Letem kytarovým světem - Efekty MXR
Témat, která zde v rámci tohoto seriálu probíráme, je opravdu hodně, takže až opět po roce se dostáváme opět ke krabičkám, kytarovou veřejností milované a někdy i hojně diskutované, přesto zcela nezbytné součásti celkového zvuku a feelingu. A, jak jinak, vezmeme to z toho úhlu, na který jste už léta zvyklí.
Což znamená, že se podíváme na historii firmy, její filozofii, přístup k produkci, vyčleníme si základní řady a série a celou činnost značky si zkompletujeme vymezením nejsoučasnějších linií a nezapomeneme ani uvést ty kytaristy, kteří ten určitý výrobek používali či pořád používají. To je vlastně ta nejlepší charakteristika firmy, přímo vypovídající o zaměření a stylu výroby.
Je nutné si ale uvědomit, že na rozdíl od kytar, a vlastně i aparátů (i když tam přece jenom méně), není přiřazení jednotlivých osobností k efektům tak jednoznačné. Pokud v tomto ranku nalezneme výjimky, tak jde o wah pedály a zkreslovadla. Proto je lepší spíše uvažovat vždy aktuálně,ve vztahu k určitému období kariéry a určitému turné či albu. Inspirujte se také mým seriálem Pódiové sestavy slavných kytaristů - včetně českých.
Články s přímou návazností k textu:
Muzikus 5/2010: Boss, Marshall,
Muzikus 1/2011: Vox, Maxon,
Muzikus 6/2011: Electro-Harmonix, Morley,
Muzikus 2/2012: DigiTech, Fulltone,
Muzikus 1/2014: Tech21, TC Electronic,
Muzikus 1/2015: Hughes & Kettner, Roger Mayer.
Takže kdo nás dnes čeká? No čeká nás hlavně změna. Vždycky na těchto stránkách uvádíme dvě značky, někdy i více. Jenže dnes to vzhledem k dlouhé a slavné historii obou nepůjde, takže si vybereme jen jednu z nich a druhou necháme na někdy příště, což by podle plánu mělo být již v lednovém čísle 2016. A to bude tedy firma, to si pište! Dnes se totiž o ni také otřeme, vždyť tu, o které se budeme bavit, spolkla. A o kterou dnes tedy půjde?
Tato firma dnes slaví čtyřicet tři let své vysoce úspěšné existence. Její krabičky prosluly co největší snahou o věrnost zachování původního tónu nástroje (podobně, jako je tomu u Electro-Harmonix), navíc patří k těm několika málo firmám, které dokázaly svým dlouhodobě stálým designem narušit prvenství unifikovanosti firmy Boss. Navíc, až na výjimky, jdou cestou „čím méně ovládacích prvků, tím pro přirozený tón kytary lépe“. A ono to funguje, jak je ostatně vidno z obrovského množství muzikantů, kteří na tyto krabice spoléhají. Dalším zajímavým faktorem je, že zde dokážou poznat svoje možnosti - firma se totiž nepouští do těch skupin efektů a pedálů, kde, ví, že by těžko mohla soupeřit s konkurencí. Takže u nich nenajdeme třeba digital reverb. Nebo kvákadlo. Nebo volume pedál, loopery apod. Jenže to, co produkují, konkurovat může - nebo spíše takto: Řada ostatních firem má potíže konkurovat mnoha modelům jejich krabiček. A když už takto napovídáme, tak můžeme uvést jeden z nejslavnějších produktů - Phase 90. Takže?
