Tomáš Bouda, jazz rock fusion kytarista, člen sestav Fluid Culture a dalších českých i zahraničních seskupení a hudebních projektů. Jak říká, snaží se kombinovat zdánlivě neslučitelné a potlačit tak zajetá hudební klišé. Další skvělý fakt? Působil několik let na americké scéně. Co dál? Spolupracuje mj. třeba s Tonym Ackermanem nebo Martinem Kratochvílem. A ještě něco? Ano! Je to můj žák, z mé kytarové školy (to nejde, abych se nepochlubil). Mimochodem, vystoupili jsme spolu na prezentaci aparátů Marshall na dnes již legendárním hudebním veletrhu HUVEL...
V současné době vede svou kapelu Tomáš Bouda & Co. a působí i jako studiový hráč ve studiu Budíkov (nahrával i v Sono). A o jeho hudebním zaměření více vypoví jeho vzory - patří sem totiž třeba Allan Holdsworth, John Scofield, John McLaughlin, Scott Henderson a další.
Jaké části si na své pódiové sestavě nejvíce ceníš?
Jednoznačně kytary, kterou v podstatě považuji za součást sebe a jsem k ní citově vázán. Zatímco kytarové efekty celkem často měním, rád zkouším a poznávám novinky. Hodně mě baví technologie obecně, tak možná v době vydání tohoto článku už na podlaze přede mnou bude vypadat vše jinak.
Nejhorší zážitek z koncertu?
Špatným zážitkem bylo možná celé období v mých začátcích, kdy jsem si myslel, že si mohu přivydělávat hostováním v zábavových kapelách. Vydržel jsem to skoro rok a na konci jsem se na kytaru nemohl ani podívat. Občas jsem zaslechl z okolí:„Lepší se živit tímhle než chozením do fabriky.“ Chtěl bych tímto všechny přesvědčit o opaku. Užívám si teď toho luxusu, že hraju jen to, co mě baví.
Nejlepší zážitek z koncertu?
Pro mě je zážitkem každý koncert. To, že přijdou lidi, že jsou ochotni vyslechnoutněco, co se mi zrodilo v hlavě a snažím se přenést na hmatník, a zaplatit za to, to se prostě neomrzí.
