Výjimečný kanadský kytarista, skladatel a zpěvák, který, ač zezačátku neměl nijak zvláštní ohlasy na tvorbu svou ani se svými formacemi, jel pořád hlava nehlava a svou nesmírnou urputností a bezbřehou láskou ke kytaře nakonec dostal své jméno do obecného povědomí rockového kytarového světa. Jak sám uvádí, muziku má spojenu s osobnostním růstem, takže kdyby to přestal dělat pořádně a naplno, bylo by to proti všemu, v co vždy věřil.
Pro jeho feeling je typický multižánr, obecně je obtížně stylově zařaditelný, což může být i určitá deviza. Navíc ve studiu oživil jeden zvukový prvek, který se v určitých časových prodlevách vždy vrací na nosiče a tím je multitrackové vytváření „zvukového valu“ (zde můžeme uvést dva velké protagonisty této tvorby, producenta Phila Spectora a Franka Zappu).
Devin Townsend
Devin Garrett Townsend se narodil 5. května 1972 v New Westminsteru v Kanadě. V pěti letech to začal zkoušet na bendžo a ke kytaře se dostal ve dvanácti. Svou první kytaru, kterou byla Avantage Avenger, získal za 180 dolarů: „Předtím jsem hrál na Simpsons Sears, ale to nešlo. A tak jsem celé léto sekal trávu, abych si ušetřil nějaké peníze. a pak jsem si ji koupil. Vůbec nebyla hezká, měla hnusnou červenou barvu, ale zase měla javorový hmatník a hrálo se na ni fakt dobře. Což bylo rozhodující, protože kdyby mi to tehdy nešlo nebo se mi to nějak zošklivilo, nepokračoval bych v tom.“
Už jako teenager začal hrát s Brianem Waddellem, který později působil v jeho sólových formacích Devin Townsend Band (jako kytarista) a Devin Townsend Project (jako baskytarista). Mezi jeho základní vzory patřily či patří celé spektrum umělců od Judas Priest a Metallicu přes kapely ABBA, Rush či Fear Factory až po muzikály na Broadway.
Na střední škole hrál v řadě metalových kapel, v devatenácti založil label Grey Skies a nastoupil do místní populární kapely Caustic Thought. Roku 1993 začal psát pod jménem Noisescapes své skladby, které natočil na demo. To nabízel několika labelům, až se nakonec dostal ke smlouvě s Relativity Records. Pod touto značkou začal nahrávat své první album, ale práce byla přerušena tím, že ho vedení společnosti přestavilo Stevemu Vaiovi. Ten ho angažoval na své album Sex and Religion - jako zpěváka... V této roli i odjel světové turné a spolu s kapelou Wildhearts, supportem Steve Vaie, to zrealizoval i na dalším turné.
Během této doby se dal dokonce krátce dohromady s Jasonem Newstedem z Metallicy, kdy ve triu nazvaném IR8 natočili několik skladeb. Z projektu ale nakonec sešlo.
Townsend začal ale být nespokojený s tím, že vedle těchto úspěchů jeho vlastní skladby a jeho vlastní snahy zůstávaly zcela stranou. labely prostě neměly zájem o jeho materiál.
Ovšem roku 1994 přišel zlom, kdy společnost Century Media Records nabídla Townsendovi smlouvu na pět alb. Což bylo přesně to, v co tak dlouho doufal. Natáčet ovšem začal pod pseudonymem Strapping Young Lad, zejména z toho důvodu, že chtěl začít úplně nanovo, nezatížený předchozím působením: „Byl jsem předtím znám jako zpěvák Steveho Vaie, a to by nebylo pro nový start nic dobrého, protože s ním jsem hrál jeho muziku, ne svou.“
„Klaním se kapele, svému týmu a posluchačům, fanouškům, protože díky nim můžu dělat to, co mne baví.“
(BraveWords, 2018)
Už na prvním albu, vydaném již pod hlavičkou sestavy The Strapping Young Lad, má kolem sebe muzikanty, o které se bude opírat v řadě dalších projektů. Debut Heavy as a Really Heavy Thing (1995, Century Media) moc rozruchu nevytvořil, ale kapela si vytvářela častým vystupováním pomalu, ale jistě své oddané jádro fanoušků. Ani další alba, City (1997) a živák No Sleep ‘till Bedtime (1998), vody nerozvířily, ale první průnik do anket se podařil třetí studiovkou, Strapping Young Lad (2003). Alien (2005) v této cestě pokračoval, kapela se výrazněji prosadila a poslední zářez kapely, The New Black (2006), se v US Heatseekers dostal do top 10.
Vzestup jména kapely ale nezapříčinila jen tvorba formace, ale zejména i další aktivity jejího protagonisty.
Townsend se totiž stále výrazněji profiluje ve své sólové tvorbě (vše na labelu HevyDevy). Zajímavé je už první album, Punky Brüster - Cooked on Phonics (1996, HevyDevy), konceptuální záležitost, zaměřená jako lehká satira na punk rock. Ovšem ani Ocean Machine: Biomech (1997), Infinity (1998), Physicist (2000), natočené v podstatě se sestavou Strapping Young Lad, a Terria (2001) se nijak zvlášť neprosazují. Townsend zintenzivňuje svou činnost, zakládá kvintet Devin Townsend Band a vydává dvě alba, Accelerated Evolution (2003) a Synchestra (2006). Obě alba mají určitý ohlas v Německu, Japonsku a Finsku, ale další jeho alba jako sólového umělce, Devlab (2004), The Hummer (2006) a Ziltoid the Omniscient (2007), moc neoslovují.
