Jak to vidí (slyší) zvukař XII - Celkové nastavení PA II

Jak to vidí (slyší) zvukař 12

Signálový řetězec - mikrofony I

Dnešním dílem se začneme postupně zabývat signálový řetězcem, logicky nejlépe ve směru toku akustického signálu. Jelikož na začátku takového řetězce máme, vyjma nástrojů připojených linkovými výstupy (akustická kytara, klávesy, basový aparát, různé harddiskové přehrávače apod.), téměř vždy mikrofon, je toto zařízení hned po hlasu či nástroji příslušného interpreta to hlavní, co nám akustický signál, který ozvučujeme, tak nějak vytváří a zvukově definuje. Proto je třeba tomuto článku řetězce věnovat příslušnou pozornost, záměrně podotýkám - ne přehnanou, kdy jistí zvukaři tvrdí, že jedna značka a typ „nehraje“ a jen tahle zase „hraje“, spíš jde o to, tuto oblast ozvučování zbytečně nepodcenit. O mikrofonech toho bylo samozřejmě napsáno již mnoho, jen na internetu můžeme nalézt velkou spoustu informací, já osobně bych doporučil minimálně dva kvalitní zdroje informací: článek Mikrofony z únorového čísla Muzikusu 2013 od Václava Vlachého a od stejného autora publikaci Praxe zvukové techniky (Muzikus, 2008), ve které se autor mikrofonům a jejich použití detailněji věnuje v celé jedné její části. Výběr a kvalita mikrofonu (samozřejmě hned po samotném výkonu a vybavení interpreta) má zásadní vliv na to, co se nám vlastně z PA bude ozývat. Známá pravda je, že čím vhodnější typy na dané hlasy či nástroje používáme, tím menší potřeba celkového dobarvování korekcemi a tím míň problémů nám nakonec vyvstává.

Live zvuk je, na rozdíl od nahrávání ve studiu, přece jen posunutý malinko do jiné roviny než snímání zpěvu a nástrojů ve studiu, hlavně co se týče zkoušení různých typů mikrofonů. Pokud totiž ozvučujeme akce, kde se střídají interpreti, asi by na takové záležitosti příliš nezbyl čas.

Proto se zde řídíme jistými danými standardy a doporučeními nebo „ridery“ a tech. podmínkami interpretů, kteří mají (někdy bohužel i nesprávně) vyzkoušené, co je pro ně to nejlepší, nebo se jen více či méně se drží právě těchto standardů. I když na druhé straně - zejména u nástrojů (např. bicích) - se často používají stejné nebo podobné typy jak při nahrávání ve studiu, tak na live. Ještě než si mikrofony rozdělíme podle principu funkce, směrové charakteristiky a způsobu použití, zkusme se na tuto oblast podívat malinko obecněji.

Jaké značky a jak drahé modely tedy vlastně používat? To je samozřejmě velmi složitá otázka, na kterou jistě nedostaneme od různých lidí jednoznačnou a stejnou odpověď. Hned na začátku doporučuji vyvarovat se tvrzením a doporučením typu - „tuhle značku si určitě neber, ‚ta nehraje‘, vyber si jedině tuhle - ta jediná je ta správná a ‚hraje‘“. Všeobecně a vůbec jsem si vypěstoval za ty roky jistou alergii na tvrzení, co „hraje a nehraje“, někdy v některém díle zkusím zavzpomínat a shrnout, o jakých všech značkách a výrobcích jsem toto tvrzení od různých lidí již slyšel. Kdyby to všechno byla totiž pravda, tak by asi půlce světa „nehrály“ nástroje a „nezpívaly“ mikrofony. :-) Přijde mi, že je to takový jakýsi hit dnešní doby, kdy zejména v klubech nejrůznějšího typu se často setkávám s přemoudřelými zvukaři, kteří vám ještě před vystoupením navykládají spoustu rozumů a chytrostí o všem možném i nemožném, samozřejmě padají soudy o všech zařízeních, co hraje, případně nehraje, co má jaký zvuk, jaké převodníky atd. Skoro máte až pocit méněcennosti, s jak moudrým to člověkem právě hovoříte, protože na vás působí klasickým dojmem „ředitele zeměkoule“, co všechno zná, všude byl a od všeho má klíče. :-)

