Proč používám Logic Pro? Především proto, že jsem začínal s Notatorem na Atari ST ještě v dobách, kdy audio záznam byl pro počítače nedohlednou budoucností. Vyzkoušel jsem všechny dostupné konkurenty a Notator podle mě neměl alternativu. Logic jako jeho nástupce od téhož autora byl proto jasnou volbou. (miki jelínek)
Miki Jelínek: V době integrace HDR se objevil systém Pro Tools, jehož audio kapacita (na rozdíl od MIDI) byla řadu let bez konkurence. Příčinou byl speciální hardware, který stál ovšem také za astronomickou cenou. S rostoucími výpočetními schopnostmi počítačů se rozdíly mezi Pro Tools a ostatními audio sekvencery rychle zmenšovaly. Dnes stojí podle mého názoru všechny špičkové produkty v jedné řadě a konkrétní volba je poznamenaná řadou osobních faktorů: na něco jsme si zvykli, něco se nám líbí a svůj díl mají i ústně šířené reference, ačkoliv často obsahují spousty drbů a mýtů.
Reakce Štefana Kostelného: Stojí v jedné řadě v tom smyslu, že se na nich dá udělat teoreticky stejná práce. Ovšem spůsob, jakým se k výsledku dostáváme, je poněkud odlišný. Když pojedu z Prahy do Londýna Mercedesem a Trabantem, výsledek bude teoreticky stejný (dostanu se do Londýna), ale ten pocit (a celý průběh) bude jiný.
První předností Logicu je uživatelská pohoda a flexibilita. Pro každý projekt můžete vytvořit devětadevadesát různých pracovních ploch s libovolným uspořádáním (editory, zoom...) a podle potřeby je okamžitě vyvolávat.
V Pro Tools to jde taky, pokud se jedná o uspořádání oken na ploše. Na zoom je zase přednastavených pět presetů, které se dají vyvolat stiskem jediné klávesy. Fungují samozřejmě také klávesové zkratky. V Pro Tools je prakticky všechno integrováno do dvou hlavních oken - editor a mix, takže vlastně ani není co vyvolávat, jelikož stačí použít dva monitory (jeden pro editor, jeden pro mix) a je vše vidět. Pro Tools také umožňuje kterékoliv stopy deaktivovat a také je úplně na obrazovce skrýt, takže pokud máme projekt, který jich bude mít třeba 150, není problém nechat zobrazit pouze dvě, přičemž skutečnost, že tyto stopy nevidíme, ještě neznamená, že nemohou být aktivní. Přehrávají se i tak, pouze je není vidět.
V sekci Enviroment máte volně k dispozici všechny objekty vnitřní struktury sekvenceru a můžete sami definovat signálovou cestu (MIDI i audio). Myslím, že v tomto ohledu se Logicu žádný jiný systém nevyrovná.
Možná, že je tento způsob jedinečný, ale nedovedu si představit, jakou signálovou cestu lze vytvořit v Logicu, kterou by současně nešlo vytvořit v Pro Tools, kde má každá stopa svůj vstup a výstup (audio, MIDI, či interní bus), a navíc lze používat hardwarové inserty stejným způsobem jako plug-iny. Jediné omezení spočívá snad v tom, že MIDI data z jedné MIDI stopy lze posílat pouze do jediného MIDI kanálu jediného MIDI zařízení, což ale zase pouze znamená, že je potřeba mít pro každý kanál zvláštní MIDI stopu, čímž je vše vyřešeno.
Logic dovede pracovat se všemi nejvýznamnějšími datovými formáty: SDII, wav, aiff, mp3, acc. Snadno proto komunikuje i s ostatními sekvencery (audio export/import).
Software, který by to neuměl, snad ani nelze brát vážně... Pro Tools importuje navíc i REX2, ACID, QT, MP4, AVI
Samozřejmostí je nedestruktivní editace s libovolným počtem undo/redo kroků a plná automatizace mixu (s detailní editací).
Automatizace v Pro Tools je prakticky dokonalá...
Integrované video umožňuje kompletní postprodukci. Vynikající je i notační sekce, jejíž grafické schopnosti hraničí se speciálními aplikacemi jako je Allegro.
Faktem je, že v Pro Tools psát noty nelze, ale je zde funkce Send to Sibelius, která umožňuje odeslat daný projekt přímo do tohoto notačního programu.
