Top 10 hardrockových desek Vítězslava Štefla - Jan Spálený - Asi v tom bude nějakej háček

Tak tahle deska má jednu nádhernou vlastnost - úžasně spojuje texty, hudbu a výraz, a navíc vnáší do duše klid. A to neuvěřitelně. Jan Spálený se tehdy po svých artrockových konceptech vydal na cestu „modrých tónů“, a to hodně úspěšně. Vedle textů Pavla Vrby a Zdeňka Rytíře si k řadě songů napsal texty sám,a dlužno uznat, že taky na jedničku. Už jen titulní skladba Asi v tom bude nějakej háček je úžasná kompilace hudby, textu a života. Zařazení tuby do celkového soundu je originální (baskytarista Jiří Veselý se jednou nedostavil na frekvenci, tak tam basový part Spálený natočil sám), Pavlíčkova vzdušná kytara celkový dojem uvolňuje, na desce najdeme vedle usazených bluesových věcí i rockové nátěry (Hádej) a zařazeny jsou i dva covery, Špitál U sv. Jakuba (St. James Infirmary Blues) a Blues nádržní ulice (Basin Street Blues). Co mě pak pobavilo, že dole na druhé straně obalu je noticka, že při nahrávání nebylo použito žádných syntezátorů...

Obal? Pro mne jednoznačně zklamání. Šedivé, ušpiněné, flekaté a rozmazané... To je první dojem. K té skvělé muzice uvnitř se hodí snad jen ta modrá barva vlevo... To už trochu lépe vychází druhá strana. Tvůrce obalu Karel Haloun chtěl úpravou fotek od Jaroslava Prokopa demonstrovat onen „háček“ z názvu alba - ale sorry, tohle neobstálo.

Zajímavost/drb? Bicí party natočil Jirka Hrubeš, jenže toho na obalu nenajdete. Ani uvedené jméno, ani fotku. V době vydání alba totiž prchal do Anglie. Když se podíváte na zadní straně na fotografie čtyř protagonistů alba, tak obrázek Jana Spáleného se přece jenom trochu liší od ostatních (i při úporné snaze grafiků to přizpůsobit ostatním). K jaké konspirační teorii že to navádělo? No že původně tam byl vyfocen Hrubeš...