Lexikon dříví znělého VII. - cedr
Český ekvivalent „cedr“ vzniklý z označení „Western Red Cedar“, je však velmi zavádějící. Mylně podbízí přisuzování původu dřeva stromům rodu cedr. Několik druhů tohoto rodu je rozšířeno v Severní Africe, na Kypru, v Turecku, Sýrii, dokonce v Himalájích... Siluetu cedru nalezneme také na státní vlajce Libanonu. Dřevo, které velmi často nacházíme na rezonančních deskách akustických kytar, však pochází s amerického kontinentu, kde se cedry původně nevyskytovaly. Náleží překvapivě zeravu obrovskému - Thuja plicata, rostoucímu podél pacifického pobřeží Severní Ameriky, od jihovýchodní Aljašky až po severní Kalifornii. Ano, tušíte správně, jedná se o robustnějšího zástupce tují vysazovaných hojně na živé ploty i u nás. Poetická představa o nádherných, rozvolněných korunách cedrů v paprscích zapadajícího slunce se rázem rozplynula. Největší exempláře zeravů obrovských dosahují výšky až šedesáti metrů a průměru kmene šest metrů. Věk nejstaršího stromu je odhadován na 1460 let. První záznam o introdukci v Evropě je z roku 1844 z botanické zahrady v Praze na Smíchově. Roste ve vlhkých bažinatých lesních stanovištích až do výšky dvou tisíc tři sta metrů nad mořem. Patří mezi čtyři hospodářsky nejvýznamnější dřeviny pacifického severozápadu. Bývá považována za základní kámen indiánské kultury s velkým duchovním významem. Původní obyvatelé využívali všechny části stromu. Dřevo má medově hnědou až světle čokoládovou barvu, je poměrně lehké, průměrně dosahuje hustoty 370 kg/m3. Vedle několika druhů smrků je nejpoužívanějším materiálem k výrobě rezonančních horních desek akustických kytar. V porovnání se smrkem je lehčí, méně pevný, ale cedrové desky se mnohem dříve rozehrávají. Akustická reakce cedru je rychlá, kytary působí velmi živě, hlasitě a průrazně. Poskytuje brilantní výsky, ale spíše kulatější, méně pevné basy. Tento „handicap“ můžeme srovnat výběrem materiálu lubů a zadní desky. U nástrojů nižších cenových kategorií s velkou pravděpodobností sáhnete právě po cedru. Má však své limity, u opravdových „top“ nástrojů vede v barvě tónu jednoznačně smrk.