Často se setkám na výjezdech se smutným faktem, že v racku buď není kompresor, nebo v nejlepším případě jeden dvoukanálový. Osobně ho preferuju v tom případě zapojit na zpěvy nebo na nástroje s větším dynamickým rozsahem a nesnažit se dělat třeba "tlustej" kopák.
Svátek Vojíř k tomu dodává: "Jestliže přijdeš někam, kde mají dva kompresory a hrajou tam bubny, basa, kytara a ságo, tak je podle mě absolutní nesmysl dávat kompresor na basu a nedat ho na ságo. To samý u zpěvu. Jde o to udělat z kapely celek, to znamená srovnat všechny nástroje na stejnou dynamiku. Což třeba u zpěvu, pokud ten zpěvák není hodně šikovnej, jde hodně blbě."
Otázka je, jestli se vyplatí ušetřit aspoň na dbx 266 a mít jeden dvoukanálový kompresor, nebo za tu samou cenu mít tři dvoukanály od levné značky a mít možnost komprimovat šest šavlí.
"Pokud už to člověk musí mít, je dobrý, když aspoň jeden kompresor má lepší a dává ho na zpěvy, protože pokud člověk nehraje do extrémních výkonů, tak je v podstatě jedno, jestli dáš na kopák nebo virbl Behringer nebo něco jinýho."
Laciné komponenty se v tuzemsku rozšířily jako švábi. Člověka to skoro svádí nakoupit komplet Behringer aparát. Nekupte to, když je to tak levný, že jo. Ale pak přece jen začne hlodat červíček pochybností, na čem němečtí soudruzi ušetřili, když design vypadá tak profesionálně.
"Důvody, proč si nekupovat tyhle levný varianty jsou dva. Samozřejmě zvuková kvalita, ale asi ještě důležitější věc je spolehlivost. Nikdo třeba netahá na kšefty dva pulty. Taky jsem na nich začínal. Skoro vždycky logicky následuje to, že člověk po čase zjistí, že to je na nic, a dá to pryč. A podle zákona padajícího hovna to dá zase někomu, kdo s tím začíná a tak dále...
Já bych v tomhle hlavně rozlišoval - je rozdíl, když používáš master ekvalizér Behringer, nebo když používáš di-box Behringer. Ty di-boxy používá kdekdo, i... (jmenuje jednu z největších tuzemských zvukařských firem). Je potřeba si uvědomit, jak je ten přístroj ve zvukovým řetězci důležitej. Když si koupíš bedny Behringer, tak seš v prdeli, když si koupíš di-box Behringer, tak seš v pohodě. Někdo má třeba jen Behringer gejt nebo kompresor, tam se to dá tolerovat."
Třeba nedám dopustit na jejich kabelový tester, v tomhle případě je Behringer naopak k nezaplacení.
"Jo, to je úžasná věc. A stoprocentně se potvrdí, když to bručí a strčíš to do toho testeru, že ten kabel je špatnej."
Nuže, probrali jsme všechno, na co jsme si vzpomněli, a mně nezbývá než poděkovat Svátkovi za výměnu zkušeností a vám, že jste to přečetli. Stoprocentně jsme nezaznamenali všechny zvukařské zlozvyky, ale pár těch hlavních jsme určitě nakousli. Myslím, že jako v každé jiné branži bychom si mohli povídat donekonečna, pomlouvat muzikanty i kolegy zvukaře, používat odborné názvy s jistotou lidí, kteří ví, že jim nikdo nerozumí... Nejdůležitější je stejně mít dvě dobré uši a cit pro hudbu. Pak se dá udělat poslouchatelný zvuk i na těch zatracovaných Behringerech. Neříkám, že dobrý, prostě adekvátní. Hlavně abyste nedopadli jako jeden nejmenovaný, na jehož "počest" kdysi kolovala ve skupině Zuby Nehty říkanka:
Zvukař nemá uši
nemá ani oči
nemá ani aparát
není to náš kamarád
nebudeme tady hrát!