Součástí systému je téměř stovka optimalizovaných plug-inů. Třetinu tvoří vyčerpávající nabídka nástrojů (od samplerů až po unikátní virtuálně akustické syntezátory), zbytek tvoří opulentní seznam efektových procesorů, použitelných v inzertech, na aux sběrnicích i při masteringu (nechybí ani automatické dolaďování zpěvu nebo konvoluční reverb).
No ... rozhodně to není špatné, že jsou k dispozici... Ale myslím si, že většina z nás nakonec dospěje k tomu, že používá pouze několik málo plug-inů a nástrojů, se kterými udělá vše potřebné. A pokud to někdo myslí vážně, zřejmě sáhne po lepších plug-inech, než jsou ty, které se dodávají společně s daným softwarem.
Můžete samozřejmě přidávat plug-iny jiných výrobců, je tu i Rewire kapacita pro integraci samostatných aplikací. Externí konektivita závisí na použitém audio hardwaru.
Rewire funguje v Pro Tools výborně...
Speciální zmínku zaslouží Macintosh (Logic pro Windows už skončil).
No to je škoda, že uživatelé Windows mají smůlu, i když je to logické vzhledem ke skutečnosti, že výrobcem je Apple Pro Tools fungují jak pod Mac OS, tak pod Windows...
Audio je v Mac OS X integrální součástí unixovského systémového jádra, což má velký vliv na stabilitu, rychlost a audio latenci.
Ačkoliv sám preferuji systém Mac OS a ono zmiňované audio jádro funguje skutečně skvěle, je také nutno říct, že latence a rychlost na systému Windows je úplně stejná. Přesto bych doporučoval používat pro Pro Tools systém Mac OS.
Toto jádro obsluhuje veškerý externí zvukový hardware, navíc může Logic pracovat i s DAE a TDM, což umožňuje kompletní integraci Digidesign Pro Tools hardwaru. Nativní systém Audio Units pro plug-iny má proti VST řadu výhod. Samostatnou kapitolou je možnost nodální architektury: z neomezeného počtu samostatných počítačů lze vytvořit supervýkonné monstrum, na jehož procesory a paměti deleguje řídicí počítač všechno, co by sám nestihl.
Systém Pro Tools HD je přímo postaven na hardwarové podpoře firemních karet HD Accel, kterých lze přidávat, kolik je libo. Samozřejmě, jejich cena je poněkud vyšší... Nicméně na druhou stranu; kolik počítačů Macintosh by jste si chtěli na Logic koupit?
Bylo by toho víc, ale není místo!
Jo, jo. Dlužno dodat, že zatímco Logic stojí 999 dolarů, nejlevnější variantu Pro Tools pořídíte i s hardwarem (Mbox Mini) za méně než deset tisíc korun...
Štefan Kostelný: Proč používám systém Pro Tools? Z mého pohledu nejlépe splňuje požadavky na jakoukoliv práci se zvukem. Je zcela univerzální. Můžete jej použít pro záznam zvuku, editaci, mix a mastering, jako MIDI sekvencer, host pro virtuální nástroje a dokonce i jako live mixer.
Kromě ryze hudebního použití se skvěle hodí i pro sound design a zvukovou postprodukci ve spojení s obrazovým materiálem.
Reakce Miki Jelínka: Uvedený výčet splňuje prakticky každý ze špičkových sekvencerů. Live využití je přirozeně otázkou důvěry ve stabilitu aplikace i počítače a s tím spojené nevyhnutelné míry rizika. Inženýr Fila s Ondřejem Soukupem například použili Logic k živému ozvučení inscenace Othella na Pražském hradě v režimu šestikanálového surroundu - no problem.
Pro Tools zcela dokonale simulují zapojení a způsob práce v klasickém analogovém studiu. Funkčně nahrazují jak analogový záznam, tak i analogový mixpult a externí efektové jednotky, nicméně pokud cokoliv z toho přesto chcete používat, nemáte s tím vůbec žádný problém. Největší síla Pro Tools je právě tam, kde "konkurence", nabušená celou řadou "nových" a "revolučních" "možností", padá na zadek - v dokonalé integraci s pracovním prostředím, které se v profesionální praxi používá dlouhou řadu let.