Články a literatura s rozšiřující tématikou:
Muzikus 4/2001: Nejslavnější staré krabičky,
Muzikus 11/2002: Multiefekty,
Muzikus 5/2003: Wah pedály, distortiony,
Muzikus 12/2004: Modulační efekty, zpožďovadla, regulátory gainu a tonality,
Muzikus 6/2005: Měniče výšky tónu + posun tónu, regulátory hlasitosti, omezovače frekvencí, měniče tonality, děliče signálů, další speciálnosti, single funkce,
Muzikus 11/2007: Jak zapojit efekty za sebou?,
Muzikus 3/2015: Jaké a kde jsou slyšet? (Top Ten + dalších deset),
Rocková kytara I, páté aktualizované vydání: Elementární přehled (str. 14-19),
Rocková kytara II, druhý dotisk: kapitola V) Efekty (str. 67-85),
Rocková kytara III: část D, kapitola D.3) Galerie historicky nejslavnějších krabiček (str. 147-150). část F, kapitola F1 a F2) Jak zapojit efekty (str. 243-258).
MXR
Firma, známá také pod názvem MXR Innovations, vznikla roku 1972 v Rochesteru v New Yorku, kdy ji spolu založili Keith Barr a Terry Sherwood. Ti dva spolu už předtím vlastnili opravnu audio zařízení, kam jim muzikanti nosili k opravám, mimo jiné, i své efekty. Když viděli nespolehlivost těchto zařízení, rozhodli se vytvořit takovou firmu, jejichž výrobky by kytaristům zaručily kompaktnost, jednoduchost v ovládání a odolnost. A navíc i vysokou kvalitu, se kterou se muzikanti setkávali v těch dražších studiích a kterou by si si tak mohli brát na všechna nejrůznější pódia - v krcálcích, drsných klubech i na velkých stadiónech. A to se jim tedy podařilo!
MXR: Zkreslovadla, zesílení signálu
Řada, série | Model, typ | Poznámka |
Fuzz | Blue Box Octave Fuzz | Fool on the Rain (Led Zeppelin), klasika |
Clasic 108 Fuzz | zvuk přelomu 60. a 70. let | |
La Machine | fuzz retro 70. léta | |
Sub Machine Octave Fuzz | fuzz + octaver, seriový switch | |
JH 70th Anniversary Tribute Series Fuzz Face Distortion | limitované série Jimi Hendrix | |
Slash Octave Fuzz | upgrade parametrů à la Slash | |
Distortion | Custom Badass ’78 Distortion | à la 70. léta |
Distortion II | od overdrive po distortion | |
Distortion + | à la raná 80. léta, klasika | |
Fullbore Metal | high-gain zkreslení | |
Super Badass Distortion | široké spektrum | |
Dime Distortion | silné, agresivní zkreslení | |
Overdrive | Custom Badass Modofied O.D. | širší nastavení overdrivu |
FET Driver | lampový tón | |
GT–OD Overdrive | dlouhý sustain, krásný tón | |
II Torino Overdrive | Master, Gain, 2 módy | |
Joe Bonamassa FET Driver | à la lampa, ekvalizace | |
ZW44 Berzerker Overdrive | upgrade parametrů à la ZW | |
Boost | Micro Amp | nakopnutí signálu |
Micro Amp + | nakopnutí + 26dB |
Výsledek tohoto rozhodnutí byl přímo ohromující. Od několika desítek na koleně (v bytě a ve sklepě) vyrobených prvních a dodnes proslulých modelů Phase 90, prodávaných z auta na koncertech, se výroba neskutečně rozjela, a to i vzhledem k rozšiřování nabídky. Hned po této dnes již legendární krabici přišla firma s Distortion +, kompresorem DynaComp Compressor a univerzálním Blue Box Octave Fuzzem.
Brzy se produkce zvyšuje na tisíce a tisíce krabiček, které jsou distribuovány do celého světa. A počet kytarových velikánů, kteří zařazují krabičky MXR do svého výrazu, roste přímo geometrickou řadou. Led Zeppelin, The Rolling Stones, Van Halen... Ten výčet by byl výčtem ultimativním (srovnatelné to může být u firem Boss, která asi v tomto vede, Electro-Harmonix, Dunlop z hlediska pedálu - no a už moc dalších jich zde nenajdeme.).
