Mixy, které bychom měli znát! X. - kdyby si hipíci ušmikli svá páča aneb If 6 Was 9

Mixy, které bychom měli znát! - kdyby si hipíci ušmikli svá páča aneb If 6 Was 9
Mixy, které bychom měli znát! - kdyby si hipíci ušmikli svá páča aneb If 6 Was 9

Kdyby si hipíci ušmikli svá páča aneb If 6 Was 9

Kdo: The Jimi Hendrix Experience

Co: LP Axis: Bold as Love

Kdy: květen - červen, říjen 1967

Kde: Olympic Studios  v Londýně

 

Motto: Nechte si, Vaše Veličenstvo to, co já mám  již v hlavě!

Zvukový soubor
Caption
1. If 6 was 9 – 2. sloka, autor: The Jimi Hendrix Experience
Zvukový soubor
Caption
2. If 6 was 9 – sóla, autor: The Jimi Hendrix Experience

Aranžér

Husarský kabátec s metály

Život se s Jamesem Marshallem později Jimi Hendrixem nemazlil a on se nemazlil s ním. Jeho otec střídal jedno zaměstnání ya druhým, a malý klučina tak poznal slasti nejrůznějších chudinských čtvrtí. Když mu později učarovala kytara a začal koncertovat, jakoby svého otce kopíroval - byl tvrdohlavý a v žádné kapele nevydržel dlouho, po chvíli se zhádal a frrr pryč. Vystřídal jich desítky. Žil z ruky do úst.

 

Jedno se však na svých poutích po Státech i Evropě naučil: aby zaujal, musí publikum ohromit. Jak brilantní i osobitou kytarovou technikou, tak jevištní show - exotickou vizáží, například křiklavou vojenskou uniformou i nejrůznějšími varietními kousky, od hry zuby na strunách až po „upalování“ nástroje „in real time“.

 

V roce 1966 se na tuláka usměje štěstí a karty se začínají obracet. Starý kontinent si jej všímá,

Kapela The Jimi Hendrix Experience , do které přijal bubeníka Mitche Mitchell a a baskytaristu Noela Redding a mu sedí jak zadek v gatích a stoupá strmě vzhůru. Navíc jim v roce ‘67 vychází deska Are You Experienced , která je fanoušky i kritiky přijata více než kladně.

 

V žilách tři ingredience

Skupina však musí dosáhnout závazku a natočit ve stejném roce i desku druhou. Vrací se proto do Olympic Studios , londýnské Mekky ryzích rockerů (Who, Led Zeppelin, Rolling Stones...) a pouští se do projektu Axis: Bold as Love. Jeho součástí je i song If 6 Was 9 . Text zplozený Jimmim odráží přesně jeho četně vrstevnatou osobnost, ve které bílo-černý potomek indiánského kmene Čerokí sám tápe. Ví ale jedno - je originálem, sám sebou: ... If the sun refused to shine... if the mountains fell in the sea... if 6 turned up to be 9... if all the hippies cut off their hair... I don't care, I don't care... (Pokud by slunce odmítlo zářit... pokud by se hory zhroutily do moře... pokud by se šestka převrátila na devítku... pokud by si všichni ti hipícii ušmikli svá páča... je mi to fuk, je mi to šumák...) I got my own world to live through and I ain’t gonna copy you... (Mám svůj vlastní svět/život, který chci prožít a nebudu se po vás opičit...)

Obr. 1.: Sloka
Obr. 1.: Sloka

Když se levá překlopí v pravou

Inu nezkrotný Jimi robil věci prostě naopak, a tak hrál od začátku na kytaru jako levák. A právě to jej odlišilo - jinak vedl basy, jinak soprány a alty, jinak akordický doprovod. Aniž o tom věděl, vybudoval si něco, co mistr Johann Sebastian nazýval uměním kontrapunktu - prací ve vrstvách. Tuto dovednost pak ještě více rozvinul na třetím albu Electric Ladyland (například dylanovka All Along the Watchtower  nebo Gypsy Eyes).

