Věřte nebo ne, ale bubnování je fyzicky poměrně náročná disciplína, a to nemluvím jen o tahání bubnů ze zkušebny do auta a z auta na pódium. Záleží samozřejmě na hudebním stylu a na velikosti pódií, na kterých své umění předvádíte, ale mít trochu síly v rezervě se vždycky hodí. Nechme stranou nepopiratelný přínos sportování a podívejme se na pár způsobů, jak si ztížit samotné cvičení na bubny. Upozorňuji předem, že vše je potřeba rozumně dávkovat a nepřetěžovat se!
Tip číslo jedna: Běžte do nejbližšího bubenického obchodu a kupte si ty nejěžší paličky, které budou mít. Stačí pár hodin (ale pozor, samozřejmě ne v kuse!), a když pak vezmete do ruky svůj běžný model, bude vám připadat lehoučký a velmi snadno ovladatelný. Obzvlášť vhodné pro bubeníky hrající s větší intenzitou a na větších pódiích. Nedoporučoval bych hrát s extrémně těžkými paličkami na soupravu a obzvlášť ne na činely, neboť by mohly snadno dojít k úhoně, ideální je ztrestat cvičný pad. Rozehrávání s těžkými paličkami se mi také velmi osvědčilo před koncerty, kdy se člověk nechá strhnout adrenalinem a hraje s větší vervou než ve zkušebně.
Tip číslo dvě: Zkuste si zahrát své oblíbené rudimenty nebo etudy pro malý buben na polštář nebo jiný povrch se zanedbatelným odrazem. Odraz od blány je samozřejmě jeden ze základních principů bubnování a je žádoucí jej mít dobře zvládnutý (pročež by bylo zcestné trénovat jen na polštáře), nicméně máme-li již nějaké základy, tak je cvičení bez odrazu skvělou cestou, jak posílit zápěstí a předloktí a získat nad paličkou větší kontrolu. Každou ránu totiž pak musíme opravdu vědomně vyhrát a výsledkem by měla být větší rytmická přesnost a čistota provedení. Tip číslo 2 je možné kombinovat s tipem číslo 1.
Tip číslo tři: Je možná poněkud kontroverzní, nicméně existují bubeníci zvučných jmen, kteří jej praktikují. Jedná se o jakýmkoliv způsobem neobvyklé, nepohodlné až nesmyslné rozestavění soupravy. Tom tomy daleko od sebe, činely vysoko, bubínek prohozený s floor tomem nebo rovnou přehození soupravy „na leváka“ (pro leváky pochopitelně na praváka). Benefity mohou být dva. Za prvé když pak soupravu vrátíte do původního stavu (podaří-li se to), bude se vám najednou hrát mnohem pohodlněji. A za druhé můžete při hraní na nestandardně postavenou soupravu vynalézt patterny a postupy, které by vás při obvyklém a zažitém nastavení nenapadly. Kreativita je koneckonců to nejcennější, co umělec má. :-)
