Steinberg Cubase iC Air - freewareová utilita firmy Steinberg

Nedávno jsem testovat IK Multimedia iRing. Cubase iC Air je ve způsobu ovládání v podstatě stejný. Software je ovládán bezdotykově, pohybem rukou. Každé z těchto zařízení ovšem ovládá úplně jiný software. Cubase iC Air se zaměřuje výhradně jen na ovládání Cubase/Nuenda, a to právě bezdotykově.

Nejdříve je třeba říci, že Cubase iC Air je jako komponent ke Cuabse/Nuendu (dále budu psát už jen Cubase) firmou Steinberg nabízen zdarma. Jasně se tedy jedná o zatraktivnění právě Cubase. Nicméně k bezdotykovému ovládání Cubase pomocí gest je zapotřebí nějaká kamera. S Cubase iC Air komunikují dva systémy. Prvním systémem je takový, který podporuje Intel Perceptual Technology SDK 2013. Z webových stránek Steinbergu se však nedozvíme žádné konkrétnější specifikace. Po chvilce hledání jsem zjistil, že kamera, která se na webových stránkách Steinbergu zobrazuje, je Creative Senz3D Interactive Gesture Camera. Tato varianta funguje pouze na systémech Windows. Zvolil jsem druhou variantu, která je daleko jasnější a kromě Windows podporuje i platformu Mac OS. Jedná se o systém Leap Motion Controller.

Samotný Cubase iC Air je tedy zdarma, nicméně je zapotřebí zakoupit jednu z výše uvedených kamer.

Instalace

Pro instalaci je samozřejmě nejdříve nutné mít nainstalované ovladače samotného hardwarového zařízení, v mém případě Leap Motion Controller. Poté je potřeba z webových stránek Steinbergu stáhnout a nainstalovat komponent, který bude data z Leap Motion Controlleru překládat pro povely Cubase. Po instalaci je potřeba spustit Cubase a otevřít okno Device Setup z menu Device. V levé části tohoto okna se pod složkou Remote Devices zobrazují všechny hardwarové ovladače, kterými Cubase ovládáme. Může zde být například Macke Control, Generic Remote (obecné zařízení). Kliknutím na tlačítko + (vlevo nahoře) a výběrem zařízení ze seznamu jej do této složky přidáme. Pak už se zobrazuje, zda je zařízení připojeno.

Z menu Devices otevřeme ovládací panel Leap Motion Controller kliknutím na položku Cubase iC Air - Leap Motion. Tak se zobrazí plocha, na které je vidět výsledek, jaké prsty (a dlaň) zařízení detekuje, a máme tak vizuální zpětnou vazbu, jaká gesta vlastně vysíláme.

Způsob ovládání

Nyní už můžeme začít Cubase ovládat - teoreticky. Zatím totiž nevíme, jaká gesta pro ovládání Cubase použít, respektive jakým gestům bude Cubase rozumět. Není nic jednoduššího a jasnějšího než si k tomu otevřít příslušný dokument ve formátu pdf, který je také ke stažení z webových stránek Steinbergu spolu s instalátorem.

Ovládat lze dvanáct funkcí (gest je více, pro některé funkce je gest více), plus speciální funkce tzv. AI Knob. Mezi oněch dvanáct funkcí patří spuštění přehrávání a jeho zastavení. Bohužel zde chybí spuštění záznamu. Pro pohyb vpřed/vzad lze použít Rewind/Forwarde a nebo Shuttle Control. Dále je možné vybrat předchozí stopu nebo následující stopu. A poslední čtveřicí Zoom ve všech čtyřech směrech (přiblížení/oddálení, vertikální/horizontální).

Logika gest

Za velmi logické považuji gesto zastavení (celá dlaň), jakož i Rewind/Forward (kroužení jednoho prstu v požadovaném směru). Velmi logický je zoom - v podstatě kopíruje to, na co jsme zvyklí z dotykového ovládání mobilních telefonů nebo jiných dotykových zařízení. Namísto jednou rukou se ale gesto dělá dvěma rukama, tedy dvěma ukazováčky (a nebo pěstmi). Teoreticky bych byl schopen za logická považovat i gesta pro výběr předchozí/následující stopy (pohyb otevřenou dlaní doleva/doprava, případně pohyb zavřené dlaně nahoru/dolů). Osobně bych ale pro toto gesto (zejména to první) preferoval jinou funkci, asi posun po značkách projektu doleva/doprava.

