Kurzy zvukové techniky - Útlumy a prolínačky - fade in, fade out a crossfade
Mezi elementární funkce při zpracování každého záznamu patří plynulé narůstání a potlačování signálových úrovní, případně plynulé prolínání dvou různých záběrů. V běžné zvukařské „hantýrce“ se nejčastěji používají právě výše uvedené anglické ekvivalenty, protože termíny jako slábnutí, ztišování, vymizení, vytrácení, nabíhání, najíždění apod. zcela nevystihují podstatu věci, snad s výjimkou termínu prolínačka či křížový útlum pro crossfade. Podrobný popis těchto funkcí není v rozsahu tohoto dílu reálný, a tak si pojďme shrnout alespoň základní fakta:
Fade in - plynulé narůstání úrovně signálu v reálném čase z minima na příslušnou hodnotu. Užitečná nastavení se pohybují v rozsahu několika ms až po několik sekund (postupně narůstající hlasitost například v úvodu skladby). Při delších časech je poměrně důležité nastavení vhodného průběhu: ne vždy totiž působí lineární narůstání úrovně přirozeně, a tak je editace časového průběhu zcela na místě. Při velmi krátkých časech se vhodným nastavením funkce fade in dají dorovnávat nejen nepřesné nástupy (odříznutí na přesném místě a zakulacení ostrého náběhu), ale také je možné eliminovat vnímání nežádoucích ruchů (postupným najetím se stávají méně nápadné). V podstatě jakýkoli ostrý nástup startující z úplného ticha je lepší preventivně ošetřit krátkým nastavením fade in. Tím se preventivně vyhnete také lupancům, které mají svůj původ v nežádoucích signálových složkách v subbasovém pásmu - namísto ostrého spuštění, které je původcem lupnutí, se použije pomalejší náběh zvuku.
Fade out - plynulé potlačování úrovně v reálném čase z příslušné hodnoty na minimum. Jedná se nejen o klasické „stahovačky“ u všech skladeb, kde neměli autoři již sílu dotvořit elegantní závěr díla, ale také jde o často využívanou techniku při zkracování písniček, například v rozhlasovém provozu. Fade out je vlastně obrácený postup než fade in a při delších úsecích není opět od věci pohrát si s editační křivkou. Jako vhodný průběh se například nabízí ten, který se osvědčil již v dobách, kdy se ještě žádné editační křivky neřešily: faderem nejprve pomalinku dolů, poté zrychlit a lineárně ubírat na úrovni, a v závěru opět zpomalit, aby ztišení proběhlo co nejpřirozeněji. Kratší časové hodnoty mají rovněž svá uplatnění, ale běžně se nastavují časy o něco delší, než snese fade in - nezapomínejte, že příliš rychlé potlačení úrovně zní ve většině případů velmi násilně.
Crossfade - křížový útlum nebo tzv. prolínačka je fade out jednoho záběru kombinovaný s fade in dalšího záběru. Dříve bylo nezbytné provádět tento postup v oddělených stopách, ale v současnosti je samozřejmě možné prolínat jednotlivé úseky na téže stopě. Zvukové prolínačky mají nesčetné kombinace nastavení a dnes jsou nezbytnou součástí většiny editací v DAW. Bez jejich využití by třeba sestřihy záběrů varhanních skladeb byly téměř nerealizovatelné. Při prolínání střihů se používají časy od jednotek sekund až po zlomky milisekund, podle dané situace. Křivka časového průběhu může být u obou vzájemně se prolínajících částí buď stejná, nebo se může lišit, to opět závisí na příslušné aplikaci. U crossfade tedy řešíme v první řadě jeho délku, a posléze průběh křivek fade in a fade out, a v neposlední řadě také to, v jaké úrovni se křivky vzájemně protínají (-3 dB, -6 dB či jinde). Změnou posledního parametru se dá velmi dobře eliminovat stav, kdy nám v momentě prolnutí slyšitelně naroste či poklesne hlasitost.
Tímto dílem se s vámi prozatím rozloučím - všem hudebníkům či zvukařům přeji v jejich práci mnoho úspěchů, a věřím, že jim i tento „miniseriálek“ pomohl při doplňování užitečných informací.
