Rudolf Rožďalovský - v roce 2021 „stále tvoří“

Odešel mi můj lampový zesilovač Line 6. Nebyl čistě lampový, ale s procesorem. Co přesně odešlo, jsem nevěděl. Nicméně jsem zjistil, že bude problém ho někde nechat opravit, protože se tenhle typ už několik let nevyrábí a nejsou náhradní díly.

Nechal jsem to asi rok být... Byl covid, nehrálo se. Náhle mě napadla jedna věc: Co kdyby šlo využít funkční součásti zesilovače (elektronky, trafa, jacky a další) a předělat ho na čistokrevnou elektronkovou záležitost? Zavolal jsem Rudovi, přednesl mu svůj nápad a on řekl: „Přivez to a zkusíme to.“ Klaplo to, mám teď doma čistokrevnou analogovou „lampu“. Jednokanál s čistým silným zvukem à la Fender. Protože hraju s krabičkama, zkreslený kanál nepotřebuji. Rudolf Rožďalovský mě nenechal na holičkách a prostě mi předělal zesilovač, jako by to skoro nic nebylo. Jak je to možné? On to prostě umí. Vždyť taky opravoval Marshalla pro Zakka Wyldea... Aha? Ano, je to pravda!

Kdo je to vlastně ten Rudolf Rožďalovský?

Domluvili jsme se na rozhovoru, koupil jsem pár plzní a vyrazil jsem za ním kousek za Prahu, do Řitky, kde Ruda bydlí. Povídali jsme si docela dlouho o kapelách, ve kterých hrál a hraje, také o zvučení a o výrobě elektronkových aparatur (zesilovačů, komb, pre-ampů, reproboxů, switchů...) pro kytaristy a baskytaristy.

Když jsem poslouchal, co všechno Ruda zažil, s kým vším hrál, jakých velevýznamných událostí na domácí rockové scéně byl účasten, kolik postavil a opravil zesilovačů, uvědomil jsem si, že mám co do činění s velmi výjimečným člověkem, který se podílel na formování rockové muziky v českých i slovenských krajích. Vytvářel vlastně technické zázemí pro několik generací rockových hudebníků, z jejichž řad povstalo mnoho známých i méně známých českých rockových kapel. A navíc v tom dál pokračuje. Můžete říct, že takových lidí je tu víc. Ano, Ruda není sám, nicméně Ruda je jedním z těch, o kterých by se mělo psát snad i v dějepisu, minimálně v dějepisu rockovém. :-)

Pokusím se rozhovor dělit na dvě části, na část o kapelách a lidech okolo nich a technickou část o zesilovačích.

Začneme o kapelách

Rudolf Rožďalovský hrál v kapelách Electric system, The Křemiels, Letka, O.5 l, Erastus, Čubíci, Monzun, Orient, Abax, PSP, Pražský výtěr, Arakain, Pedopat, Galaxis. Dnes hraje ve skupině Toroid a Pedopat. Hudebními vzory byli pro Rudu především Deep Purple, Led Zeppelin, Black Sabbath a Uriah Heep. Zkrátka táhlo ho to k tvrdší muzice, kde se hraje na kytary se zkresleným zvukem.

Ruda si uvařil kafe (do hrnku s potiskem „Růžička, ten zas dělá baskytary“) a povídá: „Já jsem zjistil, že všecky znám (myšleno hudebníky a výrobce) a jsem někdy vošklivej, vím že se někdy nechovám úplně správně, ale staří lidi začínají mluvit pravdu a neserou se s tim.“ No vypadá to, že všechno asi nebudu moct „hodit“ na papír. Pokusím se Rudovy zážitky interpretovat jemněji, abych nikoho neurazil. :-) Zapínám svůj Zoom a jdeme na to.

Začneme u kapely Arakain. Přeci jen je to jedna z nejvýraznějších českých metalových legend. Rudolf Rožďalovský byl u zrodu téhle kapely. „Jednou mně přivedl do zkušebny Mirek Nedvěd (bubeník), protože nějací kluci potřebovali pomoct s aranžema.“ Byli to prý lidi z rozpadlého Apadu. Ruda pokračuje: „Vlastně jsem ani nevěděl, co se po mně přesně chce. Pomohl jsem jim s aranžema a oni mi řekli, ať přijdu příště zase.“ Moc toho neuměli, ani ten název ještě nebyl na světě. Nazkoušeli několik věcí (Ruda mezi tím učil Jirku baréčka) a pak měla jít kapela na přehrávky. Jenže neměli název, tak to prý řešili v restauraci Rezeda. Mirek chtěl nejdřív název Ďáblovi soustružníci (později z toho byla skladba Nejlepší soustružníci), no soustružníci se ostatním moc nelíbili, nakonec do formuláře napsali omylem zkomolený název insekticidního přípravku proti filckám Arakian (přípravek se údajně jmenoval Nerakain). I když to prý Jirka Urban nerad slyší, že byl Ruda spoluzakladatel Arakainu, tak u toho prostě byl, zkoušel a hrál s nimi.

