V dnešním díle se podíváme opět na syntetický zvuk, tentokrát ze začátku známého hitu Save a Prayer skupiny Duran Duran. Pochází z roku 1982, kdy byl na výsluní klávesové přízně legendární polyfonní analog Roland Jupiter 8, který se začal vyrábět o rok dříve a byl v nahrávce použit. My si nastavení tohoto rejstříku ukážeme na vynikající virtuální kopii Jupiter-8V2 od firmy Arturia, nicméně opět si ho můžete zkusit vytvořit i na jiném nástroji s (alespoň) dvěma oscilátory.
Zvuk v písni najdeme hned na začátku, tvoří vlastně její doprovodné jádro a provází ji prakticky celou až do konce (ke konci s přechodem do vyšší oktávy). Je to typický „arpeggiátorový“ zvuk, který se vyznačuje konkrétností, rychlostí a velkou stabilností - rychlým náběhem a poklesem, minimálním dozněním, žádné vibrato či tremolo, barevně má určitou „dutost“ a jasné výšky. Jako klíčový efekt obsahuje delay, který tvoří šestnáctiny v tempu skladby. Tím je nastavení celkem jasné: základní barvu tvoří „dutá“ obdélníková vlna (obsahující pouze liché harmonické), kterou nastavíme na oba oscilátory, pro dosažení tučnějšího, chorusového zvuku můžeme jeden z nich jemně odladit o 3-5 centů. Výchozí polohou může být 8’, ale melodie je hrána v malé oktávě. Poměr hlasitostí oscilátorů je 50 : 50. Filtr je nastaven jako typ LPF (ideálně se strmostí 12 dB/oktávu, tím bude mít více výšek), ořezávací frekvence cca 2500 Hz, bez rezonance. Modulace obálkou cca 60 %. Obálku zesilovače i filtru nastavíme na co nejkratší náběh, pokles bude relativně delší, cca 2100 ms (možná se zdá, že na něm tolik nezáleží, ale takto bude fungovat vždy, i když hrajeme staccato nebo legato). Dále nulové držení a doznění cca 600 ms, aby se zvuk lépe v průběhu času prolnul. LFO vůbec nepoužijeme, nemáme ve zvuku žádnou modulaci. Důležité však je použít a správně nastavit efekt delay: tempo skladby je 114 BPM a měly by to být šestnáctiny (jinak řečeno: čas zpoždění cca 131 ms), počet opakování (feedback) cca 16 (čili doznívající cca 4 doby), poměr suchého a procesovaného signálu cca 30 : 70. Zajímavější (a vzhledem k nahrávce realističtější) efekt dostaneme, když jednu stereo stranu delaye nastavíme na osminy a druhou na šestnáctiny.
Tip pro zvukové hledače: V této generaci syntetizérů 80. let bylo obvyklé (bohužel až příliš často) používat presetové zvuky. Téměř totožný rejstřík (s malými změnami) můžeme najít na originálním Jupiteru pod číslem 25. Ti zvídavější a tvořivější z vás mohou také zanalyzovat a zkusit drobné změny ve zvuku od času 5 : 16...