 

A k tomu přidal témbrový kontrapunkt - skvělou práci s barvami ve stopách, které se podobně jako polyfonie střetávají, rozcházejí, posilují nebo stojí v opozici. Ke kytaristovi Hendrixovi totiž patří nerozlučně pionýrské prosazení efektů jako fuzz, zpětná vazba (feedback), kvákadlo (wah-wah), pannery, phasery ad. Musely být nedílnou součástí jeho živého kytarového výkonu, který byl nezřídka dopován patřičnými halucinogeny, ne zapojeny až postprodukčně při mixu (a je to samo sebou cítit)!

Obr. 2: Refrén
Obr. 2: Refrén

Hoďte to za hlavu... na zadní sedadlo taxíku

If 6 Was 9  je mimo jiné dokladem paradoxu, že racionální mixování nemusí být to pravé ořechové. Roztržitý drahoušek Jimi zanechal totiž smíchaný pás se stranou A na zadním sedadle taxíku. A protože kapele hořela časově koudel u prdítka, musely být písně znovu bleskově přemixovány. No, a u If 6 Was 9  se to zvukaři Eddie Kramer ovi nedařilo a nedařilo. Naštěstí objevili, že Noel má doma „v kredenci“ jakýsi informativní hrubý rychlomix. Vyžehlili zkrabatěný úzký pás, zmastrovali nahrávku a šup s ní k ostatním. Hraje hůř? Řekl bych, že opačně - je mnohem nadupanější a barevnější!

 

Špeky:

Špek 1: Jedinečná barva nástrojů - bicích Ludwig s uvolněnými mlaskajícími blánami a činely Zildjian, hutného Fender Jazz Bass u a plného mírně zvonivého Fender Stratocaster u.

Špek 2: Sloka je postavena na ve figurách - riffech, terén tvoří úsporná pentatonika obohacená chromatickými glissy a vibraty - viz Obr. 1 Sloka.

Špek 3: RF se rozevírá do jazzových kytarových jedenáctek v půlových či čtvrťových hodnotách sekvenčně klesajících proti kvintově-oktávovým figurám v basu - viz Obr. 2 RF.

Špek 4: Ve střední psychodelické části ukázkově swinguje bas - viz Obr. 3 Swingující bas.

Špek 5: Hendrix neměl dlouhý čas o svém hovězím hlasu valné mínění, jeho barva, polykání a frázování je však jednou z nejtypičtějších značek kapely.

Obr. 3: Swingující bas
Obr. 3: Swingující bas

Zvukař

Všechno nadoraz!

Kytarový mág a nespoutaný živel Jimy Hendrix v roce 1967 obšťastnil bluesrockový svět songem If 6 was 9, kde byly použity na tehdejší dobu inovativní postupy. Navzdory osudu, který postihl originální mix, můžeme ochutnat svéráznou verzi z alba Axis: Bold as Loves. Dnes si rozebereme druhou sloku a úryvek ze sólových pasáží.

 

Rozbor A - 2. sloka - Obr. 4

Obr. 4: Rozbor A - 2. sloka
Obr. 4: Rozbor A - 2. sloka

Základy

Úsporné bicí prvních osm taktů sloky rytmicky opisují bluesový rif basy a kytary. Znějí mono a jsou umístěny na středu stereobáze (Center). Barevně jsou bohaté, příliš se nepletou do nižších kmitočtů a tak dávají prostor base (Center). Ta pod nimi tvrdí spodek nahrávky, je důrazná a naopak se nepouští do vyšších barev. V 9.-10. taktu se základy harmonicky i rytmicky zahustí.

 

Doprovody

ztvárňuje pouze syrová elektrická kytara umístěná striktně vlevo (100% L). Její základní rif je střídmý, aby se part ke konci změnil v otevřené znějící akordy.

