Kytaroví velikáni - Ben Bruce

Kytaroví velikáni - Ben Bruce
Kytaroví velikáni - Ben Bruce

„Moji technici vědí o mých kytarách víc než já.“

(Ben Bruce, guitarblog, 2014)

 

„Pane jo, ti ale do toho umí šlápnout, jedou, jako blesk,“ to prohlásil při udílení jedné z cen komentátor celé akce. A není divu. Asking Alexandria v čele se svým protagonistou Benem Brucem patří v současné době k nejslibnějším formacím, a jak to vypadá, ani po změně frotnmana se na jejich jízdě nic nemění.

Je to tak. Ben Bruce a jeho kapela nejsou typickým příkladem souboru, který v krátké době zazáří a pak rychle shoří jako meteor a snaží se urputnou činností se jen tak tak udržet v povědomí fanoušků. Ne. Tenhle kytarista s osobitou povahou má jasnou vizi a jde za ní usilovnou činností a stálým tříbením přístupu, skladby a instrumentace. Stačí se podívat na stále vzrůstající ohlas jejich alb, kdy prozatím poslední album dosáhlo v Billboardu na 5. pozici, stoupající ohlas má i v Anglii a dostalo se do žebříčků i jiných zemí.

 

Ben Bruce

Benjamin Paul Bruce se narodil 31. října 1988 v Ashfordu, v hrabství Kent v Anglii. Ke kytaře se dostal ve dvanácti letech: „Asi tak, no. Nikdy jsem nechodil na žádné lekce nebo tak něco. Ale z nějakého důvodu mi kytara prostě jen tak učarovala. Vyrůstal jsem hodně na blues, poslouchal jsem nejvíce Garyho Moorea, Erica Claptona, B. B. Kinga... Tehdy jsem kytaře propadl úplně. Pak jsem přešel k heavy metalu, Iron Maiden, Metallice a podobně a řekl jsem si: ,Kurva, to už začíná být hodně zábavné! Takhle bych to chtěl zkusit!‘“

 

A tak se teenager Bruce rozhodl zajít za svými rodiči s prosbou, zda by mu nemohli koupit elektrickou kytaru. Dostalo se mu odpovědi, že ano, ale nejdříve se musí naučit na akustiku: „A tak jsem si řekl: ,Ne, nebudu se učit na nějakou zasranou akustiku, chci hrát heavy hudbu a chci to hrát hned!‘“ Mimochodem, to je čítanková ukázka toho, jak se v „odborných“ kruzích hovoří o dítěti jako o rozmazleném frackovi. V Čechách by dostal pár facek, ale ve světě západním by šlo o trestný čin (až je mi jich líto), takže výsledek byl, že k narozeninám si Bruce rozbalil startovací balíček, ve kterém se nacházela vedle komba i Yamaha EG112.

 

„Stejně ale moje kombo nemělo zkreslení, a tak jsem si tak jako tak musel počkat až do příštích narozenin, kdy jsem dostal distortion. A pak to začalo. Fakt nechápu, proč se furt říká, že by se kytarista měl naučit nejdříve na akustickou kytaru. To je mi záhadou. Co to vůbec znamená?“

 

Z Dubaje do Anglie

Samozřejmě co nejdříve došlo na zakládání skupin. První sestava se jmenovala Amongst Us, kterou brzy následovala další pod názvem End of Reason, ovšem to už byla přímá cesta ke vzniku Asking Alexandria, jeho současného souboru.

 

K založení této formace původně došlo v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, kdy sestavu tvořili zcela jiní muzikanti. Dokonce roku 2008 vydali i debutové album The Irony of Your Perfection, ale jakmile se nedostavil okamžitý úspěch, Bruce to rychle zabalil a přestěhoval se zpět do staré dobré Anglie. Tam kolem sebe rychle založil novou partu v čele se zpěvákem Dannym Worsnopem. Netrval také na starém názvu a nová sestavy dostala dosti neobvyklý název Asking Alexandria. „Většina kapel má jméno úplně na hovno, tak jsem přišel s něčím, co není obvyklý a co má lidské jméno, protože to rychleji osloví posluchače, je to přímější.“

 

Asking Alexandria v čase:

  

lvoc lg g bg dr
2008 – 2009 (*) Danny Worsnop Ben  Bruce Cameron Liddell Joe Lancaster James Cassells
2009 – 2015 Danny Worsnop Ben Bruce Cameron Liddell Sam Bettley James Cassells
2015 – dosud Denis Stoff Ben Bruce Cameron Liddell Sam Bettley James Cassells

 

(*) - Roku 2008 byl krátce v sestavě i klávesák Ryan Binns

 

Asking Alexandria

Ke dvojici si našli cestu kytarista Cameron Liddell, baskytarista Sam Bentley, bubeník James Cassells a v prvních měsících i klávesák Ryan Binns, který odešel ještě před realizací debutového alba Stand Up and Scream. To obsahovalo třináct3 skladeb, které se opíraly o úspěch singlu The Final Episode (Let’s Change the Channel), jenž získal zlato. Do ankety Billboardu album proniklo, sice na 170. místě, ale proniklo - pro zcela novou kapelu, trvající v podstatě tak tak rok to byl velký úspěch. Skupina se vydala na turné po celé Americe vždy v závěsu s dalšími kapelami a pomalu si začala získávat své jméno nadupaností, sehraností a feelingem. Nutno poznamenat, že texty moc ne - jak nedávno prohlásil Bruce, jejich první texty byly stupidní, samé fuck you a podobně, což kapela v posledních letech začala dost napravovat (na From Death to Destiny se jim to už daří).

