Gerry McGuckin, známý stavitel kytar z New Yorku, prostě jednou dostal zakázku. Postavit kytaru ve tvaru TARDIS, což je akronym zařízení ze seriálu Doctor Who, který znamená Time and relative dimension in space. Takže jde jednoznačně o budku, tvářící se jako ohlašovatelna problémů pro londýnskou policii, ale její účel je úplně jiný. Přenese vstoupivšího do jiné časové dimenze. Což samozřejmě i přivedlo McGuckina na řadu nejrůznějších vylepšení tohoto opravdu divně, fakt divně, vypadajícího modelu. Tělo je z lípy, architektonické prvky (zní to u popisu nástroje hrozně, ale je to tak) jsou výlisky z barvou napuštěné borovice a panely dveří jsou z dubu. Nezvyklé je i elektronické vybavení nástroje. Kytara je vybavena předzesilovačem se čtyřmi mody - clean, fuzz, overdrive a distortion (to je ten otočný knoflík) - a je osazena dvěma humbuckery - i když vypadají jako singly, jde o keramické HB Seymour Duncan Hot Rails, které mají mimochodem velmi silný výstup. Nástroj obsahuje i LED diody, které poblikávají a dotvrzují tak nádech tajemného sci-fi příběhu.
No, mám svůj vlastní názor na tato překvapení k narozeninám. Tedy „překvapení“... Představa, že někdo utratí kopu peněz za něco, co může sice hrát, dokonce třeba i dobře, ale vypadá to úplně ujetě, a při vědomí, že za ty prachy mohl být tím dárkem třeba Gibson Les Paul Custom či Fender American Standard Stratocaster či Paul Reed Smith Carlos Santana či... no, příkladů by bylo hodně. Dovedete si to představit? „Miláčku, všechno nejlepší, tady máš ode mne kytaru, která stála jako dva Customy, ale vypadá tak blbě, že pokud s ní vylezeš na pódiu, tak publiku už by mělo leccos kolovat v žilách...“ Jak by asi vypadala odpověď?
