Bubeník, u kterého se učí například Dominic Howard z Muse, což mluví asi za vše. Dave Elitch má totiž skvěle vyvážené všechny aspekty bubnování, a to je docela vzácná situace. Má skvělou techniku, ale zároveň je jeho hra velmi emocionální. Má skvělé a originální nápady, ale dovede z nich vybírat tak, aby skladbu podpořil a nezahltil ji. A v neposlední řadě dovede o tom všem velmi inspirativně a poučeně mluvit. Nejlepší ilustrací je živý záznam skladby Goliath z koncertu Mars Volta, které najdete na YouTube pod názvem The Mars Volta Goliath Dave Elitch Drum Cam. Dave tam sice vypadá jako nějaký bubnující skřítek, ale energie a intenzita, kterou do bubnování dává, je neuvěřitelná. A technické zvládnutí úderů je při takovém stylu hraní samozřejmé, protože pokud by neměl pohyby perfektně ergonomicky podchycené, po pár minutách by mu upadly ruce.
Angažmá v excentrické šedesátko-psychedelicko-punko-progresivní kapele Mars Volta bylo pro Elitche oním velkým gigem, který ho vystřelil z řad losangeleských studiových bubeníků (což už je samo o sobě velký úspěch!) do nejvyšších pater světové hudební scény. Mars Volta byli ve své době zjevením, neřízenou střelou napěchovanou energií, nevydrželi hrát dlouho, ale ovlivnili zástupy následovníků. Není divu, když se v kapele vystřídala taková jména jako Flea a John Frusciante z Red Hot Chili Peppers a na bubenické židli mimo jiné Thomas Pridgen nebo Jon Theodore. Studiovou verzi zmíněné skladby Goliath nahrál právě Thomas Pridgen, Dave Elitch s kapelou hrál pouze živě a pouze jeden intenzivní rok 2010. Zajímavé je, že přes nezvyklou a expresivní hudbu Mars Volta se Elitch postupně dostal k angažmá u tak učesaných umělců, jako je Justin Timberlake nebo Miley Cyrus.
Docházíme k důležité věci, která spojuje většinu bubeníků v progresivních kapelách: Mají velmi široké stylové rozpětí hudebních základů. A takřka všichni se v počátcích věnovali nejen rocku, ale i jazzu, což platí i (a možná o to více) pro metalové bubeníky. Sám Elitch říká, že vyrůstal na všem „od Buddyho Riche a Mahavishnu Orchestra po Panteru a Meshuggah“, a nemyslí tím jen poslech těchto kapel, ale i učení se bubnovým partům. My, co se celý život snažíme zahrát hezky alespoň Kashmir od Zeppelinů, pak můžeme jen závidět lidem, kteří dokážou přesvědčivě interpretovat vše od Take Five po Bleed. Ale na rozmanitost není nikdy pozdě, základní znalost různých žánrů pomůže zahrát dobře ten váš nejoblíbenější.
K poslechu: Mars Volta: Goliath (YouTube), Daughters of Mara: Silence (I Am Destroyer)