 

Během intenzivního koncertování došlo k vydání EP a DVD Life Gone Wild, které obsahovalo i dva covery od Skid Row, Youth Gone Wild a 18 and Life. Předznamenalo to tak i další EP počin kapely.

 

Předtím ale kapela ještě vydala nyní již úspěšné album Reckless & Relentless, které už raketově vystoupalo na samou 9. pozici v Billboardu (v kategorii Rock Album obsadilo 4. místo a v kategorii Hard Rock Album dokonce 2. pozici). Bruce a kapela tak dosáhli vytouženého úspěchu, který začali zúročovat s energií sobě vlastní. Vedle vlastních koncertů kapela začala sjíždět stále prestižnější a prestižnější festivaly, takže postupně hrála před Avenged Sevenfold, Trivium a přes třeba Mötley Crüe a Slipknot až po festival Mayhem s kapelami Slayer či Motörhead.

Asking Alexandria
Asking Alexandria

Na plné pecky

Kapela si užívala zasloužené slávy a pod dojmem všeobecné módy (která mně osobně na rozdíl od mnoha módních vln, které si o sobě myslí, že jsou takzvaně in, vůbec nevadí) vydala EP cover songů, Under the Influence: A Tribute to the Legends of Hard Rock, kde zhodnotila svůj přístup ke svým vzorům a idolům. Tyto počiny poslouchám vždy velmi rád, protože o kapele hodně prozradí.

 

Asking Alexandria zde předvedli své pojetí skladeb od Journey (Separate Ways), Mötley Crüe (Kickstart My Heart), Whitesnake (Here I Go Again - to mne hodně bavilo) a Def Leppard (Hysteria). Kapela tam ještě doplnila vlastní song Run Free, ale jak už to bývá při srovnání původních skladeb a převzatých, Run Free je hodně nevýrazná záležitost...

 

To, že kapela jde stále nahoru, bylo vidět na intenzitě a kvalitě vystoupení a na stále vzrůstajícím táboru fanoušků. Všechny tyto devizy se sečetly na prozatím posledním albu From Death to Destiny. To, jako třetí album, které obecně bývá pro každou kapelu tím nejcitlivějším lakmusovým papírkem k ověření správnosti cesty, nejen potvrdilo renomé skupiny, ale ještě zvýšilo její prestiž. V Billboardu se dostalo dokonce do Top 5 a i v Anglii se vyhouplo na 28. pozici. Kapela ho natáčela v sedmi různých studiích a opět na třinácti skladbách se autorsky podepsalo v drtivé většině osvědčené klasické trio, Bruce, Cassells a Worsnop. Pro zpěváka Worsnopa to byla ale labutí píseň, protože, jak praví oficiální pramen, zatoužil trochu po změně a z takto naplno a skvěle rozjeté kapely v lednu 2015 prostě odešel. A to do sestavy We Are Harlot, která nese určité znaky superskupiny - vedle Worsnopa se zde sešli kytarista Jeff George (Sebastian Bach), baskytarista Brian Weaver (Silvertide) a bubeník Bruna Agra (Revolution Renaissance).

 

Jestli tak Worsnop udělal dobře, či ne, necháme rozhodnout čas. Důležité ovšem je, že kapela na jeho místo přijala Denise Stoffa, který předtím působil v ukrajinských metalcoreových kapelách Make My Famous a Down & Dirty. První vystoupení s novým frontmanem chtěla kapela provést už 31. května, ale show muselo být odloženo, protože Stoff si včas nezajistil vízum. To ale nevadí. Důležité je to, aby v nové sestavě tahle hodně dobře rozjetá parta vydržela ve svém směřování ke kvalitě a úspěšnosti. Dosti podstatná změna sestavy se jí totiž dotkla v hodně kritickém bodě, po třetím albu, byť jakkoli velmi úspěšném. Zkušenost z historie nás učí, že když se to stane v jiném okamžiku, je to pro kapelu lehčí. No, uvidíme. Je to nyní na nich.

 

Kytary

Ze všech značek Bruce preferuje zejména Ibanez. Však mu také u této firmy vyrobili i signature model, Ibanez BBM1 Ben Bruce Signature. Tělo, lehce evokující tvar Telecasteru, je z mahagonu, krk je javorový a hmatník klasicky z palisandru. Nástroj je osazen dvěma humbuckery s rozpínatelnými cívkami, které lze kombinovat přepínačem v pěti pozicích tak, že první je HB u krku, druhá pozice je také HB u krku, ale cívky jsou zapojeny paralelně a pak to jde standardně.

