I když se Jeffrey Sargent počítá mezi generaci punk rocku, nestal se v raných osmdesátých letech jeho pozdním vzorem Sid Vicious ze Sex Pistols, Captain Sensible (pseudonym pro Raymonda Iana Burnse, jednoho ze zakladatelů Damned) či třeba Joe Strummer (The Clash), ale... John McEnroe, ano, ta tenisová hvězda. „Pro mě to byl Johnny Rotten tenisového světa,“ uvádí Sargent.
No dobře, punk a tenis, to byly dva zcela odlišné světy z mnoha důvodů (a platí to i dodnes). Ale Sargentovi to vůbec nevadilo. Založil si kapelu jménem Roger Rackett a skutečně v ní hrál na kytaru, kterou si sám postavil. Ano, na kytaru, vycházející z tvaru tenisové rakety. „Kapela měla tři členy,“ uvádí Sargent. „Mne jako kytaristu, bubeníka, a basové party nám hrál hráč na Moog. Vystupovali jsme po undergroundových klubech, na nejrůznějších party, a dokonce se nám podařilo pro label Atomis Records natočit dvě skladby. Singl nakonec dokonce i vyšel, ale jen v nákladu pěti set kusů. Ta kytara byla postavena na tenisové raketě, ke které jsem přilepil krk od Gibsona. Ten jsem sehnal za dvacet dolarů.“
Když se zanedlouho kapela rozpadla, nástroj značně zchátral (pokud to vůbec šlo). Ovšem poté, co Sargentovi zavolal jeden z producentů labelu a chtěl při příležitosti znovuvydání singlu uspořádat nějaká vystoupení, se Sargent odhodlal postavit si tuto kytaru znovu. Tentokrát ji i přímo nazval McEnroe I. Ovšem dva týdny po jejím dokončení mu ji někdo ukradl z auta, a tak byl nucen si postavit kytaru druhou. Tu nazval McEnroe II.
Jde vlastně o hybrid. Krk je z Hamera, humbucker je z Epiphone, kobylka a struník jsou ze stáje Fendera a základem je tělo vyrobené z vintage tenisové rakety Wilson, umístěné na desku z mahagonu. Krk je k tělu přilepený, knoflíky à la tenisové míčky jsou vymodelovány z hlíny Sculpey. Nejlepší (nebo nejhorší) na tom je, že ta kytara opravdu hraje...
