Taky jste si všimli, že když se nám něco líbí a my se rozhodneme, že „tohle se teda fakt chci naučit“, občas se stane, že spoustu hodin trávíme prohledáváním zdrojů a na vlastní učení pak nějak nezbývá čas? Nebo nezbývá energie? Ono stačí pár kliků a Google nám hned vychrlí množství odkazů, obsahujících knížky, skripta, noty, tabulatury, videoškoly a další množství více či méně užitečných odkazů. A pak je problémem se tím vším probrat. A pokud začneme podle nějakého zdroje hrát, tak se nám to nemusí hned podařit zmáknout. A navíc se stává, že se dostaneme k pasáži, které nerozumíme, nebo k technice či nějakému licku, co ještě neumíme, a musíme si vyhledat další zdroj a najednou se dostáváme do spirály, ze které se nám zatmí před očima. Cítíme, že není úniku, a vzdáme to. Určitě jste si něčím podobným prošli (nebo procházíte) na škole.
Řešení je bohužel jediné. Prostě si vybereme jen a pouze jeden zdroj a podle něj pojedeme. Bez vytáček a bez nějakých pokusů o zkratku („tohle přeskočím, to není důležitý“),, aniž bychom si tu cestu zjednodušovali („na tohle kašlu, stejně tomu nerozumím“). A makáme, až se tím prokoušeme od A až po Z. Pokud narazíme na něco, co nedáváme, je třeba vynaložit trpělivost a věnovat úsilí a čas tomu, abychom přišli věci na kloub. Jasně, zní to jako ta nejhorší možná rada („já to potřebuju vědět hned a nechci se tady zdržovat nějakými zbytečnostmi“). Ale dokud genetičtí inženýři nevymyslí nějaký trychtýř, kterým by nám do mozku nalili znalosti od někoho jiného, nepůjde to jinak. Cesta poznání je trnitá a bolestivá...
Jak vybrat ten pravý zdroj? Ideální je, pokud nám někdo zkušenější poradí. Pokud nikoho nemáme (což je dost časté), prostě jich zkusíme rychle několik prolistovat, a co nám je pocitově nejbližší, po tom sáhneme.
Pointa celého přístupu tkví v tom, že když dobře zmákneme jeden zdroj, tak pak s překvapením zjistíme, že těm dalším najednou rozumíme! Většinou jde totiž o popis toho samého, jenom od jiného autora a jiným prostředky. Protože je jedno, po čem sáhneme, ale jde o to, poctivě to projít celé.
Příště se podíváme na základní aspekt toho všeho: „Blood, toil, tears and sweat!“
