Letem kytarovým světem - 5A

Letem kytarovým světem ... č. 207

aneb

Atypicky Asertivní Akvizice Akordových Adaptací

Tak teď si říkáte - COŽE? A já říkám - ANO! Je to tu, přátelé! Jistě máte radost! Z čeho? No, přece z toho, že se vám pokusíme přiblížit souzvuky jinak než typicky, běžně (to je první „áčko“), přitom budeme naprosto v klidu, nenecháme se vytočit (druhé A), celkově si je shrneme a ukážeme ty možnosti a získáme tak nový pohled (to by mohlo být asi to třetí A), jedná se o souzvuky (což nemusí být vždy akordy, ale to dnes pomineme - čtvrté A) a přizpůsobíme si je nejjednodušším potřebám rockových kytaristů (páté A). Uff!

A dost řečí, pojďme na věc. Chceme vám dnes ukázat akordy trochu jinak, než jak jsem je uvedl (a uvádím) třeba v seriálu Akordy? A jaké? Tam se k dnešnímu tématu přibližuji některými tipy, které občas uvádím u vybraných hmatů. Takže to se může koneckonců chápat jako určitý dodatek k dnešku.

Budeme postupovat tak, že, předpokládaje zájem zejména rockových kytaristů, si přiblížíme možnost nejjednodušší cesty. jak se dostat se k některé hodnotě akordu třeba od jediného tónu na hmatníku (pokud to vůbec půjde). Nebo se odpíchneme od kvintových powerchordů - proč ne? Touto cestou zdaleka nemůžeme obsáhnout všechny možnosti souzvuku tónů, to je jasné, ale zkusíme toho uvést co nejvíce.

Zaměříme se tak na nejběžnější potřeby.

Jedna z prvních důležitých poznámek je také ta, že v některých případech musíme brát celkovou harmonii skladby.

Tak a jak se do toho pustíme konkrétně? Asi nejlepší bude, když si jako příklad uvedeme tón c, který má při standardním ladění kytary několik výhod (není to ani jedna prázdná struna, můžeme od něj rozvinout tóny nahoru i dolů přes struny atd.). Abychom ovšem neustrnuli, uvedeme si i jiné příklady (a proč ne i formou úlohy, otázky...?).

A: Orientace na hmatníku

Úplně nejzákladnější je orientace na hmatníku. Není to zase taková věda. Drtivá většina kytaristů nemá problém okamžitě vyhledat či určit tóny na strunách E, A a e1, zejména do dvanáctého pražce - a ani výš to nebývá problém. Z toho také budeme vycházet. Na struně h je bez problémů rychlá orientace do 5. políčka. Dál už to není tak běžné. U strun d a g se rychle určí páté a čtvrté políčko při ladění vyšších strun, navíc u struny g se tón a najde v pohodě. Struna d mimo toto páté políčko už zase není tak „rychlá“ v orientaci. Ostatní polohy jsou víceméně problematické. Opusťme otázku zběhlosti a praxe kytaristy a pojďme si uvést nejjednodušší pravidlo orientace na hmatníku i v těchto problematičtějších polohách.

1. příklad: Držím tón na třeba 9. políčku struny d. Co je to za tón? Abych nemusel složitě a zdlouhavě odpočítávat po tónech či půltónech od prázdné struny, udělám rychle jednu věc. Zahraji ho jiným prstem než prvním (nejlépe třetím) a prvním prstem sjedu o dvě políčka níž po hmatníku (čili směrem ke krku) a zároveň o dvě struny dolů (čili směrem k tónově nejnižší struně). Zahraji (nebo si jenom určím) vlastně o oktávu nižší tón, který v tomto okamžiku hraji či hledám na struně d. V našem případě tedy ona oktáva je na 7. políčku struny E, což je tón H. Takže ten tón, který jsem hrál původně (a hledal jeho jméno) na 9. políčku struny d, je tón h. A je to! A takto mohu pokračovat na struně g.

Aneb jaký tón hraji na 10. políčku struny g a na kterém políčku jaké struny je jeho o oktávu nižší, tedy pro nás orientační tón? (Řešení naleznete na konci článku.)

