Efekty
Takže zase po delším čase se podíváme zblízka na efekty, neboli jak říkám, obecně na zařízení mému srdci milá. No a jak jinak, než že si to vezmeme způsobem, na který jste si již léta zvykli.
Takže si zlehka přiblížíme firmu samou, pak si zkompletujeme její filozofii a vlastní nabídku a nezapomeneme ani na kytaristy, kteří zařadili její výrobky do svého zvukového řetězce. Což, jak vždy říkám, je asi to nejpodstatnější, jak si charakterizovat jednotlivé krabičky.
Stála by za určitou studii ta skutečnost, že na rozdíl od kytar a aparátů jsou krabičky hodně univerzálním zařízením vzhledem k hudebnímu obrazu kytarové osobnosti. Existují samozřejmě výjimky, obecně jde o zkreslovadla a wah pedály, ale jinak se kytarový národ, mnohdy hodně konzervativní, nebrání v tomto ranku novinkám a tím i častým výměnám. To si ale necháme na někdy jindy.
Články s přímou návazností k textu
Muzikus 5/2010: Boss, Marshall
Muzikus 1/2011: Vox, Maxon
Muzikus 6/2011: Electro-Harmonix, Morley
Muzikus 2/2012: DigiTech, Fulltone
Muzikus 1/2014: Tech21, TC Electronic
Muzikus 1/2015: Hughes & Kettner, Roger Mayer
Muzikus 5/2015: MXR
Tak kdo to bude dnes? Jako obvykle se podíváme zase na dvě firmy, kdy spojíme benjamínka v této oblasti (ale hodně tvrdě se prosazujícího) a, když už se přidržíme toho příměru, postadolescenta na prahu dospělosti. První z nich dobývá trh svými mikrokrabičkami, druhá se neztratila ani ve světě výrobců nástrojů. Obě dvě od sebe dělí Tichý oceán - a už přestaneme s hádankami.
Články a literatura s rozšiřující tématikou
Muzikus 4/2001: Nejslavnější staré krabičky
Muzikus 11/2002: Multiefekty
Muzikus 5/2003: Wah pedály, distortiony
Muzikus 12/2004: Modulační efekty, zpožďovadla, regulátory gainu a tonality
Muzikus 6/2005: Měniče výšky tónu + posun tónu, regulátory hlasitosti, omezovače frekvencí, měniče tonality, děliče signálů, další speciálnosti, single funkce
Muzikus 11/2007: Jak zapojit efekty za sebou?
Muzikus 3/2015: Jaké a kde jsou slyšet? (Top Ten + dalších deset)
Rocková kytara I, páté aktualizované vydání: Elementární přehled (str. 14-19)
Rocková kytara II, druhý dotisk: kapitola V) Efekty (str. 67-85)
Rocková kytara III: část D, kapitola D.3) Galerie historicky nejslavnějších krabiček (str. 147 - 150). část F, kapitola F1 a F2) Jak zapojit efekty (str. 243-258)
Mooer
Firma Mooer jednoduše vyslyšela příkaz doby a pustila se cestou miniaturizace. A dlužno uznat, nikoli na úkor kvality. Tato čínská společnost debutovala roku 2014 svou sérií Twin neboli dvojpedály ShimVerb, což byla jednotka s několika mody reverbu a Reecho Pro, delay také s mnoha nastaveními a navíc i looperem s kapacitou dvacet sekund. Velký skok ale firma zaznamenala na NAMM Show roku 2015, kde se prezentovala svým „skládacím“ wah pedálem The Wahter. Protože mám kvákadla hodně rád a vyzkoušel jsem jich opravdu hodně, dostal jsem se i k tomuto. Neměl jsem čas na pořádné prozkoušení (bylo mi to jen zapůjčeno na jedné akci), ale co jsem si zkusil, tak to mne nadchlo. Hladký průběh, v každé poloze konkrétní tón, čitelnost jak při čisté, tak i při hodně nakreslené kytaře, zapnutí jen při položení nohy čili optika - prostě fakt dobrý. Jen si člověk musí zvyknout na tu nezvykle malou velikost.