 

Zajímavostí pak je, že už výrobce seřizuje kytaru na ladění D, A, d, g, h, e1.

 

Od této značky Bruce hraje i na další modely, nejvíce pak na kytary série Prestige, osazené snímači Seymour Duncan, a dále na kytary série Neo-Classic, a to řadu FR1620.

 

Vlastní také Gibson Les Paul Studio, Fender Standard Stratocaster a PRS Custom 24.

 

Aparáty

U aparátů se Bruce nebojí střídat značky. Klasikou je pro něj Peavey 6534, což je dvoukanálová 120W hlava, osazená šesti 12AX7 v pre-ampu a čtyřmi EL34 na výkonu (najdeme ji u řady dalších kapel, namátkou u Soulfly, Cavalera Conspiracy, Apocalyptica, Dimmu Borgir, Machine Head, All That REamians a dalších): „Spousta kytaristů podceňuje význam středů, někdy je úplně ořežou. Když jsem začínal, tak jsem si většinou nastavil basy na 9, výšky na 3 a středy tak na 4. Špatně. Když si to takhle udělám dnes, tak to zní hrozně. Nejlepší je to dát na maximum a tím se ze zvuku vytěží nejvíc.“

 

Z dalších hlav pak můžeme jmenovat samozřejmě Peavey 6505+, v některých případech i Fender Super Sonic 60 a Engl.

 

Vedle beden značky Peavey používá i Orange a Engl.

 

Efekty

V současné době experimentuje hodně s efekty Line6, ale určitě můžeme prohlásit, že k jeho zvuku patří wah pedál Dunlop Crybaby, využívá i noise gate Boss NS-2.

 

Diskografie:

1. Ben Bruce + Asking Alexandria

Pozn. č. 1: Včetně koncertních záznamů a EP desek.

Pozn. č. 2: Za rokem vydání uvádíme umístění v Billboardu v Top10.

Pozn. č. 3: Vše u labelu Sumerian Records.

 

Stand Up and Scream (2009),

Life Gone Wild (2010, EP + DVD),

Reckless & Relentless (2011, USA 9. pozice),

Under the Influence: A Tribute to the Legends of Hard Rock (2012, EP, ke stažení na webu),

From Death to Destiny (2013, USA 5. místo),

Live from Brixton And Beyond (2014, DVD).

Kytaroví velikáni - Ben Bruce
Kytaroví velikáni - Ben Bruce

Skladba: A Prophecy

Autor, autoři: Danny Worsnop, Ben Bruce, James Cassells

Interpret: Ben Bruce

Skupina: Asking Alexandria

Album, zdroj: Stand Up and Scream (2009, Sumerian Records)

 

www:

www.askingalexandria.com

 

Co nového u kytarových velikánů

Mike Oldfield

Mike Oldfield
Mike Oldfield

Roku 2008 se Oldfield podílel na realizaci charitativního alba Songs for Survival, což se nijak zvlášť nepodařilo. O to více zájmu si zasloužilo CD Music of the Spheres, které bylo nominováno v kategorii Classical Brit Award. Sice tu cenu nakonec neobdrželo, ale v každém případě se jednalo o nejúspěšnější Oldfieldovo album od roku 2000. V Anglii vyšplhalo na 9. příčku, v kategorii klasických alb obsadilo dokonce místo první! A není divu - album se velice příjemně poslouchá. Autorem je samozřejmě Oldfield, který zde hraje na klasickou kytaru. Pěvecké party obstarává novozélandská kráska Hayley Dee Westenra (její debut z roku 2003 sesbíral mj. i dvě platiny v Anglii), na klavír preluduje čínský koncertní mistr Lang Lang a orchestr Sinfonia Sfera řídí Sir Karl Jenkins.

 

Velkou akcí bylo i jeho vystoupení na zahajovacím ceremoniálu k letním olympijským hrám roku 2012, kde Oldfield uvedl Far above the Clouds z Tubular Bells III a In Dulci Jubilo ze stejnojmenného EP. Záznam vyšel na albu Isles of Wonder, na kterém se podíleli mj. i Pet Shop Boys, U2, David Bowie, Chemical Brothers, London Symphony Orchestra a řada dalších jmen.

 

Prozatím poslední album Man on the Rocks, dvacáté páté studiové album, zhodnocuje dosavadní období vývoje Oldfieldovy tvorby a zaměřuje se výhradně na písně, tedy ne na dlouhé instrumentální pasáže. V podstatě poprvé od dob Earth Moving. A taková perlička: Ze všech národních anket se toto album umístilo nejvýše na českém trhu, a to na druhém místě.

 

Diskografie:

1. Základní, profilová alba

Pozn.: Bez soundtracků, bez kompilací singlů, bez orchestrálních coverů, bez koncertních alb

Music of the Spheres (2008, Universal Classics), Man on the Rocks (2014, Virgin, EMI).

 

Muzikus 11/2008 - Kytaroví velikáni (str., 80, noty, diskografie)

Psáno pro časopis Muzikus