1. úkol: Jde o tón f1, o oktávu nižní tón je na 7. políčku struna A a jde logicky o tón f.

Tóny na struně g můžeme také určit dle tónů na struně e1. Kupříkladu tón na 7. políčku struny g je o oktávu nižší než tón o tři políčka výš a dvě struny výš, tedy na 10. políčku struny e1. Takže se jedná o tón d1 na struně g (na struně e1 je to tedy tón d2).

No a co případné vyšší tóny na struně h? Tady (pokud se je přece jen nenaučíme) postupujeme zase opačně, kdy třeba tón na 9. políčku má o oktávu nižší „verzi“ o dvě políčka výš a tři struny níž. Takže na struně A na 11. políčku. Což je tón g# (nebo as), takže náš hledaný tón je g#1 (as1).

A nyní ty akordy nebo někdy spíše jen souzvuky méně než tří tónů, takže harmonické intervaly a možnosti jejich rozvoje.

B: Akordy/souzvuky

Máme tedy tón C (třetí políčko struny A).

1. Chci durový souzvuk (čili chci dodat velkou tercii) - najdu si tón o strunu výš a políčko níž, 2. políčko struny d (což je tón e) - a zní mi durový souzvuk.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón e na 7. políčku struny A.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e1 na 9. políčku struny g, tón c1 na 1. políčku struny h + prázdná struna e1.)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná velká tercie, zde tón e1 ne o políčko níž na vyšší struně, ale na stejném políčku, tedy na 5. políčku struny h.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Tak nic. Mám powerchord, kde není velká tercie.

2. Chci mollový souzvuk (čili chci dodat malou tercii) - najdu si tón o strunu výš, ale už o dvě políčka níž, což je tón es na 1. políčku struny d - a zní mi mollový souzvuk.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón es na 6. políčku struny A.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón es1 na 8. políčku struny g)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná malá tercie, zde tón es1 o políčko níž na vyšší struně, tedy na 4. políčku struny h.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Tak nic. Mám powerchord, kde není malá tercie.

3. Chci „sedmičku“ neboli docílit souzvuk s malou septimou - nachází se od našeho tónu C na stejném políčku, ale o dvě struny níž, tedy na 3. políčku struny g (tón b♭).

- Pokud nechci jen prostý souzvuk, tedy harmonický interval obecně tónů c-b♭, tak se musím rozhodnout. Buď budu postupovat od durového souzvuku (takže půjde o dominantní septakord) nebo od mollového (v tom případě půjde o mollový septakord).

3.1 Chci durovou sedmičku - vytvořím tzv. trojúhelníček. K tónu C na 3. políčku struny A nejdřív přidáme tón e na 2. políčku struny d (tento postup již známe, viz příklad 1). K tomuto vzniklému hmatu pak přidáme tón b♭ na 3. políčku struny g. Vznikne tak velmi dobře znějící hmat, univerzálně použitelný po celé délce hmatníku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E? Také zde můžeme použít onen trojúhelníček, tentokrát „napasovaný“ na tón na struně E? Ano!

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón e na 7. políčku struny A a tón b♭ na 8. políčku struny d.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat přesně stejný postup? Odpověď - nikde. Ale pokud vezmeme v potaz ladění strun g a h, tak tento trojúhelníček, ovšem trochu pokřivený, použít můžeme (představme si část barré akordu C7 v VIII. poloze).

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e1 na 9. políčku struny g + tón b♭1 na 11. políčku struny h.)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g? Tady už o trojúhelníček nepůjde. jako doprovodný akord se to stejně moc nepoužívá. Ale uveďme si to pro pořádek.

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná velká tercie, zde tón e1 na 5. políčku struny h a malá septima, tón b1 na 6. políčku struny e1.)

- Když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Tak přidám septimu tak, že malým barré hmatem pokračuji od tónu našeho C na 3. políčko struny g. Zazní sice tady septima, takže požadovaný interval tam je, ale díky absenci tercie neurčíme samostatnou durovou či mollovou charakteristiku.