Těžko reagovat na slovo "dokonale", když neznám jeho obsah, a tudíž ani "nedokonalost" konkurenčních aplikací. Pro mě osobně ovšem není simulace analogového studia žádnou smysluplnou devizou. Digitální záznam má nesrovnatelně odlišné možnosti, a právě proto mu dávám přednost. Na analogové studio už jsem dávno zapomněl. Studiová praxe se s příchodem digitalizace proměnila natolik, že nesnese srovnání s analogovou érou, kdy měla všechna studia víceméně stejnou architekturu i workflow. Dnes existuje mnoho individuálních řešení se stejně kvalitním výsledkem. Jen s mírnou nadsázkou lze říci, že na kuchyňském stole můžete při práci se záznamem dosáhnout téhož výsledku jako ve studiu.
Většina ostatních výrobců softwarů jakoby zapomněla, že existuje další svět kolem nich, jako jsou hardwarové syntezátory, externí efektové jednotky, a jejich použití bývá často problematické. V Pro Tools je to naopak zcela samozřejmost. Většina ostatních systémů je obvykle orientována velice osobnostně (tj. na jeden konkrétní počítač, jednu konkrétní osobu), nejsou dobře přenosné a jenom těžkopádně komunikují s okolním světem. Pro Tools jsou schopné pracovat v profesionálním provozu, kde je potřeba počítat s výměnou dat, přenosem projektů na jiná pracoviště apod. Je to celosvětový standard. Pokud přijdete do jakéhokoliv většího studia, najdete je tam.
Na Logic můžete napojit jakýkoliv MIDI hardware ve svém okolí - všechny syntezátory i efektové procesory. Environment umožní každý definovat jako samostatný objekt, programy v nich můžete přepínat rovnou ze záhlaví stopy volbou příslušného názvu, a chcete-li, budete dokonce i editovat jejich parametry prostřednictvím CC, RPN, NRPN nebo SysEx. Všechna svá studiová zařízení tak můžete beze zbytku ovládat, aniž byste vstali od počítače. Až někdo vyrobí MIDI pračku, tak vám Logic ještě při tom vypere.
Pro Tools byly celosvětovým standardem v časech, kdy nebylo z čeho volit. Ty časy jsou pryč. V Praze znám minimálně dvě renomovaná studia, která vyměnila Pro Tools za Logic. V Americe je prý zase dost populární Digital Performer. Myslím, že v tomhle ohledu žádné relevantní statistiky neexistují, takže se všichni můžeme pouze domnívat.
Pro Tools umožňují velice snadno použít hardwarové inserty bez nutnosti používat k tomu dvě stopy.
Nutnost využít v takovém (nepříliš častém) případě další stopu mě v ničem neomezuje.
Používají interní sběrnice (busy) obdobně jako na klasickém mixpultu, a tyto je možné přivádět na vstupy jiných audio stop. To přináší možnost nahrávat audio z jedné stopy do druhé, což je zásadní věc, která ve většině ostatních programů zcela nepochopitelně chybí. Ostatní systémy používají přepočítávání dat a různé funkce freeze. Tento zdánlivě rychlejší způsob je ale ve skutečnosti mnohem pomalejší, mnohdy nepraktický, a navíc absolutně odporuje hudebnímu myšlení.
Řekl bych, že to programy nenabízejí, jelikož jsou pro to jen minimální důvody. Digitální offline bounce s automatickým importem do projektu je téměř vždy rychlejší než realtime přehrávání ze stopy na stopu. Neumím si představit hudební myšlení, jemuž by to odporovalo, snad s výjimkou myšlení, které má potíže s adaptací na změny.
Většinou si výsledek chceme nejdříve poslechnout, jestli jsme s ním spokojeni, a teprve pak jej přepočítat. Poté nás ještě nezřídka stejně trápí pochybnost, zda se výsledek přepočítal správně, což znamená ještě jeden poslech navíc. Při nahrávání do dalších stop v reálném čase stačí pouze jednou poslechnout a současně zaznamenat, a pokud je něco špatně, stačí opravit pouze daný úsek.
Také není problém současně zaznamenat různé submixy, které bychom jinak museli přepočítávat zvlášť. Tímto způsobem lze také výborně vypsat virtuální nástroje do stop, můžete jich vypsat najednou třeba i deset. Pokud používáte protokol Rewire například pro spolupráci s programy Reason, či Ableton Live, můžete tímto způsobem vypsat všechny přenášené kanály do audio stop v Pro Tools, a to všechno také najednou.