 

Zpěv

Naléhavý sólový zpěv (100% R) vyplňuje mezery v základním rifu, jak už to u blues bývá. V závěrečném dvoutaktí je v kontextu podkladů bohatší a více expresivnější.

 

Prostory

Každý z partů má svůj prostor. Kytara je ozvláštněna  krátkým „slapem“ a zpěv s bubínkem jsou okořeněny delším hallem. Basa a zbytek bicích jsou ponechány suché.

 

Špek 1: Všechny prostory jsou mono a jsou místěny ve stereu za party, jež obohacují.

Špek 2: Kytara a zpěv jsou natáčeny současně - ve zpěvu je slyšet přeslech kytary. Nejvíce se projevuje ve dvoutaktí před slokou.

Špek 3: Průvodní saturace a komprese magnetofonového pásu je krásně slyšitelná na akcentech v taktu před slokou (5. vteřina ukázky).

Obr. 5. : Rozbor B - sóla
Obr. 5. : Rozbor B - sóla

Rozbor B - sóla - Obr. 5

 

Základy a doprovody

se zvukově prakticky nemění. U bicích je použit i Tom 2, přibyly doprovodná kytara a další rytmizující zvuk (zřejmě tlumená kytara).

 

Sóla

kytary, která vychází z doprovodného partu, i bicích jsou zvukově také stejná jako party ve sloce, ale...

 

Efekty - každá volná ruka dobrá

Ve dnešním rozboru se budeme této stránce věnovat obšírněji. Sóla jsou pojata bohatýrštěji a zvukově jsou postprodukčně dotvářena v souladu s raušem všech zúčastněných i obsahu skladby samotné. Jsou bohatěji efektována; kytara má výraznější slap a na konci sóla je použito páskové echo. Hned v následující pasáži, kde štafetu přebírají zpěv a bicí, je celek včetně hallů „prohnán“ phaserem, jehož modulační vlna zvyšuje psychodeličnost pasáže.

 

Umístění partů ve stereu také není statické. Sólo kytary mění svou polohu (100% L - 100% R) a na opačné straně je vždy vyvažováno doprovodem a rytmizováním. I bicí po opuštění pouhé doprovodné funkce se dají na výlety kolem středové pozice (40% L - 40% R).

 

Špek 1: Spousta dropů (děr v pásu), komprimací, zkreslení a dalších technických „nedostatků“ paradoxně zvyšuje „drajv“ nahrávky.

Špek 2: Nástroje cestují ve stereu i se „svými“ prostory. Tyto byly tedy zřejmě už natočeny s nástroji nebo předmíchány.

 

Závěr

Nahrávka je plná „závad“ - přebuzení, limitací, zkreslení a dropů. Dnešní rozbor je ale důkazem toho, že i špatná technická kvalita nemusí být na závadu sdělnosti a úspěšnosti. Pomineme-li subjektivnost vnímání kvality, prim by vždy měl hrát obsah a sdělení. Toho je v songu If 6 was 9 dosaženo mírou vrchovatou.

 

Dnes se saturace magnetofonového pásu, zkreslení některých částí elektroakustického řetězce a další nelineární procesy běžně používají k dosažení vyšší naléhavosti a exprese různých partů. Nahrávka tedy v tomto ohledu předběhla svou dobu. Otázkou zůstává, zda se jedná o záměr, nebo technický nedostatek demosnímku, který pak musel být použit jako finální mix.

 

Smixovaný tip

Ve Formanově Amadeovi vrací Wolfi císaři Josefovi II. noty skladbičky, kterou Salieri vypotil na počest jeho přivítání. Praví: „Nechte si Vaše Veličenstvo to, co já mám již v hlavě! Divadelní bílé límečky kolem stojí s bradami dolů...“

 

Jimi Hendrix neuměl noty, prý si je představoval v barvách. Ale témbry cítil tak, že dokázal vytvořit úsporně ze tří instrumentů exotickou i kompaktní sónickou džungli. Většina může jen závidět!

Psáno pro časopis Muzikus