Kytaroví velikáni - Stephen Carpenter

„V listopadu, v prosinci roku 1999. To jsem poprvé dostal do ruky sedmistrunnou kytaru.“

Stephen Carpenter a jeho odpověď na otázku, kdy přešel ze „šestky“ na „sedmičku“.

(guitar.com)

Hráčů na více než šestistrunné kytary opravdu není nijak mnoho. Zvláště v našich krajinách. Což ovšem neznamená, že bychom si o nich nemohli nic říct. Ba naopak. Zvláště pak v případě Stephena Carpentera, který ten počet strun z dnes už přece jen nijak zvláštní sedmistrunné kytary „zvedl“ i na osmistrunné nástroje...

Zakladatel Deftones, osobité kapely, pohybující se, mimochodem velmi úspěšně, na poli alternativního metalu a experimentálního rocku s kořeny v nu-metalových počátcích a mající na svém kontě řadu platinových alb. Dovolte mi poznámku: To opravdu není špatný výsledek na kapelu, která se ke všemu oficiálnímu staví naprosto odmítavě, např. právě Carpenterovými slovy: „Je mi na zvracení ze všech těch praktik vydavatelských firem, které vás stále nutí, abyste přemýšleli nad prodejností skladby, ještě než ji napíšete. My zásadně nijak nedumáme nad tím, co nás napadne. Buď to hrajeme, nebo prostě ne!“

Což, podle mého, se o nich dalo prohlásit v letech 1995-2003. V dnešní době by spíše potřebovali nějaký ten výraznější úspěch, aspoň vzhledem ke svým předchozím prodejním úspěchům. Pojďme ale dále. Carpenter je totiž i propagátor svébytné práce s disonantními akordy a se zálibou v polyrytmických strukturách, je členem dalších sestav, jako Sol Invicto či Kush, a jak již bylo řečeno, je i hráčem na sedmistrunné a cca od dob alba Diamond Eyes na osmistrunné kytary. Mimochodem, rád si zahraje i na bicí „Ale jako kytarista. Nejsem takový bubeník, který by přistupoval k soupravě nějak technicky. Jsem kytarista a podle mého by skladby mohly mít pořád jeden a tentýž beat...“

Stephen Carpenter

Stephen „Stef“ Carpenter se narodil 3. srpna 1970 v Sacramentu v Kalifornii. Jeho otec byl Američan a matka byla z Mexika. Na kytaru se začal učit tím, že poslouchal svoje největší oblíbence, mezi které patřily kapely Metallica, Anthrax, Fear Factory, Slayer, Faith No More a další. Stalo se to ovšem v době, kdy jako velký nadšenec do skateboardingu byl sražen autem. Při rekonvalescenci neměl co dělat, tak se začal učit hrát. K neověřeným pověstem už patří to, že za vyrovnání, které dostal od řidiče onoho auta, koupil kapele potřebné základní vybavení...

Na škole se setkal se stejně smýšlejícími spolužáky, zpěvákem Chimem Morenem a bubeníkem Abem Cunninghamem. Když se Moreno dozvěděl, že Carpenter je nadšenec do kytary, navrhl mu, že by spolu mohli založit kapelu. Od roku 1988 tak začali spolu hrát v garáži. Poté co ozkoušeli několik baskytaristů, přijali za člena Chi Chenga a dva roky stále intenzívněji hráli po místních scénách. Na jedné z nich se dokonce setkali i s Korn. Podařilo se jim poté natočit demo, které po mnoha pokusech o hledání labelu nakonec skončilo u Maverick Records, kde zapůsobilo tak, že smlouva byla ihned podepsána.

Deftones

Hned první album, Adrenaline, se hodně povedlo. Sice se zezačátku moc neprodávalo, ale to se brzy změnilo díky urputnému koncertování a dobré propagaci na netu. Nakonec debut dosáhl v USA na platinu a připravil kapele vynikající pozici pro další výkop. A ten se opět podařil. Dvojka, Around the Fur, vstoupila do Billboardu na 29. pozici a udržela se v Top 200 po celých sedmnáct týdnů. Album opět získalo platinu a v podstatě založilo věhlas kapely. Mimochodem, skladba My Own Summer (Shove It) se ocitla na soundtracku ke kultovnímu filmu Matrix.

Pokud se Around the Fur prodalo v prvním týdnu 23 tisíc kusů, tak následného alba White Pony se na první záběr za týden prodalo už rovnou 178 tisíc kusů. Platina už byla standardem, deska se navíc vyšplhala dokonce až na 3. místo v Billboardu a osobně ji považuji za nejsilnější studiový počin Deftones. Kapela se zde prezentuje už jako vyzrálá, usazená skupina, a to po všech stránkách, včetně autorské a interpretační. Navíc skladby se už nenesou v tak vyhraněném stylu a dokážou oslovit i širší posluchačskou veřejnost.

Ještě další CD, Deftones, zaznamenalo velký úspěch a snahu vyčlenit se dle Morenových slov z té velké hromady nu-metalových kapel. Prodejnost ale už klesla, což ale skupině i v případě dalších alb nijak zvlášť nevadilo, protože její koncertní úspěchy a poptávka po jejich turné si stále udržely svůj vysoký standard.

Osobně se mi také líbila i cover deska B-Sides & Rarities, kde se kapela pustila do předělávek skladeb třeba od The Cure, Duran Duran či například Lynyrd Skynyrd (Simple Man).

Deftones v čase:

... a kde ještě?