3.2 Chci mollovou sedmičku - vytvořím také tzv. trojúhelníček, ale otevřenější. K tónu C na 3. políčku struny A nejdřív přidáme tón e♭ na 1. políčku struny d (tento postup již známe, viz příklad 2). K tomuto vzniklému hmatu pak přidáme tón b♭ na 3. políčku struny g. Vznikne dobře znějící hmat, univerzálně použitelný po celé délce hmatníku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E? Také zde můžeme použít onen otevřenější trojúhelníček, tentokrát „napasovaný“ na tón na struně E? Ano!

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón e♭ na 6. políčku struny A a tón b♭ na 8. políčku struny d.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat přesně stejný postup? Odpověď: nikde. Ale pokud vezmeme v potaz ladění strun g a h, tak tento trojúhelníček, ovšem trochu více pokřivený a méně hratelný, použít můžeme (představme si část barré akordu Cmi7 v VIII. poloze).

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e♭1 na 8. políčku struny g + tón b♭1 na 11. políčku struny h.)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g? Tady ten trojúhelníček moc pokřivený není, ale jako doprovodný akord se to stejně moc nepoužívá. Ale uveďme si to pro pořádek.

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná malá tercie, zde tón e♭1 na 4. políčku struny h a malá septima, tón b♭1 na 6. políčku struny e1.).

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Zahraji tentýž hmat jako u příkladu 3.1, s tím že tam požadovaný interval sice je, ale díky absenci tercie stejně samostatnou durovou či mollovou charakteristiku neurčíme.

4. Chci „májový“ akord neboli tónický durový septakord neboli souzvuk s velkou septimou - pokud nechci celý souzvuk čtyř tónů, tak se od našeho tónu C nachází o dvě struny a jedno políčko výš. Tedy jde o tón h na 4. políčko struny g.

A tady bych nešel cestou durového či mollového souzvuku, soustředil bych se na znělost velké septimy, což znamená, že bych využil kvintového powerchordu. Spolu s čistou kvintou ta velká septima zní daleko lépe a použitelněji, než kdybychom ji spojili pouze s tercií, ať už velkou (Cmaj), nebo malou (Cmimaj).

Přesto si ale uveďme durový i mollový příklad.

4.1 Chci „durovou májovku“ - klidně mohu vyjít z „trojúhelníčku“ z příkladu 3.1, jen na struně d to nebude tón b♭ na 3. políčku, ale tón h na 4. políčku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón h na 9. políčku struny d.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat v podstatě stejný postup vzhledem k ladění mezi strunami g, h?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e1 na 9. políčku struny g +tón h1 na 12. políčku struny h.)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun, tedy k tónu c1 na struně g a tónu e1 na 5. políčku struny h, přidáme tón h1 na 7. políčku struny e1.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Viz úvod k tomuto příkladu a obrázek č. 10.

4.2 Chci „mollovou májovku“ - klidně mohu vyjít z „trojúhelníčku“ z příkladu 3.2, jen na struně d to nebude tón b♭ na 3. políčku, ale tón h na 4. políčku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, přidáme tón h na 9. políčku struny d.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat v podstatě stejný postup vzhledem k ladění mezi strunami g, h?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e♭1 na 8. políčku struny g +tón h1 na 12. políčku struny h)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun tedy k tónu c1 na struně g a tónu e♭1 na 4. políčku struny h přidáme tón h1 na 7. políčku struny e1)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Viz úvod k tomuto příkladu a obrázek č. 10.

5. Chci najít devítku - k našemu tónu C je devítka na stejném políčku, ale o tři struny výš (ne tedy o dvě, jako je tomu u sedmičky). Takže jde o tón d1 na 3. políčku struny h.

Tady si všimněte, že už neuvádíme akord ani souzvuk dvou tónů neboli harmonický interval, vše v roli akordu jako takového, jako doprovodného nástroje. V tomto případě (a dalších) nám jde o to, jak nejrychleji najít k danému tónu hledaný interval. A pak od něj utvořit další akordy. Navíc, nónový akord je akord složený a případná zjednodušení by nebyla na místě. Tento postup se ale hodí, když si budete odvozovat rychle akordy ze sedmičky a nebo jednoduše třeba akord Cadd9 nebo Cmiadd9, kdy se k durovému či mollovému kvintakordu přidá velká nóna.

