Zamysleli jste se někdy nad tím, proč někteří lidé zabývající se záznamem a zpracováním hudby neustále řeší pouze technické aspekty nahrávky? Pořizují si nové modely mikrofonů a pre-ampů, vylepšují akustiku studia a poslech v režii, neustále doplňují arzenál svých plug-inů o další desítky exemplářů a netrpělivě očekávají nové verze programových aplikací... Někdy ale při tom zapomínají, že to, co se snaží „zakonzervovat“ do nahrávky, je hudba, která má často svým složením a interpretací k dokonalosti daleko. K čemu je veškerá špičková technika, když skladateli chybí talent, hudební nápady, představivost a fantazie? Jak budou sejmuti hudebníci, kteří hrají špatně a na mizerné nástroje? Co budou platné všechny vymoženosti studiové techniky, když se bude natáčet v prostoru, kde to zní jako ze sudu?
Podobných souvislostí a faktorů, které na sebe navazují a vytvářejí kompaktní celek, je při nahrávání celá řada. Výsledná kvalita je bohužel ve velké míře závislá na kvalitě toho nejslabšího článku, a pokud je skladba špatně napsaná, nepomůže jí ani nahrávka v nejlepším studiu na světě. Jestliže je naopak skvělá a natočí se s mizernými interprety ve špatné akustice a na nevyhovující techniku, bude výsledek obdobný. K zásadním faktorům ovlivňujících výsledný hudební snímek patří:
- zkomponování skladby: umělecká úroveň, invence a talent skladatele, atraktivita využitých hudebních motivů a témat, zvuková představivost apod.,
- aranžmá a instrumentace (úprava pro různé nástrojové obsazení), vhodný výběr registrů, správná volba rozsahů, barevné nuance, dynamika apod.,
- úroveň a výkony interpretů prezentujících příslušné dílo, cit pro daný hudební žánr a styl, improvizační umění, intonační schopnosti,
- kvalita použitých nástrojů a hlasů, ladění,
- akustika studia nebo koncertního sálu,
- kvalita mikrofonů nebo snímačů, použitá mikrofonní technika (způsob snímání), kvalita záznamovéhřetězce a monitoringu,
- zpracování a mixáž, schopnosti zvukařů a dalších osob bezprostředně ovlivňujících tento proces
- finální zpracování, mastering.
Až budete přemýšlet, proč výsledný snímek nesplňuje vaše očekávání, zkuste si ke každému faktoru připsat (s notnou dávkou kritiky a sebekritiky) ohodnocení od nuly do jedné (0,5 odpovídá průměrné úrovni) a všech osm čísel si vzájemně vynásobte. Pokud jste skončili na 0,1 (10 % z ideálního stroprocentního snímku), nemáte se zač stydět a hodnocený snímek je radost poslouchat. Vězte, že snímky ze špičkových světových studií se možná budou blížit ke stu procentům, ale za tímto ohodnocením se skrývají úžasné hudební nápady, které nemají po kompoziční a aranžérské stránce chybu. Jsou interpretovány talentovanými hudebníky hrajícími na špičkové nástroje tou nejbrilantnější technikou, za asistence talentovaných pěveckých hvězd, které se pohybují v příslušném hudebním žánru jako ryba ve vodě. Ty nejdokonalejší akustické nástroje jsou snímány drahými mikrofonními systémy v prostorách, o kterých se většině z nás může jenom zdát. Po splnění všech těchto „detailů“ se můžeme teprve začít bavit o samotném technickém zpracování...
faktor: hodnocení: po vynásobení
1. zkomponování skladby: 0,8: slušně napsané, pár dobrých hudebních nápadů: 0,80
2. aranžmá: 0.9: výborné aranžmá: 0,72
3. umělecké výkony: 0,7: výborná zpěvačka, horší kapela, nepřesný bubeník: 0,50
4. kvalita nástrojů: 0,6: studiový standard: 0,30
5. akustika studia: 0,8: příjemně znějící, ale příliš zatlumené prostředí pro bicí: 0,24
6. snímací technika: 0,6: zvukař se vyzná, ale má levné mikrofony určené pro home recording: 0,14
7. zpracování, mixáž: 0,3: průměrně vybavená DAW se spoustou zbytečně prováděných procesů: 0,04
8. mastering: 0,9: vynikající masteringové studio, kde vylepšili, co se dalo: 0,04
Subjektivní výsledek je zhruba čtyřprocentní oproti ideální 100% nahrávce - tak tenhle snímek na Grammy Award asi nezaboduje...
