Kaz Rodriguez se stal známým nejen jako bubeník, ale hlavně jako skladatel a aranžér. Jeho skladby jsou poctivý fusion nářez se spoustou lichých taktů, sól a synkop a Kaz je začal vydávat ve dvou formách: jednak jako kompletní hudbu s vlastnoručně nahranými bicími, jednak jako bubenický
playalong, tedy instrumentální složku bez bicích. Kaz dokonce bez bicích vydává celá alba. To se ukázalo jako geniální nápad a rychlá cesta k virálnímu úspěchu. Podařilo se mu tak totiž zaujmout bubeníky z celého světa a vtáhnout je doslova do hry. Jeho skladby si mohl každý zahrát, a hlavně velmi snadno nahrát - a YouTube se velmi rychle začal hemžit drum covery postavenými na Kazových podkladech. Své vlastní verze Rodriguezových skladeb nezveřejňovala jen masa anonymních zkušebnových bubeníků, ale také takoví střelci jako Tony Royster Jr, Robert Sput Searight, Aaron Spears nebo Chris Coleman.
Při psaní skladeb má Kaz jednu nezvyklou výhodu: jeho vnímání je synestetické. Synestezie je směšování zdánlivě nesouvisejících smyslových vjemů, v Rodriguezově případě jsou to barvy a zvuk. Kaz to sám popisuje: Synestezie je zásadní zdroj představivosti. Pokud zahraji najednou například splash, jehož zvuk vnímám jako modrý, a crash, který je žlutý, složí se barvy do zelené. Pokud hraji správné party, které se do hudby hodí, pak to i pěkně vypadá, a naopak. Začal jsem vidět barvy ve všem, ve zvucích, v lidech, v každé věci, kterou smyslově vnímám. Za život jsem napsal přes osm set skladeb a díky synestezii mi nikdy nevyschne inspirace.
K poslechu: Zildjian LIVE! - Kaz Rodriguez (youtube.com), Storm (Synaesthesia, 2018), Hero (Thoughts, 2016)
