Muzikus 3/2000 - Kytaroví velikáni (dvojprofil, str. 56, noty, diskografie)
Muzikus 2/2001 - Galerie slavných kytar - Flying V Jamese Hetfielda (str. 29)
Muzikus 2/2004 - Letem kytarovým světem - Doprovodní kytaristé (pouze James Hetfield, miniprofil, str. 56)
Po S & M, velmi silném dvojalbu, kterým Metallika překročila svůj vlastní stín a výrazně se zviditelnila nejenom ve světě HM, ale i v rockové hudbě obecně, se na její nové album muselo čekat trochu déle. V lednu 2001 totiž odešel baskytarista Jason Newsted. Další zdržení způsobila odvykací kůra, které se musel podrobit James Hetfield. Protože ale bylo nutno dodržet nasmlouvané termíny, které už tak byly natažené do krajnosti, trio Hammett, Hetfield a bubeník Lars Ulrich se na jaře roku 2002 tedy vydalo do studia, kde byly basové party svěřeny jejich producentovi Bobu Rockovi. Už během natáčení se začal sestavovat seznam vhodných kandidátů na post baskytaristy k následnému promo turné. Po užším výběru se nakonec dalším členem Metalliky stal Robert Trujillo, výrazný baskytarista Suicidal Tendencies, Infectious Grooves či sestav kolem Ozzyho Osbournea.
Nové album, St. Anger, se v USA umístilo na 1. místě, v Anglii vyšplhalo na místo třetí a na první zátah se ho prodalo ke dvěma miliónům. I když jde vzhledem k předchozím deskám o relativní úspěch, přesto se nelze ubránit dojmu, že to Metallica s tím zmodernizováním soundu, výrazným omezením melodiky a absencí zejména Hammettových sól tak trochu přehnala. Následné EP z dokumentárního filmu o kapele a nejnovější tracky z dalšího alba napovídají, že si to Hetfield, Hammett a spol. rychle uvědomili.
Diskografie:
St. Anger (2003, Elektra)
Some Kind of Monster (2004, EP, Elektra)