Vedle Deftones se Carpenter objevil v dalších dvou zajímavých projektech. Prvním z nich je kapela Sol Invicto z oblasti elektronického metalu, kdy k veškeré možné elektronice Richieho Landrese, který působí i jako producent, dodává Carpenter své heavy riffy. Druhým výraznějším počinem jsou rapmetaloví Kush, skupina, která se zformovala vedle rappera B-Reala a k jejímž členům vedle Carpentera patří i dva zakladatelé Fear Factory, Christian Olde Wolbers a bubeník Raymond Herrera.

Kytary

Carpenter je ve znamení kytar ESP. Není divu, tato firma mu vyprodukovala signature modely, kdy se tak zařadil po bok dalších osobností, které s touto značkou úzce spolupracují, jako kupříkladu Alex Skolnick, Alexi Laiho, George Lynch, Gus G., James Hetfield, Jeff Hanneman, Kirk Hammett, Max Cavalera, Michael Wilton, Ron Wood, Willie Adler a další.

Z šestistrunných je nejznámější jeho ESP Stephen Carpenter s průchozím krkem, korpusem z olše a ebenovým hmatníkem, která je osazena (od kobylky) HB Seymour Duncan SH-4, HB ESP LH-200 a singlem SS-120. Z dalších šestistrunných signature modelů hraje často na SC-600 LTD (tělo z mahagonu a 2x HB Seymour Duncan SH-4 a HB-102N), SC-500 LTD (hmatník z palisandru) a SC-200 LTD (tělo z lípy).

Ze sedmistrunných signature nástrojů můžeme uvést řadu SC607 s průchozím krkem, javorovým (pokud je v černé úpravě) či mahagonovým (pokud je v  úpravě natural) korpusem a palisandrovým hmatníkem. Z osmistrunných, opět signovaných, kytar pak uveďme barytonovou ESP LTD SC-608B a klasickou LTD SC-208 standardních rozměrů.

Novinkou jsou pak modely ESP SC-207 a SC-208. Patří sem i telecasterové modely SCT-607B a STEF-T7B a do jeho signované stáje se řadí i kytary STEF B-7 a STEF B-8 s průchozím krkem a ebenovým hmatníkem.

Kytary jsou osazeny snímači EMG 707 (sedmistrunné) a EMG 808 (osmistrunné). Na sedmistrunkách má nataženy sady o síle .011, .011, .014, .018., 028, .038, .049, osmistrunné kytary při standardním ladění F#1, H1, E, A, d, g, h, e1 mají sady .011, .014, .018, .028, .038, .049, .059, .069, vše od Dunlopu. U sedmistrunných nástrojů má ladění odlišné. ESP „Elet“ je naladěna do ladění dropped-D a navíc je celý potah podladěn o celý tón, takže jde o C, G, c, f, a, d1, d1. Druhá sedmistrunka je laděna standardně při zdvojené struně e1, takže E, A, d, g, h, e1, e1.

Aparáty

Na značku Marshall hraje od samého začátku, kdy vzal do ruky kytaru. Většinou šlo (a nyní zase jde) o hlavy JCM800. Kolem přelomu tisíciletí Carpenter na pódiu hlavy přestal používat a signál jde přes power-ampy Marshall 9200.

Zajímavostí pak je, že čtyři marshallské bedny 1960B jsou osazeny 80W a 75W Celestiony.

Efekty

Efektů se tedy rozhodně nebojí: „Nezbavuju se něčeho, co je dobrý, naopak k tomu přidávám nový a nový věci. A i když to vypadá trochu složitě, vlastně tady vůbec o nic nejde - jenom tři pedalboardy, rack s power-ampy a dvě bedny.“

Aby Carpenter mohl co nejvíce nanášet řadu barev tónů, a to nejen s Deftones, ale i v jeho dalších aktivitách (např. Sol Invicto), přidal do svého řetězce i Native Instrument Guitar Rig III, což využívá zejména při produkci skladeb z Diamond Eyes.

Aby zbytečně „nedupal“ po všech svých krabičkách a přepínačích kanálů zařízení z racku, ovládá všechno nožním přepínačem Custom Audio Electronics: „Všechno je nastaveno pouze na jedno přepnutí. Nechtěl jsem se učit nazpaměť, který knoflík je který efekt. Všechno jsou již hotové palety zvuků. Až do okamžiku, kdy cítím, že bych mohl použít nějaký jiný pedál, nějaký jiný efekt. To potom začíná tanec mezi krabicemi...“

K jeho základu tedy patří kupříkladu ZVex Machine Wah a Fuzz Factory, pedál DigiTech Whammy, Electro-Harmonix Bass Micro-Synthesiser a řada krabic Boss, jako PS-5 Super Phase Shifter, RV-3 Digital Reverb/Delay, CE-5 Chorus Ensemble, CH-1 Super Chorus, DD-3 Digital delay, FL-2 Flanger, FZ-2 Fuzz/Boost, OC-2 Octave, TR-2 Tremolo Pan, také i Rocktron Replifex Multi-FX a Line 6 POD XT Pro včetně preampů ADA MP-1 a Marshall JMP-1.

Skladba: Change (In the House of Flies)

Autor, autoři: Camilo „Chino“ Moreno, Chi Cheng, Abe Cunningham, Stephen Carpenter

Interpret: Stephen Carpenter

Skupina: Deftones

Album, zdroj: White Pony (2000, Maverick)

Pozn.: Upraveno pro šestistrunnou kytaru, kytara je navíc podladěna do C, G, c, f, a, d1.

www:

www.deftones.com