Vladimír Guma Kulhánek – největší legenda české basové kytary! Přesně si pamatuji okamžik, kdy jsem jakožto dítě školou povinné prvně slyšel intro k Dobrýmu ránu z ETC... 3 s krásnou Pastoriovskou linkou a pak ho společně s A Remark You Made od Weather Report sjížděl do nekonečna. Budeme-li se hodně snažit, můžeme v jeho hře vystopovat vlivy jak už zmíněného Jaca, tak například Stanleyho Clarka, Tonyho Levina i Flea z Red Hot Chilli Peppers, ale v zásadě nabízí vždy svůj naprosto osobitý a nezaměnitelný styl mixu pevného groovu, klenuté melodičnosti a rockové dravosti s entusiasmem a neúnavným hledáním věcí nových jemu vlastním.
Narodil se 4. září 1944 v Praze. Po svých prvotních eskapádách v kapelách Rubín a Donald nastoupil do orchestru divadla Semafor, doprovodné kapely Evy Pilarové, výrazněji na sebe upozornil v Bohemii a nesmazatelně se zapsal do historie svým působením ve Flamengu (Kuře v Hodinkách), Blues Bandu (skvěle zaznamenaná atmosféra koncertu na Blues z Lipového dřeva), Etc... a Stromboli Michala Pavlíčka. V současné době ho můžeme zaregistrovat po boku Anny K, s o několik generací mladšími November 2nd nebo v „allstars“ formaci T4. Nezanedbatelná je i jeho studiová práce – doposud téměř osmdesát natočených alb je toho asi dostatečným důkazem.
Začínal na téměř obligátní Basso IV, Pedro, Hoyer a jako první profesionální nástroj můžeme uvést tenkráte populární Gibson EB–3, který po čase vymění za Fender Jazz Bass 1968 a jeho „odpražcováním“ navždy změní v našich končinách představu o zvuku basové kytary. Dále můžeme jmenovat Fender Jazz Bass (tělo olše, rok výroby pravděpodobně 1965, krk 1971), dvacetidvou pražcový Fender Jazz Bass ’89 a nástroj postavený na zakázku výrobcem kytar Peterem Jurkovičem z olšového dřeva, snímači Kent Armstrong, humbuckerem u kobylky a Jazz Bass 1968 u krku.
Při dotazu na první efekty se mi dostalo lakonické odpovědi: „Žádné nebyly...“ Nyní využívá přepínač Bigshot Radial (vyměniv ho za Boss LS–2 Line Selector) a velmi zřídkakdy EBS UniChorus. Dnes se zdá téměř neuvěřitelné a nemožné vydat se na cestu muzikanta s vybavením jako „promítačka“ nebo „placka“ – dvacetiwattovým multifunkčním zesilovačem s magickým okem (v BassPlayeru by asi čučeli...), ale prostě, věřte nevěřte, byly časy, kdy tomu bylo tak. Následovaly různé lampové kopie, bedny s ARO 835 („měly dobrej zvuk, ale pořád odcházely...“), konečně už Marshall 100 W a Peavey Mark III, který má doposud společně s předzesilovačem Demeter VTBP 201, 800 W koncovým stupněm od Jaroslava Stejskala a dvěma boxy 1 x 12” s dvoucívkovými reproduktory pana Jiřího Krampery.