Základem nabídky je tak dnes již rozsáhlý seznam efektů řady Micro. Malé krabičky, kde se zdá, že výrobce nemohl jít ještě do menších velikostí snad jen proto, že byl limitován velikostí knoflíku a spínače...
Velmi dobře fungují i obě krabice pro akusticko elektrické kytary, chorus Baby Water a zejména reverb WoodVerb s třemi mody, kdy do výsledného efektu se může přidat simulace pásku, modulace a filter. Co jsem měl ale v rukou delší dobu, tak to byl Pitch Box. Přidané intervaly nezněly nijak zvlášť chemicky, hezký pocit pořádného nátěru bylo nastavení o oktávu níž, takže při zkresleném zvuku nějakého jednotónového riffu to byl docela náklad. Krabička nabízí tři mody, harmonizer, vlastní pitch shift a detune.
Kdo hrál či hraje na efekty Mooer?
Až na výjimky zde neuvidíme spoustu známých jmen - firma si teprve razí cestu. Ale dlouho to trvat nebude, protože oblíbenost jejích krabiček stále vzrůstá. Takže např. Dave Linsk (Overkill), Devin Townshend, Fabri Kiarelli (Terrana), Jaimi Faulkner, Tom Abella, Jose de castro, David Escobar a dlouhá řada dalších.
No a jakoby firmě nestačila ještě tato miniaturizace, tak u série Spark redukovala krabičky tak, že na vrchní ploše je jen a jen nožní spínač a veškeré ovládací prvky jsou na přední straně, ano tam, kde je input a output. Sice trochu méně praktické při nastavování, ale zase, když už jednou je nastaveno a je s tím spokojenost, tak se do toho nohou aspoň nedrncne, no ne?
A ještě se mi líbí jedna věc - i když je firma velmi mladá, přesto poskytuje kompletní sortiment. Prostě se nebojí a v nabídce má třeba i Micro D.I., multiefekty, portable efekty (např. Pogo, reakce na známou ledvinku) a další včetně pedalboardů. A to vše hned ze začátku. Bravo!
| Moer - Řada, série | Typ, model | |
| Micro | nakopávače: – overdrive: Juicer, Rumble Drive, Blues Mood, Blues Crab, Green Mile, | |
| – drive, boost: Buffer, Pure Boost, Flex Boost, – distortion: Ultra Drive MkII, Solo, Rage Machine, Cruncher, Blade, Black Secret, Hustle Drive, – fuzz: Grey Fuze, Blue Faze, Triangle Buff, | ||
| dozvuky: – reverb: Skyverb, ShimVerb, – delay: Repeater, Echolizer, Reecho, Ana Echo | ||
| modulace: – tremolo: Varimolo, Trelicopter, – modulace: Soul Shiver, Mod Factory, E-lady (flanger), Ninety Orange (phaser), Ensemble King (chorus), – wah: Funky Monkey | ||
| pitche: – octavery: Tender Octaver, Pure Octave, – pitch: Pitch Box | ||
| simulace: – bedny: TresCab, akustika: Acoustickar | ||
| další: loopery: Looper, pro akustické kytary: Baby Water (delay, chorus), Woodverb (reverb), ladičky: Baby Tuner, volume: Slow Motion (jako knoflík na kytaře), switche: Channel Switch, Micro ABY, odšumovače: Noise Reduction, kompresory: Yellow Comp, ekvalizer: Graphic G, sample: LoFi Machine | ||
| Spark | Distortion, Overdrive, Chorus, Compressor, Tremolo, Flanger, Reverb, Echo, Delay | |
| Twin | reverby: Reverie Reverb, Shimverb Pro, Reecho Pro (delay) | |
| pedály | Leveline (volume), The Wahter (wah) |
Xotic
Už dvacet let je na trhu firma, která v roce 1996 začínala v San Fernandu v Jižní Kalifornii v jedné malé garáži. Začátky byly ve znamení výroby baskytar a předzesilovačů (Tri-Logic Bass Preamp), které byly vestavovány do nástrojů. Roku 1998 představila firma Robotalk pro baskytaristy a o dva roky později v rámci nové mateřské společnosti Prosound Communication Inc. expandovala na japonský trh, kde díky velkému úspěchu přikročila k vývoji kytar a tím i kytarových efektů. Prvním nadnárodním velkým úspěchem bylo trio veliánů, drivey AC Booster (uvedeno v září 2002) a RC Booster (listopad 2002) a konečně oblíbený BB Preamp (v lednu 2005). Všechny jsem měl v rukou a potvrdil jsem si jejich kvality.
