Akordy? A jaké? 15. - X6/9

Akordy? A jaké? 15 - X6/9
Akordy? A jaké? 15 - X6/9

Dnes si tento zajímavě znějící souzvuk obecného značení X6/9 uvedeme konkrétně na akordu B♭6/9.

 

Název: B# dur s přidanou velkou sextou a velkou nónou

Označení: B♭6/9, B♭6/9, B♭6/9, B♭6/9, B6/9, B6/9 (občas najdeme označení využívající příponu add, třeba Bchar6add9).

Poznámka: V našich konkrétních příkladech se nevyhýbáme žádnému tónu stupnice. Zde je ale nutné si uvědomit základní značení akordu či tónu B, čili odvozeného od sníženého tónu H, kdy v české „akordografii“ se ustálilo označení jedním písmenem - B -, kdežto v zahraniční literatuře je tón B považován za tón H. Takže snížené „háčko“ je pak značeno přidáním snižující posuvky, takže B♭.

Vzorec: č1, v3, (č5), v6, v9 (neboli obecně X6 + v9 nebo Xdur + v6 + v9)

 

Obecná poučka: Připojení nóny zde neznamená vytvoření tzv. nónového akordu, který vzniká ze čtyř tercií. V tomto případě nejde o nic jiného než o přidání velké nóny k již existujícímu akordu X6. Je nutné si zapamatovat, že po lomítku nemá ve většině případů uvedená číslovka, označující připojený interval, žádný vztah k celkové základní stavbě akordu, ke kterému je připojena. Pokud by o takový vztah šlo, musel by být zvláště uveden či zvýrazněn.

 

První příklad: Jde o základní tvar, který reflektuje tvorbu souzvuku od tónu na struně A. Při posunu do dalších poloh u dalších akordů jde o znějící akord, ale musíme si dát pozor na strunu E. V tomto tvaru by tam také znít neměla, pokud by zazněla, jde v podstatě o akord s lomítkem, označující nejnižší tón souzvuku - zde by tedy vznikl akord Bb6/9/F.

 

Tip 1: Při posunech po hmatníku (pozor, ne při obratech) je lepší hrát tento akord naznačeným prstokladem, než jak bývá většinou uváděno - tedy od 1. prstu. Potom pak můžete jen „přihodit“ na struny d a g malé barré prvním prstem - a je to.

 

Druhý příklad: Je to varianta prvního příkladu při odvození od tónů na struně E. Dobrá orientace, horší uchopitelnost.

 

Třetí příklad: Oblíbený, dobře znějící a rychle se stavějící souzvuk. Je třeba se ale trochu pocvičit v orientaci tónů na struně d (stačí si tón v hlavě přenést o dvě políčka dolů na strunu E).

Psáno pro časopis Muzikus