Naprosto nepochopitelné pro mne bylo gesto Start (tři natažené prsty + dlaň). Z tohoto gesta pak vychází i Shuttle, otevřený zůstane jen palec a malíček, ostatní prsty jsou schované v dlani. Tímto se Shuttle spustí a pak již ovládáme pohyb celou dlaní.

Nutno říci, že přesto že z mého popisu to vypadá, že je většina gest logická, v reálu jsem vlastně musel neustále nahlížet do manuálu, jaké gesto mám vlastně použít (snad kromě Stop a Zoom). Je ale potřeba říci, že má prostorová a haptická paměť je podprůměrná.

AI Knob

Pojmenování AI Knob již firma Steinberg nějaký čas používá. Vychází ze zkratky AI (Advanced Integration). Tento typ ovladače má obecně fungovat tak, že okamžitě ovládá právě ten ovladač, na kterém je aktuálně nastavený kurzor myši. Takto funguje AI Knob (fyzický ovladač) na zařízeních Steinberg CMC AI, CC121 a CI2+. Vzhledem k totožnému názvu jsem od Cubase iC Air čekal přesně to samé. Bohužel to tak ale není a Steinberg tak podle mne „zazdil“ celou značku AI Knob.

AI Knob v podání Cubase iC Air funguje v podstatě tak, jak v Cubase fungují Quick Controls. Nejdříve je potřeba otevřít rozšířené zobrazení ovládacího panelu Cubase iC Air, stisknout tlačítko Learn a pohnout ovladačem, který budeme chtít ovládat (například pohneme faderem hlasitosti nějaké stopy). Pak opět v ovládacím panelu Cubase iC Air klikneme na tlačítko Enable. Tím funkci aktivujeme a pohybem otevřenou dlaní směrem od ovladače Leap Motion Controller a k němu ovládáme úroveň parametru (tedy v našem případě pohyb faderu). Jakmile chceme přestat ovládat tento parametr (fader) a vrátit se k původnímu ovládání gesty, je potřeba funkci AI Knob opět deaktivovat tlačítkem z ovládacího panelu.

Pro citlivost ovládání lze v ovládacím panelu nastavit Sensitivity. Tu lze ostatně nastavit i pro funkci Zoom.

Jaký je z ovládání pocit

Podobně jako u nedávno testovaného IK Multimedia iRingu jsem měl pocit, že to na běžnou práci, kde potřebuji spolehlivost a jistotu, spíše není. Některá gesta byla naprosto spolehlivá - především Stop, Zoom ve všech směrech a po vyladění citlivosti AI Knobu, i ten. Jiná gesta byla spolehlivá méně a nebo jsem jejich přesnou podobu stále zapomínal (Play, Shuttle, Rewind/Forward). Gesta pro výběr předchozí/následující stopy jsem naopak považoval za velmi nespolehlivá, respektive jsem měl pocit, že jsem se je vlastně nikdy pořádně nenaučil a Cubase je prostě v drtivé většině vůbec nepoznala (a to jsem zkoušel oba způsoby).

Co mě ale celkově na ovládání vadilo nejvíc, byl pocit naprosté zbytečnosti takového způsobu ovládání. Kromě ovládání AI Knob vlastně způsob nepřinášel vůbec nic nového. Funkcí které lze tímto způsobem ovládat, je žalostně málo. Rozhodně tedy není možné spolehnout se pouze na ovládání gesty - to bychom nic neudělali. Nelze se spolehnout ani na 50 % ovládání gesty. A tak je neustále přehazování rukou od klávesnice/myši nad Leap Motion Controller ztrátou času. Mnohem rychleji a spolehlivěji ovládám Cubase jen z klávesnice a myší.

Závěr

Cubase iC Air může být cool způsob, jak ovládat Cubase. Bohužel to ale není způsob jistý. Je ale třeba říci, že na vině asi není Steinberg. Více než samotný překladač gest pro Cubase bylo větším problémem samotné rozpoznávání gest hardwarem Leap Motion Controller.

Osobně beru Cubase iC Air jako takový pokus firmy Steinberg. Jednak se asi jednalo o pokus programátorský, co se vlastně s takovou hračkou dá dělat. A jednak jde asi trošku i o pokus na uživatelích, jak vlastně takovou věc přijmout, zda budou mít o tento způsob ovládání zájem, či nikoliv. Podle mého názoru, aby zájem být mohl, muselo by být rozpoznávání mnohem stabilnější a jistější, ale i software samotný (tedy překladač) by musel nabídnout mnohem více. Dvanáct gest pro ovládání funkcí je opravdu málo. A i Quick Controls ovladačů je v Cubase k dispozici osm. Jeden AI Knob ovladač, který je vlastně jedním Quick Control ovladačem, je opět jen velmi slabým náznakem. Leap Motion Controller umí rozpoznat až dvanáct bodů (10 prstů + 2 dlaně). Měl bych tedy způsob, jak ovládat alespoň sedm Quick Control ovladačů - současné gesto pro AI Knob jednou rukou, plus 0-5 prstů, plus dlaň na druhé ruce. Případně s kombinací gest na druhé ruce by se dalo dosáhnout ještě většího počtu. I tak by bylo možné vysílat vždy úroveň jen jednoho ovladače, ale stále by to bylo mnohem zajímavější.

