V dnešním díle se trochu pobavíme a podíváme se na syntetické zvuky z písně Nápoj lásky číslo 10, kterou nazpíval v roce 1975 Karel Gott. Znalcům už teď jistě klíčí úsměv na rtech - ano, řeč bude právě o těch „žabích“ zvucích, které zdobily nejednu píseň té doby a nepřipravenému posluchači zněly jak z jiného vesmíru. Analogové nástroje byly od počátku jejich vývoje vděčným zdrojem zvukových efektů, které tu a tam připomínaly nějaký jiný existující nástroj, ale byly vždy nějak stylizované, protože nepracují se vzorky. V této písni najdeme tři odlišné syntetické zvuky, které hezky doplňují doprovod akustického klavíru, kytary a žesťové sekce. Všimněte si, že jsou v mixu hlasitostně zvýrazněné, takže se opravdu nedají přeslechnout. Nemám přesně potvrzeno, na který nástroj se píseň přesně nahrávala, ale krk bych za to dal, že se jednalo o nějaký Moog, zůstaneme tedy ještě u Minimoogu. Samozřejmě ale zvuk opět můžeme poměrně snadno vytvořit i jinde.
První zvuk (říkejme mu pracovně „žabák“) najdeme ve sloce na čase 0:22. Je to ostrý, pronikavý (ale ne pásmově široký) zvuk se slyšitelným jemným rozladěním (à la chorus), jehož nejvýznačnější znakem je hluboké „kváknutí“, které začíná brzo po začátku tónu a rychle spadne. Můžeme pro něj použít dva oscilátory, které nastavíme na výšku 8’ a průběh vlny úzký nebo široký puls (základní zvuk nemá tolik výšek jako pila). Druhý oscilátor lehce rozladíme oproti prvnímu (2-3 centy), tím dosáhneme lehkého chorusu. U filtru nastavíme míru ovládání obálkou 100 %, kváknutí tak bude opravdu výrazné. Ořezávací frekvence není vysoko, kolem 200 Hz. Ostrosti dosáhneme nastavením resonance kolem 70 %, kde už se začíná filtr pomalu dostávat do samooscilace. Na jiných nástrojích než Mini je důležité nastavit typ filtru LPF 24 dB/okt, jinak kváknutí tak výrazně fungovat nebude. Obálky budou cca takto: filtr náběh 630 ms, pokles 150 ms, zesilovač náběh 0, pokles 750 ms. U obou obálek sustain 0. Nastavení tohoto zvuku můžete vidět na obrázku.
Zastavme se ještě krátce u zbývajících dvou zvuků, které můžete zkusit vytvořit sami. Druhým zvukem je „balalajka“, která nastupuje v refrénu od 0:45. Je to barvou i hlasitostí stálý a držený zvuk, který imituje dlouhé tóny hrané tremolo trsátkem na struně balalajky či mandolíny. Toho dosáhneme nastavením LFO na pilovou vlnu (nejlépe Saw Down) a frekvenci cca 11 Hz. Jinak můžeme nechat nastavení oscilátorů víceméně stejné, u filtru změníme ořezávací frekvenci na cca 1000 Hz a resonanci dáme na 0%. Obálka bude varhanního typu, tj. náběh, pokles a uvolnění 0, držení na maximum. Třetí zvuk začíná na 0:51, je vlastně téměř totožný s druhým, ale nemá tremolo (tedy LFO), naopak má výrazné portamento (alias Glide), která se u Minimoogu pohybuje kolem hodnoty 5. Příjemnou zábavu!
