Bass profil - Troy Sanders

Výrazný baskytarista a zpěvák novodobých forem metalu, který září především v domovských Mastodon. Ale hraje i ve vedlejších projektech Killer Be Killed a Gone Is Gone, které se dají označit jako supergroup. Je schopný hrát několika technikami, a je proto považován za všestranného hráče. U firmy Fender má vlastní signature baskytaru Fender Jaguar.

Začátky

Troy Jayson Sanders se narodil 8. září 1973 v Atlantě ve státě Georgia. Jeho prvním vzorem byl jeho starší bratr Kyle (dnes baskytarista Hellyeah), který hrál na levorukou baskytaru, kterou si Troy půjčoval a učil se na ni první písničky. V deseti se takhle naučil svou první skladbu od Kiss Lick It Up. O pár měsíců později přesvědčil otce, aby mu koupil vlastní nástroj, a začal pilně cvičit. Učil se především skladby svých vzorů Iron Maiden, Judas Priest nebo Kiss, ke kterým později přibral punkové klasiky Bad Religion a The Clash, ke kterým ho přivedl jeho mladší bratr Darren (dnes mu dělá technika). Jeho vzory byli tak rozdílní basisté, jako je Cliff Burton z Metallicy a Gene Simmons z Kiss, a později k nim přibyl ještě Phil Lynott z Thin Lizzy.

První, co udělal v šestnácti letech, kdy získal řidičský průkaz, bylo, že si prošel hudební inzeráty a začal zkoušet s prvními kapelami. Během začátku devadesátých let tak prošel formacemi Four Hour Fogger, Knuckle a Puaka Balava. V roce 1996 se přidává ke grindcorové kapele Social Infestation, kterou založil jeho bývalý spoluhráč Mike Thompson z Puaka Balava.

Se Social Infestation hraje až do roku 2000 a společně vydávají eponymní demo a dvě regulérní desky Redemption Is Only Skin Deep... It’s Time to Cut Deeper (1998) a Lasciate Ogni Speranza (2000).

Mastodon

V roce 2000 se Social Infestation rozpadli a Troy Sanders se na koncertu kapely High on Fire potkal s kytaristy Billem Kelliherem a Brentem Hindsem a bubeníkem Brannem Dailorem. Dali se do řeči a zjistili, že mají společné oblíbence Melvins, Neurosis a Thin Lizzy, a zakrátko zakložili novou kapelu Mastodon.

V původní sestavě byl ještě zpěvák Eric Saner, který s nimi v roce 2000 natočil první demo. Po pár měsících ale odchází a hlavního zpěvu se ujímá Troy společně s Brentem Hindsem. Již ve čtyřčlenné sestavě natáčejí v roce 2001 EP Lifesblood, které vydávají u Relapse Records, společnosti, která se zaměřuje na nejtvrdší metal.

O rok později už vydávají svou první dlouhohrající desku Remission, která se sice neumisťuje v žebříčcích, ale získává kladné hodnocení v metalových periodicích po celém světě pro svou vyváženou kombinaci metalu a progresivního rocku a „sabbathovský“ přístup.

V této době Mastodon ještě nejsou tak slavní, aby se živili jen hudbou, a tak přes týden všichni chodí do práce a ve svém volném čase a o víkendech se věnují hudbě. To se pomalu začíná měnit s druhou deskou Leviathan, která vychází v roce 2004. Opět na ni vycházejí výborné kritiky a album se již pomalu umisťuje v žebříčcích. Několik skladeb z desky se dostává do videoher a filmů. Na podporu alba vyráží Mastodon na evropské turné společně se Slayer, Slipknot a Hatebreed pod názvem The Unholy Alliance. Turné se stejným názvem pak absolvovali rovněž v roce 2006 po severní Americe po boku Slayer, Lamb of God a Children of Bodom.

V témže roce vydávají své třetí album, Blood Mountain, které se poprvé umisťuje v žebříčcích po celém světě a do dnešního dne se ho prodalo téměř 200 000 kusů. Na jeho podporu vyráží kapela na evropské turné společně s Tool a se Slayer do Austrálie. Po tomto albu začínají sbírat ocenění v metalových časopisech (alba roku, kapely roku apod.), jejich skladby se opět dostávají na soundtracky videoher i filmů a začínají se živit již jen výhradně hudbou. To potvrzuje i severamerické turné s Against Me a v roce 2008 další turné The Unholy Alliance.

V roce vydávají album Crack the Skye, které se dostává na jedenácté místo v USA a dosud se ho prodalo přes 200 000 kusů jen v USA. Desce se dostalo vřelé přijetí kritiky nejen v metalových časopisech, ale i v renovovaných periodicích typu New York Times nebo Time.

Mastodon s každým dalším albem potvrzují svou pozici metalových progresivistů. Desky The Hunter (2011), Once More ‘Round the Sun (2013) a Emperor of Sand (2017) se všechny dostaly v USA do top 10 a všechny se výborně prodávaly. Na konto Mastodon lze přičíst fakt, že se posunují skladatelsky i zvukově, a to nejen jako kapela, ale i jako jednotlivci. Troy Sanders je známý tím, že používá spoustu efektů (údajně jich má kolem čtyřiceti) a stále má tendence si kupovat další kusy.

Killer Be Killed

V roce 2012 se Troy Sanders přidává k superskupině Killer Be Killed, vedené zpěvákem a kytaristou Gregem Puciatem (The Dillinger Escape Plan) a kytaristou Maxem Cavalerou (Soulfly, ex-Sepultura), které doplnili ještě bubeník Dave Elitch (The Mars Volta) a další kytarista Juan Montoya (Torche).

Ideou bylo „... dělat hudbu pro radost s kamarády. Tak, jak jsme ji dělali v našich prvních kapelách. Dát se dohromady s kamarády, zalézt si do studia a bez starostí natočit desku, se kterou se nemusíme vyrovnávat nějaké předchozí nahrávce. Napsat pár riffů, které se nám budou dobře hrát.“

V září 2013 tak začali natáčet ve studiích Fortress v Los Angeles a během jednadvaceti dní natočili své album Killer Be Killed, které vyšlo o rok později u společnosti Nuclear Blast. Album se dostalo na 58. příčku v USA a prodalo se ho něco přes pět tisíc kusů.

Stylově se kapela nedá někam zařadit, protože se v ní mísí celá řada elementů - od groove metalu přes doom, thrash, hardcore až k punku, jazzu, crossoveru. Živě se poprvé představili v roce 2015 v Austrálii a ještě týž rok vystřídal Dava Elitche za bicími Ben Koller (Converge).

Gone Is Gone

V roce 2016 dává Troy Sanders dohromady vlastní superskupinu Gone Is Gone společně s Troyem Van Leeuwenem, kytaristou Queens of the Stone Age, Tony Hajjarem, bubeníkem At the Drive In, a multiinstrumentalistou Mikem Zarinem, který vlastní produkční společnost a s Hajjarem i Van Leeuwenem již spolupracoval v minulosti.

Hned první rok působení vydávají EP Gone Is Gone, které v letošním roce následuje regulérní deska Echolocation. Koncerty jsou ale spíš sporadické, dosud se jim podařilo sejít se jen dvakrát, jednou loni a jednou letos. Stylově se nepodobají ničemu ze svých původních kapel. Naléhavé skladby, téměř žádné zkreslení a využití elektroniky posouvá všechny všechny zúčastněné stranou jejich domovských stylů.

www:

www.mastodonrocks.com