V roce 2012 až 2013 vyrazila kapela Arakain na vzpomínkové turné i s Rudou a dalšími bývalými členy. Rudá říká: „Škoda, že to bylo tak krátké, mohlo by se takhle jezdit i dnes.“ Prý se tenkrát po tom turné spousta šedesátníků k bigbítu vrátila.

Další významnější kapela, ve které Ruda hrál, byl Orient. V Orientu hrál na kytaru od roku 1984 do roku 1987. Starší rockeři ji jistě budou znát. Tady se Ruda zmínil o jedné věci, která dnes již v kapelách neexistuje, a to je infiltrace a kontrola ze strany StB. Celá česká společnost byla za socialismu prolezlá agenty státní tajné policie a kultura samozřejmě také. Také v Orientu prý měli agenta.

Kapel, ve kterých Ruda hrál bylo mnohem víc, ale pojďme se podívat na ty jeho současné „domácí“.

Aktuální Rudova kapela je především Toroid, ke které dodává: „Snažíme se hlavně bavit lidi.“ Hrajou vlastní věci (Rudovy a Tonyho Semana) a také pár coverů. Stylově je to stále „stará rocková škola“. Toroid hráli nedávno v Modrý Vopici a mladí kluci z druhé kapely mu tam očumovali aparaturu a nechtěli věřit, že nepoužívá žádné krabičky. Furt mu tam lezli pod nohy a koukali na switch a mysleli si, že ten zvuk leze z toho. No jo no, jiná generace. :-)

Ptám se Rudy, jestli stále ještě skládá nové songy. A on: „Ano, jsem nachystán...“ To je skvělé, Rudolf Rožďalovský stále tvoří!

Další kapela, ve které Ruda aktuálně hraje, je Pedopat. Tam prý ale nedostává dostatek prostoru pro své heavymetalové riffy, tak tam o to více zpívá ječivé vokály, které se naučil zpívat ještě na základní škole. Vystoupení obou kapel by bylo dobré navštívit, dokud to jde, kdo ví, co zase přijde za pandemie. :-) Takže pokud budete mít čas, vyražte na jejich koncert!

Stáčím hovor na Rudovu opravdovou specialitu, kterou je výroba lampových (elektronkových) zesilovačů.

Výroba lampových zesilovačů

Jdeme se podívat do jeho dílny, skladu a zkušebny. Všude v poměrně velké dílně je spousta zajímavých věcí. Zesilovače rozebrané, různá šasi, skříně na zesilovače, na zemi ohromné mnohakilové cívky plné měděného drátu... Ty si sám vyrábíš trafa? „Ano, trafa si vyrábím sám ručně. Vinu je vrstvu po vrstvě, prokládám to speciálním papírem a na závěr dávám speciální plátno.“ To je pro mě zcela nepochopitelné. Jak to může umět? Dál říká: „To se s čínskou výrobou vůbec nedá srovnávat.“ Tvrdí, že čínské výrobky nejsou dobré. Mají špatné plechy a vinutí vyrábějí stroje. OK, věřím tomu.

Na pracovním stole má rozdělaný nějaký parádní kousek. „Já už dělám jenom opravy nebo stavím pro kamarády.“ To na tom stole je čtyřkanálový lampový zesilovač, se dvěma smyčkama, s 9V výstupem pro napájení krabiček a dalšími vychytávkami, kterým ani pořádně nerozumím. Je to pro Davida Vaňka (snad to nevadí, že jsem to prozradil). Dál říká: „Já dělám ty vícekanály poctivě, každý kanál má svoje vlastní předzesilovací lampy, takže když na koncertě jeden kanál odejde, lze přepnout na jiný a hraje se dál.“

Jdeme po schodech do sklepa. Již pod schody jsou poklady, konkrétně několik starých lampových zesilovačů Tesla. Jdeme dál chodbou, všude se válí nějaké další poklady. Sklad je vlastně obrovská garáž zaplněná reprobednama a zesilovačema. A to především z dílny Rozdall.

