Jak vybírat... XV - kabely
Kabely (tedy vodiče) jsou důležitým prvkem každého studia i na pódiu. Řada zařízení je mezi sebou propojena a signál se pomocí kabelů přenáší z jednoho zařízení do druhého. I ty tedy ovlivňují kvalitu signálu.
Kabely jsou po celé své délce jsou vlivem elektromagnetické indukce zdrojem i rušivých signálů, takže obecně lze říci, že čím je kabel delší, tím větší mohou nastat problémy, respektive tím více rušivých signálů se může do kabelu naindukovat.. Dlouhé kabely se také častěji zamotávají, jsou těžší (což se pozná zejména při živém hraní a neustálém stěhování) a méně skladné. Zároveň ale často předem nikdy nevíme, jak přesně dlouhý kabel budeme potřebovat (do studia se to dá pochopitelně odhadnout s mnohem větší přesností než u kabelů předpokládaných k živému hraní). Proto jsou obvykle často voleny pokud možno co nejkratší kabely s nějakou rezervou, a nebo naopak co nejdelší kabely (ale pozor, abychom to zase nepřehnali). Výsledek této úvahyje pochopitelně velmi individuální.
Vzhledem k výše uvedenému riziku indukce rušivých signálůl, je také vhodné volit takový kabel, který je pokud možno co nejlépe stíněný. Dnes není výjimkou ani dvojité stínění. Kromě toho lze pochopitelně volit ochranu, která spočívá v plánu vedení všech kabelů a odstranění co největšího počtu rušivých elementů z cesty kabelů, které vedou zvukový signál. Problematická jsou pochopitelně všechna vedení elektrického napětí. Pokud už se někde tyto dvě vedení musejí setkat, je nejlepší, pokud se kabely kříží - nikdy nevodit vedle sebe. To platí i pro vedení ukryté ve zdi a nebo pod pódiem či podlahou studia. Dalšími kritickými místy jsou všechna zařízení, která pracují s elektrickým proudem, zejména ta, která pracují s vyšším napětím. Není tedy například vhodné vodit zvukové kabely po rampách pro světla.
Kritickým místem každého kabelu je konektor. Ať chceme nebo ne, právě zde dochází k největším ztrátám signálu či vzniku rušení ať už díky přechodovému odporu nebo indukcí rušivých signálů.m Konektory jsou místem, kde na sebe jednotlivé piny musí pokud možno co nejlépe doléhat, aby byla pokud možno co nejlepší propojení mezi jednotlivými spoji. Pouze tudy se signál, samozřejmě přenáší. Záleží tedy na přesnosti vyrobeného konektoru. Některé levnější, zejména neprofesionální konektory po připojení na sebe „kloktají“. To není dobré vysvědčení o kvalitě konektoru a rozhodně takovým konektorem nebude signál dobře přenášen. Pochopitelně záleží i na použitém materiálu. Ne všechny materiály jsou stejně vodivé. Zlacené konektory nemusí být nutně známkou snobizmu. Ale zlato není jediný vhodný materiál. Konektory musí být pochopitelně také odstíněné proti okolnímu rušení.
Kromě toho všeho přichází na řadu také otázka bezpečnosti zapojení. Konektor (samec) nesmí ze zásuvky (samice) v žádném případě během produkce vypadávat. Na druhou stranu, z bezpečnostních důvodů, je vhodné, aby se konektory při silnějším zatahání rozpojily. Tak lze předejít například shození a poškození nástroje (nebo jakéhokoliv jiného zařízení) při nechtěném zatahání za kabel (a že to není výjimka, ale stává se to, mi jistě potvrdí leckdo).
Zároveň je nutné dbát na ochranu konektorů při zapojení. Kabel, který má určitou hmotnost a je zapojen tak, že svojí vahou tahá za připojený konektor (například mikrofonní kabel není omotaný okolo stojanu) rozhodně konektorům neprospívá. V lepším případě může dojít k poškození konektoru na kabelu, v horším případě může dojít k poškození konektoru na straně zařízení. Proto je dobré, aby samotná váha kabelu nepůsobila přímo za konektor. Kromě omotání kabelu kolem stojanu jsou k dispozici další ochrany, jako například různé držáky.
Smotávání kabelů při uklízení a opětovnému rozmotávání při stavbě pochopitelně prospívají různé zipy a háčky, které pomohou udržet kabel smotaný tak, aby se nezamotával s dalšími kabely. Ty mohou a nebo nemusí být součástí přímo kabelu.
Některé kabely (například MIDI a nebo i USB) mají předepsanou maximální délku. Překročením této délky se uživatel vystavuje riziku, že signál bude slabý a nebo poškozený.
A nešlo by to bez kabelů? Teoreticky ano. Ale i toto řešení přináší řadu možných problémů. Tím největším je vzájemné rušení a nebo rušení signálu jinými systémy. Výhodou naopak bývá mnohem větší přenosová vzdálenost a pochopitelně svoboda pohybu.