Kdybychom potřebovali Iana Changa zaškatulkovat, dalo by se říci, že je jedním z dalších z hráčů, který skrze své bubnování vnáší lidský faktor do elektronické hudby. Dělá to však po svém. Nesoustředí se tolik na emulovaní elektronický beatů z bubenických mašin, jako to známe u jeho kolegů Jojo Mayera, Zacha Danzingera nebo Marka Guiliany. Ve své hudbě používá soupravu spíše k ovládání samplů a manipulaci s nimi a k vytvoření sofistikovaného zvukového designu. Ve spojení se syrovou performancí (v elektronické hudbě) a nezvyklým důrazem na lidský faktor, je
jeho hra vždy zážitek.
K jeho unikátnímu přístupu k bubnování a debutové sólové desce (vyšla letos v dubnu) vedlo mnoho kroků. Ještě v Hongkongu Ian studoval klasické, orchestrální perkuse. V New Yorku už získal univerzitní diplom z jazzové interpretace a dalších deset let zde strávil hraním, především s popovými umělci. Dle svých slov chtěl pozdržet vlastní autorské ambice, aby mohl plně čerpat od ostatních muzikantů, získávat zkušenosti a pilovat vlastní zvuk. Je asi nejvíc znám svojí spoluprací s formací Son Lux. Doporučuji zkouknout živý záznam z koncertu na YouTube (např. Dream State - Live From Lincoln Hall). Ianova dynamická, emocemi hnaná hra posouvá autenticitu celé kapely na úplně jiný level.
Ianův proces skládání začíná u improvizovaného základu samplovaných bicích, dále se řídí vrozenou logikou hudební konverzace a umožňuje kompozičním formám, aby se samy odhalily. Proniká hlouběji do vrstveného, symfonického podvědomí zvukového designu, přičemž se ale omezuje pouze na použití živých, neupravených verzí bez overdubů. Zní vám to poněkud složitě a čekali byste, že z toho může vzniknout tak maximálně nějaký těžce srozumitelný, veřejnosti nepřístupný umělcův výrok? Opak je víc než pravda. Ian přichází s velmi přístupnou taneční, popovou muzikou. Ano, uslyšíte plno rozličných, nečekaných prvků, groovů, zvukových ploch a experimentů. Nebál bych se ale, že ji nestrávíte.
Jedním z Ianových hlavních pomocníků při hraní je technologie firmy Sunhouse Sensory Percussion. Tento inovativní přístup k triggerovaní (kdy senzor nejprve zmapuje fyzikální aspekty bubnu, rozdělí si jej až na deset zón, a pak velmi citlivě reaguje na individualitu hráče) se v poslední době stává velkým hitem. Hráč v reálném čase, na základě způsobu a intenzity své hry, v podstatě „míchá” zvuky, samply, přidává efekty atd. Tímto technologie Sunhouse zvyšuje vliv toho našeho vytouženého lidského faktoru v elektronické hudbě o stovky procent. Nutno dodat, že na tento systém se dají skvěle mapovat i světla a obraz. Zrovna Ian toho využívá do sytosti k dosažení ještě intenzivnějšího audiovizuálního zážitku.
Rád bych kromě Ianova Instagramu (@ianyhchang), YouTube kanálu, doporučil shlédnout i jeho výukové video pro Reverb - Ian Chang: Applying Electronic Concepts to Acoustic Drums. Naučíte se takové věci jako vytvořit zagatovaný snare nebo side chained kompresi na činel!
