Ne každý světoznámý bubeník má soupravu rozestavěnou podle standardních ergonomických pouček. Podíváme se na tři hráče, kteří jsou unikátní jak svým vybavením, tak stylem hry.
Pomyslnou zlatou medaili nemůže získat nikdo jiný než Američan Zach Hill, aktuálně bubeník experimentálních kapel Hella (legendární je například skladba Biblical Violence) a Death Grips a v minulosti mnohých dalších. Jeho způsob hry by se dal nazvat bubenickým brutalismem, a přestože jeho přístup je velmi maniakální, nelze mu upřít značnou technickou vyspělost a precizní
artikulaci velmi neortodoxních doprovodů. Taktéž jeho vybavení není složeno z nástrojů nejvyšších řad, ale z fragmentů v různém stupni použitosti až rozkladu, častá je kombinace mnoha činelů položených na sobě, různě poničených nástrojů anebo artefaktů, které původně vůbec hudebními nástroji nebyly. Výsledná souprava i hra Zacha Hilla je jako poněkud strašidelný výtvor doktora Frakensteina, který je ve skutečnosti o to děsivější, že perfektně funguje. Povinnost pro každého příznivce divné hudby!
Další v pořadí je Daru Jones. Hvězda hiphopového nebe, jeden z řady excelentních bubeníků, jejichž kariéra začala v raném věku v kostele. Opět se jedná o povinný poslech, tentokrát pro každého, kdo se zajímá o moderní groovy z pomezí jazzu a hip hopu. Jedná se o styl, kde si většina hráčů vystačí s hi-hatkou, kopákem a bubínkem, ale Jonesova souprava je o krok dál. Daru používá dvojpedál, velmi mělký basový buben a často využívá miniaturních (osmi- nebo desetipalcových) snare bubínků. Zvláštní je na jeho setupu ale hlavně fakt, že sedí poměrně vysoko a nástroje má umístěné naopak velmi nízko. Pro pohodlnou hru má pak všechny komponenty nakloněné na opačnou stranu, než je obvyklé, tedy směrem do publika, a souprava budí pocit, jako by se měla každou chvíl rozkutálet na všechny strany. Nutno říci, že trend nízkého umisťování činelů a jejich naklonění na opačnou stranu je vidět i u ortodoxnějších hráčů a standardem je v současné době spíše mít jednotlivé komponenty ve vodorovné pozici než všechny nakloněné směrem k bubeníkovi.
Čerstvý zážitek z festivalu Meinl Drum mě nutí zmínit ještě jednoho hráče, a tím je Aric Improta. Proslavil se hlavně díky youtubovým videím, na kterých kombinuje velmi intenzivní hru na soupravu s gymnastickými prvky, točením paliček a dalšími efektními triky. Jeho souprava vyvrací výše zmíněný příklon k horizontalitě, nástroje má posazené velmi nízko a ve výrazném sklonu k sobě. Mně se to zdá nepohodlné, ale jemu to očividně vyhovuje, podívejte se sami!