Kdo hrál či hraje na efekty Xotic?
Patří sem např.: Andy Timmons, Scott Henderson, Reeves Gabrels, Guthrie Govan (Asia, Periphery), Eric Johnson, Lee Ritenour, Steve Lukather, Chris Duarte, Brad Paisley, Brent Mason (country), Michael Thompson, Allen Hinds (Roberta Flack), Chris Duarte (bluesman), David Grissom (Fabulous Thunderbirds, John Mellecamp, Storyville) a dlouhá řada dalších.
AC a RC boostery produkovaly jasný signál, což jsem i předpokládal, ovšem BB Preamp se choval naprosto skvěle. Natloukl do signálu, co se dalo, ve všech mezních polohách nešlo o nepříjemný pocit, při středních pozicích Treble a Bass (což mám nejraději) se dá u lampového aparátu hodně vyhrát s poměrem knoflíků Volume a Gain. Krabice se dá s úspěchem používat i jako nakopávadlo na sóla (využil jsem to v pohodě dokonce i u unplugged koncertů pro akustickou kytaru do tranzistoru).
Roku 2012 se i tato firma pustila cestou miniaturizace a v říjnu toho roku uvedla na trh první ze série minipedálů, SP Compressor, který nabízel výběr zvuku od vintage po modern a interní DIP switche pro nastavení attack control. V červnu 2013 přišel další mini, SL Drive, postavený na základě zvukových palet klasických britských zesilovačů, kdy se výrobci inspirovali řadami Super Lead a Super Bass. O rok později pak firma nahlédla i do hájemství wah pedálů a vyprodukovala Xotic Wah. Při jeho vývoji se značka inspirovala klasickým wah pedálem Clyde McCoy z let 1967-68. Pedál má velkou flexibilitu, knoflík Bias nastavuje přelom mezi vysokými a nízkými frekvencemi s možností více upevnit basové frekvence, knoflík Wah-Q nastavuje hloubku průběhu efektu, Treble a Bass ovlivňují ekvalizaci efektu s možností +15 dB na výkonu.
S wah pedálem jsem měl možnost si také pohrát, ovšem dospěl jsem do fáze, kdy mi zrovna na kvákadlech příliš mnoho možností už vadí. Což je ale moje chyba, takže výrobek dává opravdu velkou možnost nastavit si celý efekt dle co možná nejširších představ uživatele. Na druhou stranu bylo docela zajímavé, jak se chová pedál nebo lépe řečeno zvuk při hraničních nastaveních. Basy a výšky tam z mého hlediska byly trochu zbytečné, možnosti ovlivnit průběh efektu (Wah-Q) byla hodně vychytané a velmi příjemné (v podstatě, když vám začne vadit průběh wahu à la Vox nebo Dunlop nebo Morley nebo Ibanez nebo další a další, tak nemusíte kupovat jiný pedal, ale změníte si průběh a charakteristiku efektu.