Bohužel po tak duchaplné přednášce následuje při samotné produkci zpravidla naprosto žalostný výkon za mixážním pultem, kdy je, co se týče zvuku, téměř všechno špatně - poměry nástrojů a vokálů, barvy nástrojů a vokálů, efekty, celek atd. Zvukař si během produkce chodí pro pivo, kdy si cestou tam i zpět nezapomene pokecat se známými nebo s nimi hovoří přímo u pultu a absolutně nesleduje pódium, odkud už jakou dobu člen kapely, která zrovna hraje, signalizuje, že chce něco změnit v monitorech. A jako bonus si na konci vystoupení všimne bubeník z kapely, co hrála, že celý koncert chyběl kabel v mikrofonu u malého bubnu! :-) Pochopitelně, že pan zvukař si toho celý koncert absolutně nevšiml. :-) Přátelé, to jsou všechno zážitky z praxe, které se skutečně staly, nic není vymyšleno! Proto zde buďme velmi opatrní a názory takových lidí berme opravdu s velkou rezervou. Pokud chceme dát na rady a názory nějakého zvukaře, vždy se nejdříve podívejme (poslechněme) na jeho práci, pokud se nám líbí, nebudou jeho názory pravděpodobně úplně zcestné. I tak ale doporučuji udělat si vždy svůj průměr z více názorů, mnozí zvukaři a majitelé techniky (dnes často čím dál tím výstižnější termín :-)) bývají, co se týče značek, často ovlivněni spoluprací s určitým prodejcem, který jim například na určité výrobky poskytuje lepší cenovou nabídku i za to, že je protěžují. To by se samozřejmě ještě dalo brát v potaz a pochopit, často ovšem tito lidé zcela nesmyslně, třeba i navzdory svým dlouholetým zkušenostem, právě z těchto důvodů zatracují i jinak kvalitní a používané výrobky jiných známých značek, což není zcela jistě úplně v pořádku. Pro vytvoření si nezávislého a objektivního názoru lze samozřejmě v dnešní době využít dalších zdrojů informací jako internetových diskuzí, videí na YT apod.

Podotýkám, berme je opět s jistou rezervou, často se i tam objeví ne příliš objektivní hodnocení ovlivněná různými hledisky. Vždy jako poslední a konečné závažíčko na pomyslných miskách vah mějme svůj vlastní názor, který by měl ze všech těchto výše zmíněných atributů tak nějak vyplynout. Pokud si skutečně nejsme jistí, jakou techniku (zde třeba přímo mikrofony) pořídit, než hned na začátku experimentovat s neznámou (byť třeba kvalitní) značkou, doporučuji se raději držet osvědčených standardů. Zejména pak, víte-li předem, že budete nebo hodláte spolupracovat se známými umělci, kde se jistě běžné a osvědčené výrobky budou vyskytovat v jejich „riderech“ a technických podmínkách. Může se totiž stát, že umělec jiný - (jemu dosud) neznámý mikrofon nebude chtít, nebo se bude prostě dožadovat toho, který ve svých podmínkách má. Dochází tak potom následně ke zbytečným problémům a vyhroceným situacím a věřte, že někteří umělci (či jejich manažeři) nebývají právě ti z nejpříjemnějších, co se jednání týče. Proto je zcela jistě lépe se těmto situacím předem vyhnout.

Pokud se umělec přinese k použití svůj vlastní mikrofon, většinou je vše v pořádku a většina interpretů tak nějak ví, co dělá. Pouze někdo si třeba na základě mylného doporučení někým zvolil pro něj nevhodný model, což mu můžeme po vystoupení taktně (!) sdělit a zkusit celou věc vysvětlit (například když si někdo s ostrým a jedovatým hlasem zvolí „navýškovaný“ model mikrofonu) . Zcela jistě nejednáme stylem - „vyhoď to, já ti tam dám svůj...“, i to někteří zvukaři, bohužel, dělají. Příště již k mikrofonům a jejich rozdělení podle různých hledisek konkrétně.

Ukázka rideru

Input list:

Požadavky FOH:

Reproduktopry: dB, EAW, Adamson, RCF, JBL, Electrovoice,KV2

Mixpult značek: Soundcraft, Yamaha, Allen & Heath apod. (ne Behringer, Phonic)

V případě použítí digitálního pultu prosím kontaktujte zvukaře.

Efektové procesory:

delay: Lexicon, TC D Two apod.hall: Yamaha, Lexicon, TC apod.

Monitory:

- 4 monitorové cesty

- 2. monitorová cesta pokud možno 2 monitory

V případě problému s požadavky, nebo případnými otázkami kontaktujte, prosím, zvukaře.