diagnóza: open voicing
Zdravím. Pro tento díl jsem sáhl opět mezi světovou elitu a připravil skladbu a následně cvičení na dlouhé zimní večery. Kytarista, jenž nám bude dnes inspirací, byť jeho samotné jméno není až tolik mediálně provařené, patří bezpochyby mezi špičku kytarového světa a jeho angažmá mu může závidět leckterý muzikant. Pokud vám nic neřekne jméno Dominic Miller, určitě si ho ale vybavíte, když řeknu “ten, co hraje u Stinga”.
Jeho kytaru, jejíž základy jsou bezpochyby u klasické kytarové školy, můžete slyšet např. na sedmi Stingových albech a taky na jeho sólových deskách, kterých je osm (www.dominicmiller.com).
Kromě Stinga Dominic Miller spolupracoval nebo spolupracuje s celou řadou dalších umělců, jako je Phil Collins, Steve Campbell, Level 42, Manu Katché, Vinnie Colaiuta a hromada dalších. Na Dominikově hře se mi nejvíce líbí, kromě krásného tónu a čistoty hry, jeho obrovský cit pro skladbu a vlastní arranže. A jak sám říká: “S Philem Collinsem jsem se naučil hrát jednoduše nebo hrát jen to, co je nejlepší pro píseň” - to je pro Dominica Millera přesné!
Pro dnešek jsem vybral jednu z nejznámějších skladeb, kterou napsal společně se Stingem, a to Shape of My Heart, která vyšla na CD Stinga Ten Summoner’s Talles (1993). Podíváme se na intro skladby a ukážeme si na ní použití tzv. open voicing akordů.
Shape of My Heart - intro
V notách najdete úvodní intro skladby, které pak s malými úpravami hraje i pod zpěvem. Originál je hraný na klasickou kytaru s nylonovými strunami a samozřejmě prsty. Celá skladba je v tónině fchar1 moll, kromě sóla na harmoniku, kde transponujeme do cchar1 moll. My se tedy podíváme jen na tu část ve fchar1 moll.
Tolik typický zvuk celého doprovodu této písně je postaven na několika jednoduchých, ale zato velice efektně znějících kvintakordech a jejich obratech v tzv. open voicingu nebo někdy taky širokém (wide) voicingu. Tento způsob hraní či tvoření akordů je velmi efektní a můžete tak jednoduše pouze trojzvukem vytvořit poměrně široký a dobře znějící zvuk. Napadá mě, že stejným způsobem někdy tvoří akordy například také John Frusciante z “Redhotů”.
Co je tedy onen open voicing? Kvintakord, jak určitě víte, se skládá ze tří intervalů, a to základního tónu - primy (1), dále tercie (3) malé či velké (moll či dur) a kvinty (5). Pokud tyto tóny seřadíme tak, že leží všechny v jedné oktávě v pořadí 1, 3, 5, říkáme, že hrajeme tzv. close pozici (voicing). To samozřejmě platí i u obratu, takže první nám vznikne 3, 5, 1 (pořád vše v jedné oktávě) a od kvinty 5, 1, 3. Příklad pro D dur (d-fchar1-a, obrat od tercie fchar1-a-d a od kvinty a-d-fchar1).
Pokud však tóny přehodíme a základní pozici zahrajeme v pořadí prima (1) kvinta (5) a pro tercii si sáhneme až o oktávu výš, mluvíme o tzv. open voicingu. Ten zní díky vzdálenosti základního tónu a tercie (decima) velmi široce a krásně. V tomto open voicingu můžeme pochopitelně vytvořit i obraty, takže od tercie pořadí tónů 3, 1, 5 a od kvinty 5, 3, 1.
Teď se můžeme podívat přímo na notový zápis. Celé osmitaktí začíná akordem Fchar1m, hraným samozřejmě v onom open viocingu, takže tóny fchar1 (1), cchar1 (5) a A (-3). Dále nám budou ve stejném duchu akordy klesat po tónech dolů. Slyšíme tedy E6 (1, 6, 3) nebo, chcete-li, obrat akordu Cchar1m (od tercie), dále D6 nebo obrat akordu Hm rovněž od tercie. Čtvrtým akordem je Cchar17 sus4 (tercie je nahrazena kvartou proto sus4), který se mění v Cchar1 (vše opět open voicing). Celé kolečko se nám vrací na začátek a až do akordu Cchar17 je vše stejné. V šestém taktu hrajeme akord D6, za ním akord Asus2 (zde nahrazujeme tercii sekundou, sus2) a za ním akord A5. Po něm přichází rozklad akordu Cchar1 a po něm D zahraný stejným způsobem. Celé osmitaktí je zakončeno mollovými akordy Gm11 a Fchar1m. Sami slyšíte, jak velmi jednouše, ale zato efektně můžeme vymyslet doprovod k písničce. Používaní open voicingu si tedy určitě doporučuji osvojit. Vezměte si jakoukoli jednoduchou písničku a zkuste si ji podobným způsobem pomocí akordů či jejich obratů v open voicingu zaranžovat . Můžete tak přijít na spoustu zajímavých akordických spojů, které vaši hru zase něčím okoření. Přeji hodně úspěchů.