6. Chci šestku (neboli chci k durovému akordu přidat velkou sextu) - tón C na 3. políčku struny A nejdřív doplním velkou tercií, neboli tónem e na 2. políčku struny d (viz příklad č. 1) a k tomuto dvouzvuku přidám tón hned vedle, na stejném políčku a o strunu výš (čili tón a, sice také na 2. políčku, ale již struny g), a mám tu již akord, jehož hmat mohu aplikovat dle základního tónu po celé délce hmatníku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup včetně tónu e na 7. políčku struny A a ona velká sexta bude tón a také na 7. políčku, ale struny d)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón e1 na 9. políčku struny g, tón a1 na 10. políčku struny h. Máme zde opět trojúhelníček).

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná velká tercie, zde tón e1, na stejném políčku struny h a sexta opět na stejném políčku struny e1. Takže i klidně malým barré hmatem.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? Souzvuk tóniky se sextou dosáhnu tím, že vrchní tón powerchordu posunu o další dvě políčka nahoru. Což je tón a (na 7. políčku struny d).

7. Chci sus (neboli souzvuk, kde místo tercie zazní kvarta) - k našemu tónu C jen přidám tón f na stejném políčku (třetím) o strunu výš (tedy na struně d), zní mi tak kvarta (harmonicky pak pozor na to, že samostatně můžeme tento interval brát i jako kvartový powerchord - to by ovšem nebylo „céčko“, ale kvartový powerchord F).

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, takže tón f bude na 8. políčku struny A.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón f1 taktéž na 10. políčku, ale struny g.).

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude požadovaná velká kvarta, zde tón f1, na vyšším políčku h, tedy v tomto případě na 6. políčku.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? K požadovanému souzvuku se můžu dostat tím, že vrchní tón powerchordu posunu o dvě políčka dolu. Což je tón f (na 3. políčku struny d).

8. Chci plusový akord (neboli souzvuk, kde čistá kvinta je o půl tónu zvětšena) - k tónu C přidám velkou tercii (neboli tón e na 2. políčku struny d) a onu o půl tónu zvětšenou kvintu najdu opět o strunu výš a zase o další políčko níž (neboli jde o tón g# na 1. políčku struny g), zní mi tak akord C+, jehož tvar můžeme aplikovat po celé délce hmatníku.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Stejný postup, stejný tvar hmatu, takže tón g# bude na 6. políčku struny d)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tady se tvar hmatu změní - tón c1 na 10. políčku struny d + tón e1 na 9. políčku struny g + tón g# na 9. políčku struny h).

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun bude zase jiný tvar, kdy k tónu c1 na 5. políčku struny g přidáme tón e1 na 5. políčku struny h a pak ještě tón g#1 na 4. políčku struny e1)..

- Když od tónu C zahraji kvintový powerchord? K požadovanému souzvuku se můžu dostat tím, že vrchní tón powerchordu posunu o jedno políčko nahoru. Což je tedy tón g# (na 6. políčku struny d).

9. Chci mínusový akord (neboli souzvuk, kde čistá kvinta je zmenšena o půl tónu) - k tónu C zde v této poloze zahrajeme tón o strunu a políčko výš - tedy jde o tón g♭ na 4. políčku struny d.

- Jak to bude od tónu C na 8. políčku struny E?

(Řešení: Zde mohu zvolit buď stejný postup, tedy tón g♭ bude na 9. políčku struny A, nebo zvolím plnější vyznění a od tónu C na 8. políčku struny E zahraji tón e na 7. políčku struny A a onu sníženou kvintu až 4. políčku struny d. jako hmat ale velmi těžko uchopitelné.)

- Kde ještě můžeme do 12. políčka hmatníku vyhledat tón c a aplikovat stejný postup?

(Řešení: Tón c1 na 10. políčku struny d + tón g♭1 na 11. políčku struny g.)

- A jak budeme postupovat od tónu c1 na 5. políčku struny g?

(Řešení: Vzhledem k ladění strun k tónu c1 na 5. políčku struny g přidáme tón g♭1 na 7. políčku struny h.)

