U pražcového drátu jsou rozhodující v jeho rozměrech tři položky. Šířka koruny (čili toho, co vyčnívá nad hmatník), její výška a šířka bodce, čili toho, co je zapuštěno do hmatníku (včetně vychytávek reverzního rozvoru). Tvar koruny včetně vztahu mezi šířkou a výškou ovlivňuje nejen samotný tón, ale samozřejmě i ladění. Takže stálá sbroušení pražců při jejich opotřebení, kdy se tak vytváří ploška (nikoli jeden bod) ve styku se strunou není zrovna to nejlepší.
Nejčastějšími hodnotami šířky koruny jsou 0,078-0110 palců neboli v milimetrech 1,981-2,794, u její výšky pak jde většinou o 0,035-0,055 palců (0,889-1,397 mm).
Vysoké pražce (tedy nad 0,045”) jsou výhodné pro ohýbání strun, jejich přílišná výška a měkčí struny ale mohou přivodit problémy s laděním.
Nízké pražce mají své zarputilé zastánce a odpůrce. Fretless wonder, jak se jim někdy říká (třeba u Les Paulů), navozují hřejivý kontakt s dřevem hmatníku, jejich tón je měkčí, ale ohýbání po dřevě je obtížnější. Jde ale o zvyk.
Úzké pražce, kdy šířka koruny jde pod 0,080” jsou dobré pro intonaci, ale snadněji se opotřebí. A široké pražce o hodnotách 0,100-0,110” se často používají na elektriky, jejich opotřebení je pomalejší (záleží i na materiálu). A materiál? Tak nejčastěji nikl (18 % ve stříbrných pražcích), mosaz, nerez a slitiny mědi neobsahující nikl.
Dnešní díl je závěrečným dílem nejen této série o typech částí kytary, ale pravděpodobně i celé dlouhé řady Galerie nejslavnějších (mimochodem třetí nejstarší z mých článků, od čísla 1/2000), kde jsme uvedli kytary, krabičky, multiefekty, předzesilovače, syntezátory, přídavná zařízení, modelery, aparáty, ovladače aparátů, ovladače efektů, snímače, reproduktory a také i pražce.
Děkuji vám všem za přízeň, za vaše názory a reakce, a jsem rád, že jsem mohl takto přispět do dalšího odkrytí fenoménu rockové kytary. Ať vám to hraje!
