Rockové klávesy 8
Jak doprovázet výrazné kytarové riffy
Vymyslet dobře znějící klávesový part tak, aby se hodil k výraznému kytarovému riffu, může být ošemetná věc. V tomto díle se budeme zabývat několika způsoby, jak rockovou kytaru doprovázet na klávesy. Zkoumat budeme tři klasické skladby: Feels Like the First Time od Foreigner, Rock and Roll od Led Zeppelin a Smoke on the Water od Deep Purple. Na uvedených příkladech si všimněte, jak klávesy doplňují kytaru, aniž by se jí pletly do cesty, a zároveň dodávají skladbě zajímavý kontrast a harmonii.
V příkladu 1 se pojďme podívat na Feels Like the First Time od Foreigner. Píseň začíná kytarovým riffem s průchodným basovým tónem. Ve chvíli, kdy se přidá zbytek kapely, začnou klávesy hrát sextolovou linku, která dobře zapadá do celého akordického sledu. To nám názorně ukazuje techniku tvorby klávesových partů, která se v podobných situacích používá velmi často: Hrajeme opakující se motiv, který zůstává neměnný po několik taktů a hodí se do všech akordů v měnící se harmonii. Na svém syntezátoru nebo plug-inu si nastavte nějaký bzučivý zvuk ŕ la Prophet 5 a vyzkoušejte si arpeggio z příkladu 1. Klávesový part je v tomto případě rozkladem akordu Gsus, který se neustále opakuje, zatímco se mění akordy hrané kytarou. Disonantně znějící souzvuk C a D dodává skladbě velmi otevřenou barvu a hezky kontrastuje s kvintakordy v kytarovém partu. Když se snažíte přijít s vlastním klávesovým partem, pokuste se najít několik tónů, které zní dobře v celém harmonickém sledu. Přidejte trochu bravurní techniky a máte hotovo!
Na příkladu 2 je dobře patrné, jak John Paul Jones doprovázel agresivní kytaru Jimmyho Page na proslulém čtvrtém albu Led Zeppelin. Tato pasáž nám ukazuje, jak rovnocennou partii může hrát minimalistický pianový part se řvoucím Marshallem. Stejně jako v příkladu 1 zůstane naše linka statická, zatímco v kytaře dochází k pohybu. Tentokrát dosáhneme kýženého efektu jednoduše tím, že hrajeme oktávy. Ty se valí skrz celý harmonický sled - v podstatě se jedná o blues v A - a slouží tak jako ukotvení pro Pageovu mistrnou hru na Les Paul. Snažte se mít ruce neustále uvolněné. Je důležité, abyste se při hraní podobných partů nedostali do křeče. Zůstaňte uvolnění, abyste nevypadli z rytmu a příliš se neunavili.
V příkladu 3 se podíváme na zoubek Jonu Lordovi a jeho Hammondům B3 ve skladbě Deep Purple Smoke on the Water. V této písni na sebe nejvíce pozornosti strhává úvodní riff, my se ale zaměříme na velmi zajímavý klávesový part ve sloce. Zatímco Ritchie Blackmore hraje svůj arpeggio riff, varhany vyplňují mezery prostými kvintakordy, které kytaru skvěle doplňují. To je názornou příkladu dalšího důležitého tipu pro tvorbu klávesových linek - hrajte do mezer či pomlk v kytarovém partu. Nebojte se zvolit něco opravdu jednoduchého. Často úplně stačí nekomplikovaný a přímočarý motiv. Jon svůj part v průběhu skladby neustále obměňuje, já jsem však v našem příkladu zvolil složenou linku. Nebojte se hrát přiznávky na různé doby, aby nezněly pokaždé stejně. Příležitostně můžete také měnit obraty akordů.
Na závěr bych rád přidal ještě několik tipů. Přistupujte k tvorbě klávesových partů s otevřenou myslí. Poslouchejte, co hrají ostatní členové kapely - může vás to inspirovat. Budou-li vaše uši otevřené, samy vám napoví, kudy se vydat. Můžete to vnímat jako hudební dialog s kytarou. Nebojte se zkusit něco neobvyklého!
