Pilíř Dream Theater a jeden z nejvýraznějších současných kytaristů, které bychom mohli zařadit k progresivnějším stránkám HM a rockové hudby vůbec. Jak sólová alba, tak i jeho spolupráce s dalšími osobnostmi, včetně účasti na projektu G3, jen potvrzují jeho současnou pozici v kytarovém světě. Improvizaci staví zejména na bezbřehosti svých technických fines. Jednoznačně mu ke cti slouží i ta skutečnost, že nepožaduje náročnost jen po svém okolí, ale zejména po sobě.
1) Problém většiny učebnic hry na kytaru je, že vedle různých postupů vůbec neobsahují hudební teorii. A pokud ano, tak to musíš číst se slovníkem v ruce. A to je špatně, to odvádí od hraní. Důležité je najít si takovou publikaci, kde máš vysvětleno všechno to, co chceš, třeba i od základu, a navíc tě dokáže navést i do dalších sfér. A těm se nevyhýbej, protože tě nemůžou jinak než obohatit.
2) Nauč se noty na svém hmatníku. Jestliže se koukáš na krk a vidíš jen značky, tabulatury a grafické diagramy běhů, tak máš problém. A ten se bude jen a jen stupňovat. Ale možná, že to tak chceš, že si říkáš, že je to aspoň syrový, A živelný a tak...
3) Nauč se všechno cvičit až do důsledku. Nezastavuj se v půli cesty s tím, že to je dobrý. Používej metronom a nepřestávej, dokud nezvládneš to, co chceš. Nezáleží totiž na tom, jak často cvičíš, ale jak cvičíš.
4) Musíš hrát s jistotou. Věřit si po všech stránkách. Nejen tomu, co hraješ, ale jak to zahraješ. A jít na pódium s nejistotou - to je opravdu hodně špatně.
5) Nejez ani nepij, předtím než jdeš na pódium. Abys potom nezažíval nějaké utrpení místo soustředění se na hudbu... Při hudbě musíš relaxovat, ne myslet na to, kdy bude konec, aby sis mohl konečně odskočit.
