Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 9: Akordy (13. část)

Dospěli jsme v tomto tématu na samý konec vymezeného rozsahu, takže si ve dvou dílech provedeme takové všeobecné shrnutí. Pro poměrně velký rozsah jsem tentokrát dost poznatků uložil do notové přílohy, takže na ni rozhodně nezapomeň.

Čili půjde o to, co všechno se pod kterým označením skrývá?

Ano. Problém lze vymezit do pěti kategorií. Jak totiž můžeme značit souzvuky?

Písmenem, číslem, znaménky plus a mínus, lomítkem a příponami.

Perfektně. Úloha písmena?

To nám označuje tón, od kterého se odvíjí určitý akord.

Ano, značí tónickou příslušnost akordu. Co čísla za písmenem?

Ta vyjadřují intervaly, které jsou k základnímu durovému či mollovému kvintakordu přidány.

S tím, že až na výjimky v závislosti na příponě dokumentují její platnost.

Potom jsou znaménka plus a mínus.

Zde existují dvě roviny. Za prvé, znaménko má platnost pro číslo, vyjadřující interval, které se nachází až za ním. Když tam písmeno schází, jde o posun kvinty. Za druhé, tato znaménka mohou přejímat úlohu značení křížku (?) a béčka (b).

A pokud je znaménko křížku (?) či béčka (b) hned za písmenem, znamená to posun celého akordu.

Dobře. Teď následují lomítka.

Ta mají ale také dvě roviny.

Jistě. Buď je za nimi další písmeno, které v tzv. lomených akordech označuje jiný nejnižší tón akordu, než základní, nebo stanovuje přidání nějakého intervalu do souzvuku, aniž by se jeho objevením v názvu akordu jednalo o předem navyklé zákonitosti, o typ souzvuku. V podstatě je zde suplována přípona add. Neboli pouhé přidání.

No a pak už jsou jen ty přípony.

Nezapomeň také na to, že i absence přípon má svůj význam.

Označení bez přípony předpokládá durový akord, jehož kvintakord obsahuje velkou tercii.

Správně.