Již třetí díl se zabýváme problematikou sejmutí a ozvučení live zpěvů a vokálů, a potažmo zpěvových mikrofonů, v našem případě tedy zejména v oblasti live použití. Popsali jsme si mikrofon z historického hlediska, definovali jsme si jeho tvar a popsali základní části, minule jsme se taktéž zabývali problematikou vypínače. Dnes si zkusíme něco říct o korekčním nastavení šavle zpěvu, vokálu.
Jak bylo již vícekrát zmíněno v minulých tématech, např. u ozvučení elektrické kytary, tedy nyní opakujeme, že co se týče korekčního nastavení, budeme opět brát v úvahu klasické čtyřpásmové korekce na běžném analogovém či digitálním mixážním pultu, u kter=ho by alespoň dvě středová pásma měla být parametrická. Menší analogové pulty používané často v malých souborech a uskupeních či ve zvukařsky méně náročných aplikacích mohou mít korekce vybavené pouze jedním parametrem na středech. I takto se nastavení samozřejmě provést dá, nicméně pokud ozvučení realizujeme prostřednictvím kvalitní a „plnohodnotné“ aparatury se subbasy, jsou pro nastavení zcela jistě výhodnější parametrické středy dvoje. Nehledě k tomu, že většina dnešních cenově dostupných digitálních rackových pultů uzpůsobených pro ovládaní tabletem či chytrým telefonem (např. Soundcraft, řada Ui nebo Behringer X Air aj.) už disponuje kompletně plně parametrickými čtyřpásmovými korekcemi, v menších „samosezvučících“ hudebních uskupeních jsou tyto typy pultů logicky čím dál častější.
Před samotným korekčním zásahem samozřejmě opět nejdříve srovnáme a nastavíme hladinu vstupní citlivosti - gainu (indikace na channel stripu nebo na hlavních dB metrech po stisku tlačítka Solo, PFL). Podotýkám, že hladina signálu přicházejícího na zpěvový mikrofon od různých interpretů může být, a také v praxi často bývá, velmi různá. Co se týče síly a dynamiky hlasového projevu zpěváků, setkáváme se zde poměrně běžně se značných rozptylem - od „pípálků, pípalek a pouštěčů páry“ až po neuvěřitelné „řvouny a majitele“ opravdu silných hlasů. Pokud nevíme, jak gain prvoplánově nastavit, nebo nastavujeme-li hodnoty předem, aniž bychom věděli, co přijde za zpěváka, zkusme začít s hodnotou někde kolem poloviny (zpočátku možná lehce před polovinou) rozsahu potenciometru. Nějaké konkrétní hodnoty asi nelze přímo doporučit, protože v číslování škály gainu výrobci pultů nejsou úplně jednotní, někdo „čísluje“ např. od 0 do 60, někdo od -30, v půlce je 0, pak +30 atd.
Tady pozor ještě na jednu věc, někteří zpěváci zkoušejí při zvukovce mikrofon klasickým polohlasným „raz, dva, tři, tsa, tsa, one, two... dobrý...“ apod., načež pak později, při samotné produkci, je jejich projev mnohem silnější a výraznější (jev pozorovatelný i u některých nástrojů - v minulých dílech jsme se již zmínili). Pokud jsme při nastavení vycházeli ze signálu při zvukovce, pravděpodobně nás čeká dodatečné ubírání gainu. Tady je potřeba mít na paměti, že pokud řídíme pultem FOH (front of house - hlavní pult zvučící do PA) současně i monitory, tímto dodatečným ubíráním gainu ubíráme samozřejmě zároveň i signál do monitorů, který byl předtím nějak nastaven. Často se jedná o nezkušenost zejména mladých interpretů, proto se v tomto případě nebojme při zvukovce malinko (slušně) zasáhnout: „takhle budeš zpívat?“, „zazpívej tak, jak budeš zhruba zpívat“, „ukaž mi nějaké hlasité místo - pasáž“ atd.
Na zpěvové šavli běžně zařazujeme, pokud jej tedy daný mixpult má k dispozici, low cut filter (high pass filter - ořez basových frekvencí), neboť lidský hlas, potažmo zpěv v basovém pásmu prakticky „nefunguje“, většinou se zde odehrávají pouze nechtěné vedlejší účinky zmíněné i v minulých dílech - tedy zvukové rázy hlásek P, B, D, T, hluk větru a nárazovitě silně proudícího vzduchu nebo basová složka přenosu manipulačního hluku mikrofonu. Pokud je low cut přeladitelný, můžeme jít v případě zpěvu běžně i k hodnotám 120 až 140 Hz (zvuková prezentace ženského vokálu se z pochopitelných důvodů zpravidla odehrává frekvenčně výš než mužského). Řídíme se primárně citem a poslechem tak, aby zpěv neztratil svoji jistou přirozenost ve spodním frekvenčním pásmu. Je pravda, že jsou zvukaři, kteří nastavují low cut (a na to navazující potlačení basového spektra) zejména kvůli čitelnosti značně vysoko, až téměř do jakési „telefonnosti“ vokálu, je to jistá forma přístupu, která mi někdy (zvláště ve venkovních prostorách, kde k tomu není až takové opodstatnění) přijde již malinko přehnaná. Low cut je důležitý zejména při použití aparatury ve variantě se subbasy, v tomto případě tato funkce zabraňuje i možnému vzniku hluboké - dunivé zpětné vazby, podobné dlouhému basovému tónu, (zpěvových) mikrofonů se subbasovým pásmem. Bohužel ještě i v dnešní době se jako muzikant s tímto jevem na některých akcích, ozvučovaných i na digitální pulty, sem tam setkávám. Pokud se zvuková projekce (jednoduchá akce malého rozsahu) odehrává pouze na dva, byť full rage (celopásmové) satelity, může se stát, že aktivování funkce low cut na šavli zpěvu nebude ani příliš znatelné.
Příště v tématu pokračujeme.