MXR: Modulace
Řada, série | Model, typ | poznámka |
Chorus | Analog Chorus | klasický chorus |
Micro Chorus | jednodušší verze Analog Chorusu | |
Stereo Chorus | včetně ekvalizace | |
ZW38 Black Label Chorus | dva výstupy | |
Phaser | Phase 90 | klasika |
Phase 100 | nastavení intenzity | |
Phase 99 | několik módů | |
Script Phase 90 | s LED diodou | |
EVH90 Phase 90 | upgrade klasiky à la EVH | |
’74 Vintage Phase 90 | s komponenty z roku 1974 | |
’74 Vintage Phase 45 | s komponenty z roku 1975 | |
JH 70th Anniversary Tribute Series Univibe Phase Shifter | limitované série Jimi Hendrix | |
Wylde Phase | limitované série Zakk Wylde | |
Flanger | Flanger | flanger à la 70. léta |
Micro Flanger | jednodušší verze Flangeru | |
EVH117 Flanger | upgrade parametrů à la EVH | |
Ostatní | Talk Box | klasika |
Uni-Vibe Chorus/Vibrato | à la 60. léta | |
Auto Q Envelope Filter | auto wah |
Do tohoto rychle se rozvíjejícího týmu nastoupil šéf prodeje Michael Laiacona a firma pokračovala v krasojízdě. Nebyla už ale v tomto sama. Během konce sedmdesátých let a v následném desetiletí vzniká spousta dalších výrobců, kteří si také chtějí urvat svůj podíl na zisku a zájmu kytarové veřejnosti. MXR začíná svůj náskok ztrácet, zvláště po drtivé invazi asijských firem, a dostává se do úpadku. Nevelkého sice, ale přece jen začíná hrozit, že jméno firmy zanikne. Zvláště když i vedení začíná opouštět potápějící se loď (dříve nebo později). Barr odchází založit Alesis, Sherwood se podílí na vzniku Applied Research & Technology a Laiacoma stojí při vzniku Whirlwind. A tehdy přichází na scénu pořád silná (protože bez konkurence) firma Dunlop a začleňuje značku do svého nadnárodního mamutího syndikátu. Stává se tak v roce 1987 a jenom díky tomu se MXR opět otřepává a opět pouští na trh klasiké modely Phase 90 a DynaComp a jejich dobové modifikace. Navíc oslovuje i baskytaristy, a to velmi úspěšně, když v sérii MXR Bass Inovations přichází nejdříve s Envelope Filter a Octave Deluxe (dnes je v této sérii nabízeno jedenáct modelů). Objevuje se i delay Carbon Copy či metalové zkreslení Fullbore Metal. Nově se také otevírá řada Custom Shop, nabízející ručně stavěné krabičky, které často vycházejí z již zavedených modelů, ale přidávají vždy nějakou příjemnou vychytávku - příkladem budiž třeba krásně, příjemně, kulatě znějící Joe Bonamassa FET Driver nebo upgrade klasiky Phase 90, model Phase 99, nabízející ve dvou výstupech několik nastavení, módů.
MXR: Ostatní
Řada, série | Model, typ | poznámka |
Delay | Carbon Copy Analog Delay | analogový delay, 600 milisekund. |
Ekvalizace | 6 Band Graphic EQ | + 18 dB boost |
10 Band Graphic EQ | + 12 dB boost | |
KFK1 10 Band EQ | upgrade parametrů à la KK | |
Compressor | Custom Comp | kompresor |
Custom Comp Deluxe | 4 knoflíky | |
Dyna Comp Compressor | klasika M102 | |
Super Comp Compressor | M102 + Attack Level | |
Gate | Noise Clamp | se smyčkou |
Smart Gate Noise Gate | s módy | |
Octaver | JH 70th Anniversary Tribute Series Octavio Octaver | limitované série Jimi Hendrix |
Firma se také chvályhodně zaměřila na hvězdy kytarového nebe a zrealizovala řadu signature modelů, což byl opravdu skvělý tah. Jména jako Eddie Van Halen, Zakk Wylde, Slash a další se stala tou nejlepší reklamou a obchodním artiklem.
