Hola, minule jsme si ukázali jednu z možností použití tzv. devítek v bluesovém doprovodu. Dneska bych u tohoto tématu s dovolením ještě zůstal. Podíváme se na další možnosti, jak si jednoduše a efektivně zase o něco více obarvit doprovod tak, aby nám zněl zase o něco zajímavěji, a můžeme říci, že i stylověji.
Jako cvičební harmonický materiál si vezmeme tentokrát bluesovou dvanáctku, v G. Tedy akordy:
| G7 | C7 | G7 | G7 |
| C7 | C7 | G7 | G7 |
| D7 | C7 | G7 | D7 |
Nebudeme však hrát akordy, tak jak jsou napsané, ale pomocí tenzí si je malinko obohatíme a upravíme. Budeme nyní striktně používat pouze tenzi sexty a devítky. Z minulého dílu už víme, že můžeme klidně obětovat základní tón, případně kvintu apod. Prostě nemusíme za každou cenu hrát čtyř- a vícezvuk. Spíše naopak, někdy je lépe hrát méně. Můžeme tedy krásně využít tzv. substituce neboli náhrady.
Rovnou se tedy pustíme do hraní. Když se podíváme na první takt, máme zde napsané dva akordy, a to G6 a G9. Jak vidíte, hrajeme je pouze jako snadno hratelné trojzvuky. První akord, tedy G6, zahrajeme pouze jako souzvuk základního tónu, tercie a sexty (G-B-E). Druhý akord téhož taktu, G9, zahrajeme v pořadí septima, devítka a kvinta (F-A-D). Pokud se na tyto dva jednoduché trojzvuky podíváte pozorněji, zjistíte, že se vlastně jedná o dva mollové kvintakordy v obratu od tercie, a to Em a Dm. Také bychom mohli říci, že Em je substituce za akord G6 a Dm za akord G9. Jak můžete vidět, pokud vynechám základní tón a tercii, zbude mi opravdu kvintakord Dm. Stejný „fór“, použiji i na subdominantu, akord C7. Místo C6 hraji Am (od tercie) a místo celého akordu C9 hraji pouze tóny Bb, D, G, tedy akord Gm rovněž v obratu od tercie (viz noty).
Úplně stejně toto použiji na akord D7. Za D6 bude D-F#-B, tedy Bm, a za D9 budeme hrát C-E-A, tedy Am. Zbylé noty jsou už jen ozdoby. Občas zahraji, jako například u G, stejný postup, jen o oktávu výš (kolem 12. polohy, viz noty). Sem tam použiji vám už z minulého dílu známý tzv. chromatický postup, kdy využiji akord ležící o půltón níže či výše, tzv. aproach chord.
Samozřejmě také výborně znějí skluzy na akord (to jsou ty malé notičky v zápisu). Jo a také sem tam jsem pro lepší zvuk daný trojzvuk obohatil o ještě jeden tón nahoru, kdy jsem zopakoval o oktávu výše nejnižší tón akordu (viz noty). Určitě zajímavým zjištěním může být, že tvar například D9, tedy C-E-A (akord Am), můžeme zároveň použít pro akord C6. Záleží na tom, který tón bude v danou chvíli v basu.
Užijte si to, nechte se tím inspirovat a zkoušejte, co by se s tím dalo ještě dělat tak, aby i váš doprovod zněl co nejkreativněji. Přeji, ať se daří.
