Minule zmíněné systémy, tedy Bigsby a Fender Jazzmaster/Jaguar, jsou určeny pro, řekněme méně drastické, pohyby pákou a spíše pro jemné vibrato, a tím pádem malé změny ladění. Při větším pohybu totiž ladění příliš dobře nedrží: Protože struna prochází přes následující samostatný bod - kobylku -, dochází vlastně k dalšímu třecímu, tedy potenciálně problémovému místu, kde se struna může při pohybu pálkou lehce zadrhnout, a tím pádem rozladit. U těchto systémů, zejména tedy u modelu Bigsby, jsou navíc větší pohyby pákou i z principu jejich funkce částečně omezeny.
Těm z nás, co už pamatují lehce něco víc (jako třeba já), jistě neunikly dřívější české modely kytar Jolana Galaxis nebo Jolana Iris, kde byla použita lehce tvarově modifikovaná tremola alias Jazzmaster/Jaguar. Později začala česká Jolana vyrábět i model „inspirovaný“ Stratocasterem, což bylo de facto přiznáno i v samotném názvu nástroje - Jolana Strat 1. Nástroj je dnes možno vidět u kapely Vypsaná fixa, byť v trošku „vytuněném“ stavu.
Na konci kapitoly o tremolech a kobylkách se chci tak nějak vrátit na domnělý začátek celého našeho „příběhu“ o elektrické kytaře. Věnujme patřičnou pozornost výběru svého nástroje, zvláště pokud např. kupujeme svůj první či jeden z prvních. Je opravdu dobré si při výběru nástroje, zejména pokud nemáme v začátcích dostatek svých vlastních znalostí a zkušeností, nechat odborně poradit, nejen např. zaměstnancem prodejny, ale zcela jistě konzultovat celou věc se zkušeným kytaristou, případně více kytaristy. Znám spoustu, zejména mladých, hráčů, kteří si např. nevědomky pořídí nástroj s pákou - dejme tomu s Floyd Rose -, a pak ji buď vůbec nepoužívají, nebo ji mají nějakým způsobem trvale zablokovanou, a na jejich kytaře je pak tento typ kobylky de facto zcela zbytečný. Nebo - bráno obráceně -, ten kdo má rád pákové efekty, si asi nebude pořizovat kytaru typu Les Paul nebo SG s pevnou kobylkou.
Je dobré vzít v potaz veškeré vlivy a nuance, jako funkčnost, váhu, tvar, menzuru, ovládací prvky, snímače, typ kobylky atd. Zpravidla to souvisí s nějakým naším, byť domnělým, kytarovým vzorem, jehož hráčský projev je nám blízký, pak máme tendenci preferovat nástroj, který onen náš vzor používá.
Výběrem nástroje celkově, ze všech možných hledisek a úhlů pohledu, se budeme v budoucnu ještě zabývat, v jednom nebo více samostatných dílech. Nedají se totiž definovat nějaká rychlá a jednoznačná doporučení, ve hře je vždy vícero faktorů, které celou tuto problematiku ovlivňují.
Příště se v našem seriálu podíváme zase tematicky o kousek dál.
