Profily progresivních bubeníků - Tomas Haake
Po Geneovi Hoglanovi jakožto posledním velkém bubeníkovi klasického metalu si dnes představíme prvního bubeníka metalu moderního. Tomas Haake je už dávno legenda a pro mnohé to bude jistě opakování, ale vynechat ho nemůžeme. Biografie je zde velmi jednoduchá, Thomas se narodil v roce 1971, o dvacet let později vydal s kapelou Meshuggah první album Contradictions Collapse a od té doby až dodnes koncertuje, skládá a píše texty výhradně s touto švédskou skupinou. Bez přestávek a bez bočních projektů, což je oddanost v hudebním světě nevídaná.
Pojďme se na tvorbu Meshuggah a Haakeho unikátní styl bubnování podívat na příkladu nejzajímavějších skladeb z jejich repertoáru. První poslech skladby Bleed byl pro mě osobně vstupenkou do nekonečné říše extrémního metalu (po několika letech strávených ve vodách klasického progresivního metalu, kde byla spouštěčem zase skladba Panic Attack od Dream Theater). Myslím, že nejsem sám, kdo po prvním poslechu Bleed hledal pod stolem spadlou sanici a vstoupil do dveří, ze kterých není cesty zpět. Extrémní technická náročnost a zároveň masivní zvuk a neuvěřitelný groove se v této skladbě doplňují do dokonalého tvaru. Pětiminutová smršť dvojpedálu (s minutovou atmosférickou kytarovou vsuvkou uprostřed) svázaná do otáčejícího se rytmického kolečka v unisonu s hukotem osmistrunných kytar perfektně ilustruje neveselý text. Ten je mimochodem také Tomasovým dílem, stejně jako většina ostatních textů Meshuggah. Povšimněte si, že základní rytmus je ve 4/4 taktu, přes který kapela hraje skupinky v délce tří šestnáctin. Protirytmus čtyřčtvrťového groovu a protichůdných trojskupinek osmin nebo šestnáctin je pro kapelu zásadní.
Rytmus Bleed je ještě poměrně snadno dešifrovatelný, proto jsem do poslechu zařadil dvě poněkud náročnější skladby. Clockworks je příkladem vyššího tempa a silně doporučuji shlédnout studiové video. I Am Colossus jsem zařadil naopak jako ukázku toho, že extrémní metal lze hrát i ve velmi pomalém tempu. Každopádně pokud budete mít možnost, silně doporučuji shlédnout Meshuggah naživo. Haake svou nezaměnitelnou dvoukopákovou soupravu se čtrnáctipalcovým tom-tomem uprostřed trestá velmi nekompromisně a přesně rytmicky namapovaná světelná show, kterou kapela vozí, nemá obdoby. A mimochodem, klipy všech tří uvedených skladeb jsou taktéž k zakousnutí. Meshuggah a Tomas Haake jsou prostě svět sám o sobě, do kterého stojí za to alespoň nahlédnout.
Důležité skladby: Bleed, Clockworks, I Am Colossus