Posledně jsme trochu špatně řízli, ale co se dá dělat. Takže, tady je pokračovaní z minula tam, kde jsme skončili. Snad tempo zase chytíte.
... ovací značky (markers) a odřezáním zbytku pomocí funkce Crop Loop. Pokud chceme mazat uvnitř smyčky, musíme patřičně její částečky zamutovat, čímž se ale celková délka nezmění. Na což není tak jednoduché přijít a vidím tady jasné minusy oproti Zero-X. Zato vkládání nových děličů je v ReCycle řešeno pružněji, jednoduše pomocí tužky. Přičemž to funguje tak, že si program hledá místa s co nejnižší amplitudou, aby to co? No přece, nelupalo! Zero-X vkládá nové markery pomocí klávesy + v půli označeného políčka rozdělené smyčky, a pak teprve s nimi pomocí myši můžeme posunovat (klávesa - maže vždy předcházející marker).
Při zpomalení smyčky vznikají nutně mezi jednotlivými částmi pauzy. Oba programy na to mají řešení. ReCycle ve funkci Stretch, kde pouze zadáme, jak dlouhé má program dílkům vytvořit ocásky (rozmázne a zasmyčkuje totiž jejich konce, aby se vyplnily pauzy), a Zero-X má "pro změnu" na totéž Time Stretch slices, kde je na to navíc vypínatelný pokyn FillGaps. Pokud je vypnut, smyčka sice zpomalí, ale má mezi dílky ony dírky. Případné lupance na řezech řeší ReCycle nastavením virtuálních knoflíků Attack a Decay, což provede na všech řezech stejně, Zero-X dovoluje editovat každý jinak, ale též všechny naráz, pokud jsou označeny (třeba známým texťáckým Ctrl+A) za pomoci funkcí Fade in, Fade out, přičemž opět nastavíme strmost obojího, zde však číselně ve zvláštním okénku.
Přístup na jednotlivé segmenty vzorku je to, co i v dalším zvýhodňuje Zero-X před ReCyclem. Je tomu tak i s úpravou filtrů, ladění a hlasitosti. Zatímco ReCycle upravuje celou smyčku, Zero-X dokáže upravit každý segment jinak. Má na to i náhodný procesor, kde navíc segmenty zpřehází a vytváří úplně jiné rytmy.
Co umí Zero-X navíc
Odtud už lze jmenovat jen další funkce Zero-X, protože ReCycle moc víc neumí, kromě nejběžnějších operací jako Normalize a Convert SampleRate, taktéž neumí Reverse, tedy převracet vzorky. To ale tolik nevadí, protože mnohé se dá dohonit při další editaci v DrRexu v programu Reason (a to ještě uvidíme v některé z dalších kapitol). Zato ostatní možnosti Zero-X jsou zde pro svůj rozsah nevyjmenovatelné.
Za všechny uveďme tři. Import *.wav, kde lze nahradit segment zcela jiným elementem (nahradit, ale i smíchat původní s novým). V Copy Grid zkopírujeme dělicí rastr vzniklý podle nějakého rytmického plánu na úplně jiný vzorek, a tím mu vtiskneme docela cizí groove. Dá se tak například rytmizovat dlouhý basový tón, pad, ruch či šum a vůbec co je vám libo. Hlavně tu však je funkce Record. "Áno", můžeme do něj nahrávat, a to i vícestopým režimem, pokud to zvukovka dovolí.
Co však mají ještě oba programy společného, je export dat do připojených samplerů. Jak ReCycle, tak Zero-X umí komunikovat s celou škálou těchto sympaťáků, pro neznámé mají zadání Generic Sampler. S mojí Yamahou A-3000 fungovaly oba bezvadně. Umí vysílat po MIDI (to je ale nehorázně pomalé, hodí se pro kratinké vzorečky, ba přímo wavetables ), anebo lépe přes SCSI, kde je to "natotata". Určíte si, od které noty vám mají narovnat nasekané dílky vzorku, pošlete a je to hotovo. Snadno se tak vytváří celé banky zvuků v samplerech. Zero-X je i v tomto vybavenější, zase zmíním jen jednu přednost - SCSI Transfer Batch, což znamená, že přímo z hard disku počítače přepošle zvolené vzorky do sampleru.
Export
Také po stránce exportu počítačových formátů vede Zero-X před ReCyclem. Už jen proto, že dovede vyexportovat jeho vlastní formát (tedy ten starší *.rex). Oba dva umí pochopitelně mezi jinými *.wav, *.aiff a *.sf2 (*.sf2 je už zvuková banka a jako taková může být konvertována do jiných formátů například programem CDXtract). Také dokáží vyplivnout MIDI souborek, chromatickou vzestupnou škálu o patřičných proporcích v rámci zvolených taktů od zadané noty. To je vlastně jakási notová mapa, importovatelná do sekvencerů, aby to přehrálo smyčku s původním groove třeba v novém tempu. Jak DrRex, tak FLslicer však dovedou ve svých mateřských programech expedovat notový rastr do stop sekvenceru rovnou z otevřených souborů, a tak je popsaný MIDI export vhodný spíše pro obdobné operace v jiných aplikacích. K oběma wave editorům se ještě nutně vrátíme, až bude řeč o Reasonu a FLstudiu.