Kdo hrál či hraje na efekty MXR?
David Gilmour, Mike Rutherford, Andreas Kisser (Sepultura), Black Stone Cherry, Bullet for My Valentine, Corey Beaulieu (Trivium), Dave Amato (REO Speedwagon), Damon Johnson (Alice Cooper), Dave Matthews, Deftones, Dillinger Escape Plan, Doug Aldrich, Eddie Van Halen, Elliot Easton (Cars), Eric Johnson, Five Finger Death Punch, Dweezil Zappa, Mike Einziger (Incubus), James Hetfield, Jeff Loomis (Nevermore), Jerry Cantrell, Joe Bonamassa, Joe Perry, Kenny Wayne Shepherd, Lenny Kravitz, Linkin Park, Mark Morton (Lamb of God), Matt Heafy (Trivium), Mick Taylor, Munky (Korn), My Chemical Romance, Paul Gilbert, Phil Collen, Placebo, Primus, Slash, Steve Lukather, Ted Nugent, Vinnie Moore, Warren Haynes, Zakk Wylde a dlouhá, předlouhá řada dalších.
Měl jsem v rukou opravdu hodně krabiček od MXR. Jako „krabičkář“ mám tyhle hračky opravdu rád. Které jsem osobně nejméně rád dával z ruky, byly jistě Phase 90, včetně verze série Script (s psaným logem a názvem), oba skvělé Micro Ampy, Custom Badass Modified O.D., určitě Custom Badass ’78 Distortion, Distortion II a skvělý Distortion +.
Dodnes mám GT-OD Overdrive, který produkuje lampový, čitelný, prostě kytarový vláčný zvuk - no prostě to hraje, jak chci.
www
Osudové album 52
Tommy Thayer
Thayer je nejvíce znám pro své členství ve veleslavných a nezničitelných Kiss. S touto nepřehlédnutelnou hardrockovou kapelou a současně glamrockovou legendou působí jako plnoprávný člen od roku 2002. S Kiss ale spolupracoval už dříve, vlastně se jako host podílel již na albu Hot in The Shade (v Betrayed a The Street Giveth and the Street Taketh Away). Na Revenge si zazpíval vokály, jako spoluautor se prosadil na Carnival of Souls: The Final Sessions a sólovou kytaru natočil na většině skladeb na Psycho Circus. Od Alive IV se tak stává členem Kiss a působí s nimi dodnes.
Vedle tohoto rockového gigantu ale hrál (do roku 2011) se svou vlastní formací, glammetalovými Black ‘n Blue. Skupina vznikla již roku 1981 a dodnes vydala řadu alb, z nichž ovšem nejlepší umístění v anketě Billboardu bylo 110. místo (Nasty Nasty).
„Když jsem se začal na začátku sedmdesátých let stávat typickým teenagerem, tak mně nejvíce oslovili Montrose, a to přímo jejich debut, Montrose. (1973, Warner Brothers) Vlastně dodnes si pamatuji tu chvíli, kdy jsem je slyšel poprvé. Bylo to na večírku v našem domě. Měl jsem starší sourozence a vždycky, když rodiče byli pryč z města, udělal se velkej mejdan. Bylo tam pití, byla tam fůra lidí a někdo přinesl tuhle desku. No páni! Když jsem slyšel třeba Rock the Nation, Bad Motor Scooter a další, byl jsem z toho mimo! Já to prostě miluju. Vím, že fanoušci, kteří vyrůstali o generaci dříve, v šedesátých letech, mi říkali: ,Ha, ha, tohle už je jen derivát toho, co tu bylo.‘ No fajn. Ale to mi prostě nevadí. Možná to tak třeba i je, ale mne to tenkrát úplně dostalo! I dnes tvrdím, že Ronnie Montrose je jedním z nejtypičtějších hardrockových a bluesrockových kytaristů všech dob.“