| Xotic - Řada, série | Typ, model |
| Klasická řada aneb Trio velikánů | – nakopávadla, vždy se čtyřmi ovládacími knoflíky: AC Booster, RC Booster (+20dB čistý boost a +15dB aktivní EQ), BB Preamp (+30dB čistý boost a +15dB na EQ), signature Scott Henderson RC Booster SH (2x gain, switch na 2. gain, LED diody) |
| „Malí giganti“ | – mini krabičky, nakopávadla: EP Booster (+20dB boost, interní DIP switch pro výběr EQ), SL Drive (dva módy à la modely 1959, Super Lead a Super Bass) a kompresor SP Compressor (tři mody, od vintage do modern, + 15dB boost) |
| Wah pedál | Xotic Wah (spínač na sešlápnutí + LED dioda, průběh efektu dvěma ovladači – Bias, Wah-Q, EQ dvěma ovladači – Treble, Bass) |
| Dvojpedály | AC Plus (2 kanály, nastavitelné hodnoty, v podstatě dva AC Boostery v jendom s možnostmi propojení), BB Plus (dtto pro BB Preamp) |
| Custom Shop | AC-COMP (overdrive AC Booster + Compressor), BBP-COMP (BB Preamp + compressor), BBP-MB (BB Preamp + 12 dB na středech – mid Boost) |
Obě dvě firmy mají před sebou velkou budoucnost. Dá se odhadnout, že Xotic se bude držet zajetých kolejí a bude vylepšovat svoje dosavadní modely a přidá k nim stejně precizní modulační a dozvukové krabice zato Mooer půjde hlava nehlava dopředu a při určité výhodě absence tradice má silnou možnost oslovit svým komplexním programem širokou obec kytaristů, a to nejen těch nastupujících.
www:
Včera a dnes 01
10 největších riffů všech dob
Přátelé, když už Kytaroví velikáni jako nejstarší seriál mohou mít své doplňky, tak proč by podobné aktualizace nemohly mít vybrané články druhého nejstaršího seriálu, Letem kytarovým světem? Že jo? Přece jenom, sami víte, že se toho spousta za tu dobu změnilo, že něco ale také zůstalo - no prostě, jak to tak chodí. Tak se třeba podívejme na tohle. V čísle 2/1996 jsme uvedli 10 top riffů všech dob. Platí to i dnes, po dvaceti letech?
Tehdy to pořadí dle spojených anket nejprestižnějších magazínů včetně Guitarist, Guitar Player a Guitar World vypadalo takto (a vezměme to od desítky): 10: Satisfaction (Rolling Stones), 9: All Right Now (Free), 8: Whole Lotta Love (Led Zeppelin), 7: Purple Haze (Jimi Hendrix), 6: Layla (Eric Clapton), 5: Smoke on the Water (Deep Purple), 4: Day Tripper (Beatles), 3: Paranoid (Black Sabbath), 2: Walk This Way (Aerosmith) a vítězem byla Sunshine fo Your Love (Cream).
Tak a nyní jsem zase dal dohromady nejposlednější výsledky těchto periodik včetně třeba Youtube či Mojo nebo TopTen - a podívejte se, co přetrvalo, co se ztratilo, jak to prostě vypadá dnes?
10: Smells Like Teen Spirit (Nirvana) čili síla grunge, 9: Start Me Up (Rolling Stones), 8: Purple Haze (Jimi Hendrix), 7: Walk This Way (Aerosmith), 6: Day Tripper (Beatles), 5: Iron Man (Black Sabbath), 4: Whole Lotta Love (Led Zeppelin).
Na místě třetím bylo hned několik kandidátů - Back in Black (AC/DC) + Johnny B. Goode (Chuck Berry) + Paranoid (Black Sabbath) + Sunshine of Your Love (Cream) + Satisfaction (Rolling Stones)
Stříbrné místo okupovaly hned tři songy - Your Really Got Me (Kinks) + Crazy Train (Ozzy Osbourne) + Layla (Eric Clapton).
Absolutním vítězem se stala Smoke on the Water (Deep Purple).
Co říkáte? Klasika! Neboli paráda. Těmto klasickým songům, kam se probojoval jen Smells Like Teen Spirit pak dýchaly na záda z těch přece jenom mladších třeba Monkey Wrench (Foo Fighters), Killing in the Name (Rage Against the Machine), Supermassive Black Hole (Muse), Alive (Pearl Jam) a další. O čem to jenom vypovídá?
