Kýblova bubenická školka - činelové stojany
Protože máte z minulých dílů snad stále co cvičit, tak si dneska budeme povídat zase spíše informačně, a to o činelových stojanech. Jeden by řekl, že na stojanu se nedá nic zkazit, nicméně existuje jich velké množství druhů a s mnoha vlastnostmi a je dobré si umět vybrat to, co právě vám bude vyhovovat. Zřejmě úplně základní proměnná je hmotnost. Stojany existují v široké škále robustností, od kilových střízlíků po pětikilové macky, a pokud budete tahat každý den na koncert ty druhé zmíněné, asi brzy přesedláte z bicích na příčnou flétnu. Ve věci hmotnosti platí, že ideální je střed, a pokud se chcete vychýlit jedním směrem, chce to mít dobré důvody. Vždycky totiž vyvažujete stabilitu a přenosnost a ani v jednom nechcete úplně tratit. Samozřejmě, lehké stojany jsou obvykle také levnější, ovšem nenechte se tím úplně ovlivnit. Velmi lehký stojan totiž může snadno ztrácet stabilitu, a obzvlášť pokud máte činely umístěné vysoko, může dojít ke karambolu. Obecně se řiďte pravidlem, že čím hlasitější muzika, větší průměry činelů a větší pódia, tím je třeba mít stojany robustnější. Velikost pódia zohledňuji proto, že větší prostor většinou automaticky znamená i intenzivnější hraní - pokud jste někdy hráli před plným kulturákem nebo na větším festivalu, jistě mi to potvrdíte.
Podstatnou vlastností stojanu je také to, zda se jedná o takzvanou šibenici, tedy stojan s ramenem, nebo o rovný stojan. Šibenice jsou těžší, ale zase skýtají více možností nastavení, takže záleží hlavně na vašem rozestavení soupravy. Mnohé šibenice již dnes umožňují zasunout rameno do trubky stojanu a variovat tak mezi šibenicí a rovným stojanem. Výrazně se mohou lišit také nohy stojanů, které jsou obvykle dvojité, a tedy stabilnější, ale u subtilnějších stojanů mohou být jednoduché, což snižuje hmotnost, ale i stabilitu a potažmo životnost, pokud se k nim nebudete chovat pěkně. Ve věci nohou se pak objevuje ještě jedna vlastnost, a to, zda jsou nohy v rozevřeném stavu u země, nebo šikmé. Z hlediska místa pro rozestavění soupravy je ideální tyto verze kombinovat, protože si nohy nebudou překážet, ale otázkou je pak vzhledová stránka věci. Pokud bazírujete na estetické soudržnosti soupravy, asi zvolíte pouze jeden druh.
Mezi detaily pak patří jednak přítomnost paměťových objímek, které usnadňují stavbu a zvyšují stabilitu, a jednak typ matky - mně se velmi osvědčily rychloupínací systémy, které nabízí třeba Tama, Pearl nebo DW. A malý, ale důležitý detail je typ aretace koncové tyčky, na které je připevněný držák činelu. Ozubení je pevnější, ale neumožňuje přesné nastavení, takže stojany vyšších tříd často obsahují bezzubový systém umožňující aretaci v libovolné poloze.