Závěr je tedy podobně jako u iRing velmi rozpačitý. Na rozdíl od iRingu alespoň Cubase iC Air není další investicí, pokud již Leap Motion Controller vlastníte.

Kam to spěje

Nejmodernějším způsobem ovládání v podstatě čehokoliv je momentálně bezesporu dotykové ovládání. Zároveň je zajímavým fenoménem to, že je pro firmy často levnější použít jako zdroj ovládání již hotové zařízení (nejčastěji se systémem iOS, Android je moc roztříštěný, k dispozici je velké množství zařízení různých velikostí, tvarů, kvalit) než používat vlastní hardware s vlastní platformou. Pro zařízení s iOS prostě stačí jen dodat software, což je mnohem levnější než vyvíjet hardware, a také zákazník si nebude muset hardware kupovat, takže se tak sníží cena samotného produktu.

Nicméně firmy se pochopitelně snaží přicházet s něčím novým. Proto ti, kdo již dotykové ovládání nabízejí - v případě Cubase je to právě iOS, ale dnes už i aplikace Cubase iC Pro pro Android - zkoušejí nové způsoby. A bezdotykové ovládání je logickým krokem následujícím po dotykovém ovládání. K různým zařízením jsme kabely připoutání už hodně dlouho. Ani bezdrátová možnost komunikace přes klávesnici a myš ale nepřinesla kýženou svobodu. Kabel se sice už nikde nezamotává a vzdálenost od počítače může být větší (na druhou stranu nijak extra daleko jít stejně nemůžeme, ještě stále musíme dohlédnout na obrazovku), ale stále musíme něco držet v ruce.

Ovládání počítače gesty je sice opět o trošku svobodnější, ale podle mého názoru to zas tak velký posun dopředu není. Gesto musí být provedeno v poměrně omezeně malém prostoru, kde jej čidlo vnímá. Zároveň v prostoru chybí jakékoliv „opěrné body“, které by orientaci, ale i podobu gesta, zjednodušovaly.

Lidé vyvinuli a stálé vyvíjejí jako nejdokonalejší způsob komunikace různé jazyky. Ostatně i v komunikaci s počítačem se jako nejefektivnější zdá jazyk - programovací jazyk. Pomocí příkazů v kódu programu lze počítač donutit dělat ty nejsložitější operace a naprogramovat v podstatě téměř cokoliv (například Cubase a nebo ovládání hlasem). Zadávání příkazů programovým kódem je ale pro řadu lidí způsob složitý a jaksi „nelidský“.

Osobně si myslím, že nejefektivnější způsob ovládání by mělo být ovládání hlasové. Ve naší řeči přece máme mnoho příkazů. A tento způsob komunikace je nám přirozený. Ovládání pak bude možné provádět na rozumnou vzdálenost, stejně jako se dorozumíváme mezi sebou.

Problémů, které je potřeba v souvislosti s hlasovým ovládáním vyřešit, je samozřejmě dlouhá řada - hlas každého člověka je jedinečný. Výslovnost, barva hlasu, intonace se liší. Výsledek ovlivňují i ruchy z okolí, které je potřeba odfiltrovat. V případě hudebního/zvukového softwaru je zde ještě zajímavý faktor, kdy sami produkujeme zvuk, který chceme zaznamenat, a nemá být příkazem pro počítač - ale jak ten to má poznat? Nicméně žádný z výše uvedených problémů jistě není neřešitelný (už byly vyřešeny jiné).

Do přenosu myšlenek a dálkovým (bezdrátovým) ovládáním počítačů myšlenkami se mi pouštět raději nechce a z nějakého důvodu mě to vlastně děsí. Na rozdíl od řeči je to způsob komunikace naprosto neprobádaný a neznámý. Budoucnost ovládání tedy vidím v ovládání hlasem. Co si o tom myslíte vy? Jaký způsob ovládání byste preferovali?

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.steinberg.net/en/products/accessories/cubase_ic_air.html