Top 10 hardrockových desek Vítězslava Štefla - Skupina Františka Ringo Čecha - Hrrr na ně
Fakt těch deset teček v názvu alba opravdu je. Ale to není podstatné. Rozhodující je skutečnost, že kohorta Františka Ringo Čecha nabídla fanouškům hard rocku razantní počin, který, ač se potom stylový vývoj protagonisty souboru začal ubírat do jemnějších vod, ukázal jednu z nejvýraznějších tváří domácí hardrockové scény. Právě v této době sestava kolem Čecha a Jirky Schelingera byla vytříbenou hardrockovou partou - vždyť ji tvořili vynikající kytarista Stanislav „Klásek“ Kubeš, zemitý a spolehlivý baskytarista Jan „Viking z Malmö“ Kavale a excelentní bubeník, skladatel vážné hudby a aranžér Jiří „Mamut“ Stárek.
Určitá ponurost textů je vykompenzována vedle obalu i meziskladbovými průpovídkami z pera Ringo Čecha, album nabízí řadu velmi silných skladeb, rozhodně Violo, jsem cellista, Kartágo, Lucrezia Borgia či Stárkovo temné Divné tušení.
Věčná škoda, že zvuk této desky je opravdu hrozný, a to i snad na tehdejší dobu. Příliš čnějící zpěv, nemožně sejmutá kytara, nevýrazná a ořezaná baskytara, tupé bicí, nevyrovnané poměry nástrojů - to vše sice rozhodně nesnižuje vynikající výkony jednotlivých protagonistů, ale shazuje desku jako celek. Když pominu „ořezávající“ komisi u gramofonových závodů, tehdejší technici ve studiích labelu v Dejvicích prostě hard rock natočit neuměli.
Obal? Ringovi se přes výtvarníka Františka Vlacha podařilo udržet jednotný styl obalů alb jeho skupiny à la poštovní známka + razítko. Ano, Báječní muži, tzv. Ovoce z naší zahrádky, tato deska i ... nám se líbí, to všechno mělo uniformně základní vzhled. V tomto ohledu to je dost nehodnotitelné, pravda ale je, že obal hardrockové desky by si člověk představoval dost jinak než jako fotografii dvou muzikantů na jízdních kolech... V tomhle směru ale věřím Ringovi, že se vydal i z této strany po nejschůdnější cestě realizace alba.
Zajímavost/drb? Při dalších reedicích se v informacích objevuje dost chyb. Album se natáčelo ještě s baskytaristou Lexou Čihařem (nemluvě o letním záskoku Pavla Hradila) a klávesistou Radimem Smetanou, částečně by se na něm měl podílet ale i budoucí baskytarista Jan Kavale.