- Co když od tónu C zahraji kvintový powerchord? To už jsme popsali přímo v úvodu tohoto příkladu.

10. Závěr: uvedli jsme si tedy nejjednodušší příklady, jak dosáhnout souzvuku či požadovaného intervalu od určitého tónu jen orientací na hmatníku. Vyšly nám logicky znělosti dur, moll, sedmičky, májovky, šestky či devítky. Další akordy jsou už souzvuky složenými, např. C11, C13, C6/9, C7/+5, C9/-5, Cdim a další. Tam pak musíme postupovat jiným než tímto univerzálním způsobem.

Takže do toho!

Muzikus 9/2004 - Pódiové sestavy slavných kytaristů (str. 20)

Muzikus 11/2009 - Kytaroví velikáni (str. 72, noty, diskografie)

Album Saints of Los Angeles (2008, Mötley, Eleven Seven Music) si od doby svého vydání nevede nijak špatně a Marsovi a spol. se comeback tehdy v podstatě vydařil. V Kanadě bylo oceněno zlatem, a pokud si uvedeme místa v anketách pouze do desátého místa, tak deska zabodovala jak v USA (4. pozice v Billboardu), tak třeba i v Kanadě (3. místo), Finsku (6. příčka), také na Novém Zélandě (8) či ve Švédsku (5). Z alba se pilotními singly staly skladby Saints of Los Angeles, Mutherfucker of the Year a White Trash Circus. Na obou posledních se autorsky podílel i Mars. Od té doby se kapela autorsky nijak neprojevila.

Sólovou činnost tento hodně osobitý kytarista po comebacku Mötley Crüe nijak zvlášť nevyvíjel. Z nejvýraznějších hostování pak můžeme uvést snad jen natočení sóla ve skladbách Drug Me to Hell a Blood Stained Valentine z alba Women and Children Last... and Revenge Was the Main Course ostré party Murderdolls. Jde v podstatě o superskupinu, obecně „mírumilovně“ označovanou jako hororpunkovou formaci. Její sestava se dost proměňuje, v období realizace námi uvedeného alba ji tvořili dvojice Wednesdays 13 a Joey Jordison. První z nich, občanským jménem Joseph Poole, působí jako sólový umělec, kdy na sebe výrazněji upozornil účasti na projektu Psycho Opera a Maniac Spider Trash. Jeho horrorové, temné a bezútěšné ambice doplňuje bubeník Jordison, člen Slipknot, producent a multiinstrumentalista.

Sestavu pak doplnili Roman Surman a kytarista Chris Harris (používající pseudonym Zeuss), vyhledávaný producent, známý ze své spolupráce například s All That Remains, Chimaira, Hatebreed, Shadows Fall, Whitechapel a dalšími.

Keith Richards

Keith Richards, žijící legenda žijících Rolling Stones. Není divu, když se podíváte na nahrávku, která ho nasměrovala k dráze, na níž složil takové nadčasové hity a trvalky jako - mezi desítkami jiných - třeba právě Satisfaction či Jumpin’ Jack Flash.

Na rozdíl od ostatních dílů dnes přinášíme takovou výjimku. Nejedná se totiž o album, ale o singl. Ale ti z vás, kdož jste našimi věrní čtenáři, víte, že v dobách osobností typu Elvise Presleyho hrály větší roli singly než celá alba, která zpočátku byla spíše takovými kompilacemi předtím vydaných a rádiem hraných skladeb. Jen pro úplnost pak dodejme, že druhá strana tohoto singlu obsahovala skladbu I Was the One. A ještě můžeme pro zajímavost dodat, že tato skladba vedle celé řady cen byla roku 1995 uvedena do Síně slávy ankety Grammy a roku 2004 ji magazín Rolling Stone zanesl mezi 500 největších skladeb všech dob. Ptáte se, na jakém nakonec skončila místě? Odpovíme - na 29. místě. Před ní se umístila klasika Johnny B. Goode Chucka Berryho a a za ní krásná Dream On od nestárnoucích Aerosmith.

A kdo všichno tuto skladbu převzal? Za celou tu spoustu jmen uveďme třeba Van Halen či Suzi Quatro!