem, Daylight Again (1982) také získalo americkou platinu, dobře si vedlo i live Allies (1983). Platinové ocenění si odnesla i první porozpadová deska již opět čtveřice American Dream (1988), bez Younga nebyla vlastně špatná ani alba Live It Up (1990) a After the Storm (1994), i když ohlas i prodeje značně klesaly. Teprve až opět s Youngem deska Looking Forward (1999) dostala CSN & Y na 26. místo v Billboardu a po dvou live deskách Dejá Vu Live (2008) a CSN 2012 (2012) dobře dopadlo i raritní vydání koncertního záznamu z roku 1974 CSNY 1974, které se dostalo na 17. místo v USA.
Neil Young - sólo
Nejvýraznější a hvězdná kariéra z bývalé čtveřice. Už jeho dvojka Everybody Knows This Is Nowhere je v Americe platinová, celosvětový (a vlastně i nadčasový) věhlas si zajišťuje vysoce kvalitním a legendárním albem Harvest (1972), sklízející mj. 4x platinu v USA a 3x platinu v UK. První místa v těchto zemích jsou nasnadě. Od té doby žádné jeho album až dodnes neopustilo Billboard! Navíc si svou pozici zabetonoval dalším silným albem Harvest Moon (1992), které v USA a v Kanadě posbíralo několikanásobná platinová ocenění. Live alba, kompilace či box sety zaznamenávají stejný úspěch.
Neil Young je řazen do kategorie super tria rockové písničky, kam patří Bob Dylan a Tom Petty. Obecně k nim bývá řazen i Bruce Springsteen.
Celkově ale kompilace dopadly úspěšněji než live desky, kdy za všechny můžeme uvést zejména šestkrát multiplatinové album So Far (1974), šest multiplatin v USA, první místo v Billboardu, 10 200 000 prodaných kusů ve světě.
CSN & Y zanechali odkaz. Odkaz přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy jednu jeho nostalgickou a zároveň neklidnou stránku krásně slyšíme ve skladbě Woodstock:
„Potkala jsem dítě Boží
Kráčelo po cestě
A já se zeptal, kam jdeš?
A ono odpovědělo jak se sluší
Jdu na Yasgursovu farmu
S partou co hraje rock se sejdem...“
Jo, jo...
superstránky