Townsend tedy zakládá další sestavu, kvartet Devin Townsend Project, s ještě širšími stylovými vyjádřeními a tady se už začíná dařit. Debut Ki (2009) proniká do anket, Addicted (2009), Deconstruction (2011) a Ghost (2011) tuto pozici udržují, Unplugged (2011) poukazuje na další rovinu vyznění, ale je to až deska Epicloud (2012), která konečně upozorňuje na Devina Townsenda a jeho tvorbu. V USA v anketě Heatseekers obsazuje první místo, v Anglii je v top100 a dobře se usazuje i v dalších národních anketách. Countryrockové a bluesrockové album Casualties of Cool (2014) sice trochu fanoušky zmate (tohle nebylo úplně vychytané), ale už Z2 (2014), přinášející hned dvě alba, Dark Matters a Sky Blue, zase obsazuje přiměřené pozice v evropských a amerických žebříčcích. Ještě lepší výsledky má následné Transcedence (2016) a uvidíme, jak si povede úplná novinka, Empath (2019)
Devin Townsend je zajímavá postava rockové kytary. Jede si svou cestou, hodně zavile se snaží být svůj a nijak zvlášť ho nezajímají trendy kolem něj. Jeho tvrdá a neutuchající práce si vydobyla svůj určitý věhlas, takže stihl spolupracovat s celou řadou dalších osobností a skupin, mezi něž patří kupříkladu James Murphy, hardrockoví The Wildhearts, rapmetaloví Stuck Mojo, dále Paradise Lost, Lamb of God, ulítlí Gwar, Rammstein, Gojira, australští Pendulum a další...
Kytary
Tak tady není Townsend žádný troškař. Oblíbil si plno značek, takže jich můžeme vyjmenovat opravdu hodně. S formací Strapping Young Lad hrál na šesti- i sedmistrunné kytary, a to zejména od firmy ESP. Patřil sem model Flying V s jedním snímačem EMG 81, dále Explorer se dvěma EMG 81, měl i dva Telecastery od této firmy a ze sedmistrunných nástrojů to byla kupříkladu Custom Shop Horizon 7 či signature model Stephen Carpenter (SC607 a SC607B). Do jeho sbírky patří i Fender Stratocaster HSS (použil ho poprvé na albu Accelerated Evolution) - dalo by se říci, že je to snad jediná Townsendova kytara, která není osazena snímači EMG (místo toho má instalovány singly Seymour Duncan).
Roku 2009 přestoupil Townsend do stáje Peavey, kde mu vyrobili signature model PXD (Vicious je v podstatě sedmistrunná Flying V kytara se snímači - jak jinak - EMG). Od této firmy hraje i na modely Predator.
K dalším nástrojům patří Telecastery firmy Sadowsky a řada semiakustických Framusek, včetně modelů 1974, AK74, Mayfield, nesmíme zapomenout ani na Idolmaker: „Hraju na řadu kytar, ale tahle je něco jedinečného.“
Townsend měl v rukách i takové modely, jako třeba osmistrunný nástroj Strandberg Boden 8, kytary Peavey HP a Ernie Ball Music Man Axis, z klasických značek zde ještě uveďme Gibson SG Standard (můžeme ji slyšet ve skladbě Storm), Peavey Wolfgang EVH, ESP Ron Wood Telecaster či Ibanez Prestige 2170.
Zajímavým nástrojem je pak signature model Framus Stormbender, který má mahagonové tělo, ebenový hmatník, javorový krk a je osazen, světe div se, snímači Fishman.
Na své kytary natahuje struny D’Addario, a to většinou sady o síle .010-.052 nebo .010-.060. Také používá i přeladění, a to nejčastěji do open C a open H.
Aparáty
Od druhé poloviny devadesátých let do poloviny let desátých nového tisíciletí hrál povětšinou na hlavy Peavey 5150, postavené na bednách Mesa/Boogie nebo Marshall. Poté přešel na hlavy Mesa/Boogie Dual Rectifier a Stilleto Deuce Stage II
A pak přišel rok 2010 a systémy Fractal Audio, které nahradily vlastně všechno. Aspoň podle Townsenda.
O pět let později přišla další vychytávka, systém Kemper, a tomu Townsend také neodolal.
Efekty
Z mnoha efektů můžeme zmínit Maxon OD808, Way Huge Saucy Box, kvákadlo Morley Steve Vai Bad Horsie, Diamond Opto-Compressor, DigiTech Whammy Pedal a celou plejádu krabiček a zařízení od firmy TC Electronic, včetně legendárního racku G-Force. V současnosti jeho rack obsahuje pre-amp a procesor Roland GP100, kytarový distribuční systém Radial JX44 včetně direct boxu Radial Pro D8, efektový procesor Fractal Axe-Fx Ultra a bezdrát Shure.
Web
