Vytváření stereofonního obrazu
Zatímco procesory pro dynamické a frekvenční zpracování audiosignálu mají z hlediska stereofonie velmi jednoduchou a pochopitelnou koncepci, u efektových procesorů je situace o něco složitější. Nově vygenerovaný, kvalitativně zcela odlišný, signál se většinou míchá v určitém poměru s původním, neupraveným zvukem. Tento postup nabízí z hlediska stereofonního zpracování zcela odlišné varianty, než je oddělené zpracování levého a pravého kanálu (s možností spřažení obou kanálů prostřednictvím funkce Link), se kterým se můžeme setkat například u ekvalizérů či kompresorů.
Ať už se jedná o samostatný dozvukový procesor (reverb), konfiguraci zpožďovacích linek (delay), měniče ladění (pitch shiftery) či nejrůznější modulační efekty (chorus, phasing, flanger, ADT apod.) a nebo jde o kombinaci nejrůznějších algoritmů v jednom přístroji (multiefektový procesor), vycházejí možnosti jejich konfigurace ve stereu obdobně. V případě hardwarového modulu i plug-in procesoru v DAW závisí základní možnosti zapojení na tom, jak je procesor z hlediska stereofonie řešen:
1) Procesor je kompletně monofonní (individuální vstupní a výstupní kanál). Dříve se tímto způsobem konstruovaly zpožďovací linky, pitch shiftery apod. (hardwarově se dnes už jedná poměrně o netradiční řešení, zatímco v DAW patří monofonní moduly k tradiční nabídce). Tyto jednotky se zapojují buď do inzertu monofonního kanálu (výsledkem je monofonní signál obohacený o příslušný efekt) nebo do tzv. efektové smyčky (pomocí auxu send – return). Druhý způsob umožňuje nastavení efektu (100 %) na opačnou stranu stereobáze (přímý signál přichází například zprava a zpožděný zleva), což vytváří široký prostorový efekt.
2) Procesor má příslušné efekty k dispozici ve stereofonním provedení, ale generuje je na základě monofonní signálové informace (smíchaný levý a pravý kanál). Patří sem většina lacinějších hardwarových dozvukových jednotek nebo multiefektových procesorů, ale i obyčejná zpožďovací linka nebo procesor pro posun ladění, který má individuální nastavení pro každý kanál. Nedejte se zmást tím, že tyto procesory mají k dispozici vstupy pro levý i pravý kanál. Ty slouží pouze pro průchod přímého signálu při zapojení procesoru do inzertu na stereofonním kanále. Nejvýhodnější způsob zapojení těchto modulů je do efektové smyčky: Klasickým případem je třeba odesílání audiosignálu z vokálních kanálů prostřednictvím auxů (send) v monu do dozvukového procesoru, z jehož výstupu se odebírá široký stereofonní dozvukový efekt (připojení do return L a R). Procesor musí mít samozřejmě v tomto případě nastavený prvek mix na 100 % upraveného signálu (100 % wet). Většina hardwarových modelů počítá s tím, že pro správnou funkci procesoru ve smyčce stačí přivést signál buď do levého nebo pravého vstupního portu, v DAW se takto konfigurované plug-iny označují jako Mono In – Stereo Out.
3) Procesor umožňuje oddělené zpracování signálu pro pravý a levý kanál (true stereo). Pokud chcete využívat tuto možnost (nejčastěji se nabízí pro komplexní dozvukové úpravy), zapojuje se procesor obvykle do inzertu stereofonního kanálu nebo skupiny. Tím není řečeno, že jej nelze využívat například pro generování dozvukového paternu z monofonního signálového zdroje jako v předešlém případě (stačí pouze aktivovat příslušnou funkci).