Submix bych potřeboval jedině v případě, že systém neutáhne velký počet stop. Přehlednost plochy s dejme tomu devadesáti stopami bych řešil balením příbuzných stop do foldrů. Několik stop najednou mohu ovšem vypsat pouze pomocí freeze. Vadilo by to jen tehdy, kdybych chtěl přenést projekt do jiné aplikace - 32bitový formát freeze souborů je mimo Logic nečitelný.
Nahrávání do stop je skvělým prostředkem pro archivaci projektů a také nejlepší cestou, jak projekt přenést do jiného studia na dokončení, tj. například si doma připravíte hudební skladbu ve stopách, všechny virtutální nástroje vypíšete do stop jako audio, a pak ve studiu již tyto plug-iny, resp. nástroje, vůbec nepotřebujete. A pokud si za deset let usmyslíte, že chcete udělat remix, nemusíte je pak kvůli tomu znovu shánět a instalovat.
Ano, vypisovat k tomu účelu jednu stopu za druhou je jistě opruz. Neumím posoudit, jak často takové zálohování potřebujete, já sám zatím nikdy.
Pro Tools používá mono soubory, a proto není problém snadno pracovat s jednotlivými kanály, rozdělit stereo stopu na dvě mono, anebo naopak spojit dvě mono do jedné stereo, totéž platí při práci s vícekanálovými formáty u systémů TDM.
Mono nebo stereo soubory Logic použije podle mého přání, stereoformát může být prokládaný i dělený, konverze jsou možné.
Pro Tools nabízí velkou zpětnou kompatibilitu session souborů. I pokud se jejich formát čas od času změní, je vždy možnost uložit projekt i ve starší verzi, aby se dal přečíst na starších systémech. Ze session souborů můžete importovat jednotlivé stopy, takže není problém jednotlivé sessions různě kombinovat, rozdělovat apod.
Tohle řeší různé aplikace více či méně elegantně. U Logicu byla zpětná kompatibilita možná v předunixovském čase, který vytvořil hranici. Ale starší projekty lze stále načítat bez omezení, je tu dokonce i kuriózní možnost beze ztráty importovat více než dvacet let staré soubory z Notatoru pro Atari ST.
Při mixu se také předpokládá použití profesionální automatizace, a to včetně různých modů, které počítají s tím, že budete opravdu mixovat ručně, a ne pouze kreslit křivky myší. A právě zde je Pro Tools absolutní jednička. Jednotlivé módy automatizace read, write, latch, touch jsou nastavitelné pro každou stopu zvlášť a jsou dostupné také pro všechny parametry efektových plug-inů. Pokrývají prakticky všechny způsoby, kterými lze s automatizací smysluplně pracovat.
Takto uvedený popis platí doslovně i pro Logic. Míra automatizace plug-inů externích výrobců ovšem závisí na tom, jak dobře či standardně jsou napsány (platí určitě i pro ProTools).
V Pro Tools můžete používat i VST plug-iny za pomoci "wrapperu" firmy FXpansion.
Mám dojem, že podobný wrapper existuje i pro dnešní Logic, ale určitě to nevím:-). (Až do Mac OS X bylo VST pro Logic přirozenou platformou.)
Jedinou větší nevýhodou je nutnost používat hardware od firmy Digidesign, což ale tak zcela neplatí u systémů TDM, kde lze použít také špičkové převodníky Apogee nebo Prism Sound. U systémů LE to lze obejít digitálním propojením s jiným převodníkem.
Myslím, že tenhle náš duel bude výmluvnou ukázkou toho, jak velkou roli hrají v podobných případech uměle racionalizované osobní preference dvou kohoutů, kteří si chrání svoje slepice. Přetrvávající mýtus o světovém standardu Pro Tools je logickým důsledkem toho, že byly dlouhou řadu let bez konkurence. Každý ze špičkových programů má dneska nějakou přednost nebo nedostatek, které jinde nenajdete. Žádný z nich není univerzální, ostatně už i proto, že pro hodnocení nějaké univerzálnosti nemáme jasná kritéria. A nikdy je ani mít nebudeme, jelikož multimediální aplikace při svém růstu postupně přetékají své původní hranice, což je stejně tak dobře, jako špatně. A to máte se vším...