Jdeme dál do zkušebny... Je to asi bývalá sauna... a tady se nalézá jeden speciální skvost (je jich tady víc, ale jeden se vymyká). Lampový zesilovač s reproduktorem, který je umístěn v popelnici. Ano v plastové popelnici s kolečkama. Má to dokonce i bassreflex, vnitřek je vyztužený, aby to nedrnčelo. Vypadá to jako filmová rekvizita, ale je to skutečné. Skutečná popelnice, skutečný lampový zesilovač a skutečný reproduktor. Neuvěřitelná věc...

Vidím několik různých moc pěkných reproboxů: „To si také vyrábíš sám?“ ptám se. „Ne to ne, to vyrábí Stejskal. Já tam jen dávám reproduktory.“ A kritizuje současnou výrobu reproduktorů v Číně, že už to prý nehraje jako dřív, a když má možnost, tak kupuje staré použité reproduktory z Británie nebo z USA. Prý hrajou líp. Uvědomuji si, že mám doma taky jeden originál britský Celestion Vintage V30. Je dobré vědět, že mám ještě starou dobrou kvalitu.

Vracím se k rozhovoru. „Ty jsi Rudo také působil jako zvukař Vitacitu a dalších kapel. Určitě si vzpomeneš na nějakou tu příhodu.“ Nejdříve nic moc nechce prozradit, ale pak říká: „Hráli jsme takhle někde v Ostravě s Vitacitem a po koncertě Křížek oznámil, že končí a že jde zpívat k Citronu. Citron seděl dole v sále u stolu.“ Tohle prý nikdo nečekal. Na to navazuje další příhoda, že pak Ruda při vystoupeních Vitacitu zpívával vysoké vokály společně s kapelou přímo od mixu. No vida, jak se hodí školní pěvecká průprava. On má Ruda relativně vysoko posazený hlas, takže mu to ječení asi nečinilo potíž.

Ale zpět do současnosti. Ruda rád mate lidi, letos v dubnu dal na Facebook, že oživuje starý Arakain... Byl prý domluvený s Urbanem i Doksanským, že mu to potvrdili, a spousta lidí to začalo brát vážně a dodnes se ho ptají, kdy už budou hrát. :-) Možná je to škoda, že to byla jen legrace a fáma. Užijme si legraci, když to jde. Zrovna teď v sobotu (30. 7. 2021) prý Ruda vypotil na koncertě Toroidu chřipku, kvůli které jsme museli rozhovor posunout a pozdržet. Napadlo mě, jak to mají s aparaturou. „Všechno si vozíme sami,“ říká a ještě dodává, „já pak po koncertě musím sám vytahat všechnu aparaturu z auta.“ Tak to věřím, že to vypotil, protože aparatura, kterou jsem viděl, nebude patřit k těm lehčím. A Ruda dodává: „Je to řehole, vozíme si to všecko sami a já to pak ještě i zvučím.“ No jo no, kdo chce dělat muziku, musí se připravit i na tohle.

Ruda má jako zvukař docela dobrou průpravu, protože s Jardou Stejskalem zvučil Dalibora Jandu, Vitacit, koncerty v Lucerně atd. Bylo by toho asi ještě na dlouhé povídání a věřím, že spoustu nevyřčených muzikantských příhod se dozvíme časem.

Na závěr jsem si nechal ještě jednu otázku, a to, kde Ruda shání elektronky, která dává do svých zesilovačů. „No ono už těch výrobců elektronek moc není, protože ta výroba je docela složitý a sofistikovaný proces. Já beru elektronky od Slováků, jsem s nimi spokojen a jiné nepoužívám. Je tam továrna v Čadce, od nich to beru. Koupím jich třeba 500 a pak je třídím a značím si je,“ a pokračuje, „dneska se hodně elektronek přebírá, to si takhle třeba koupíš elektronky Messa Boogie a ono je to z Ruska!“

Když na tím vším přemýšlím, tak jsem došel k názoru, že člověk, který si sám doma navíjí své vlastní transformátory, který opravil zesilovač Zakku Wyldeovi a vyrobí lampové kombo z popelnice, musí být génius. Takže Ruda Rožďalovský podle mě génius je, pro mnohé jistě kontroverzní a dost střelený, ale géniové takoví jsou a je dobře, že jsou.

Rudo děkuji za rozhovor, poznatky a přeji ti ještě hodně odehraných koncertů a hromadu vyrobených zesilovačů, které nám obyčejným muzikantům dělají radost. Díky!