Kurzy zvukové techniky XIII - Důležité rady a praktické postřehy při práci v hudebním studiu Šumy, brumy a další interference

I když všechny "stěrače stírají", vodiče vodí a konektory vytvářejí zdánlivě dokonalé kontaktní spoje, vystrčí na nás ve studiu čas od času růžky nějaký ten interferenční rarach, který se chce v podobě brumu, vrčení, sršení, praskotu, šumu či dalších jevů "vetřít" do užitečného signálu. V běžné praxi se můžeme setkat s následujícími interferencemi:

Hluboký (síťový) brum (50, 100 Hz) generovaný zemní smyčkou. Tu můžeme odstranit vhodně zapojenými symetrickými kabely, v případě nesymetrického propojení signál oddělit linkovými transformátory. Nezapomeňte na nutnost třížilového rozvodu v celém studiu! Pokud se brum již stal součástí záznamu, dá se výrazně redukovat pomocí speciálních úzkopásmových filtrů (Q = 30 i výše) nastavených na frekvence 50, 100, 150 atd. (Existuje řada plug-inů pro tento účel).

Jiným důvodem síťového brumu může být poškozený napájecí zdroj u příslušného přístroje (výměna filtračních kondenzátorů). Ani vedení nesymetrického kabelu v těsné blízkosti výkonových zesilovačů, síťových kabelů, rozvaděčů apod. nezůstane většinou bez následků.

Různé další brumy provázené vrčením či dalšími nehezkými zvuky (sršení, pískání, vysílání místní rozhlasové stanice) vznikají nejčastěji v případě špatně stíněných nebo extrémně dlouhých nesymetrických kabelů (utržené stínění). Siločáry rušivých elektromagnetických polí nacházejí také zalíbení v kytarových snímačích (single), gramopřenoskách či dalších nesymetricky provedených měničích.

Jako nejčastější zdroj rušení fungují televizní a rozhlasové vysílače, ale i další bezdrátové systémy, se kterými se dnes setkáte téměř na každém kroku. Samostatnou kapitolu tvoří mobilní telefony, které se dostanou téměř do všeho, co není symetrické. Obrovským zdrojem interferencí je také každý počítač, a pokud se chystáte natáčet elektrickou kytaru s klasickými "singly" přímo v režii v blízkosti PC, raději na to zapomeňte.

Veškeré výše uvedené interference lze výrazně omezit použitím kvalitních, důkladně stíněných kabelů, symetrických vedení, snímačů a akustických měničů s vyšším výstupním signálem, eliminací zdrojů rušení, důkladného uzemnění všech rozměrných kovových prvků v místnosti či ocelovými stínícími prvky v konstrukci stavby.

Samostatnou kapitolou v oblasti nežádoucích interferenčních signálů je brum s kolísající frekvencí i intenzitou - tzv. "vaření", které se objevuje velmi často u fantomově napájených mikrofonů, zejména při použití starších či nekvalitních kabelů nebo zoxidovaných konektorů. Tento efekt může mít ale na svědomí také jakákoli vadná součástka aktivního obvodu (přítomnost stejnosměrného potenciálu) či dokonce nečistota na plošném spoji přístroje. Vlhko a změny teploty situaci výrazně zhoršují.

Různé lupance, praskot či sršení se mohou v audiosignálu objevit nejen díky špatným kontaktům konektoru či přepínače (pěkně pozlobit dokáže i obyčejná vadná síťová zásuvka) - u propojení přístrojů v digitálním řetězci, kde není dodržena podmínka "jediný master, ostatní slave", jsou podobné zvuky charakteristickým průvodním jevem. I takto degradovaný signál lze v záznamu moderními procesory "léčit" (lepší je vždy prevence).

Šumy jsou do určité míry součástí prakticky každého audiosignálu, pokud je vše v pořádku, zůstávají pod vnímatelnou hranicí. Jejich zvýraznění vzniká úrovňovým či impedančním nepřizpůsobením audio vstupů a výstupů (špatné propojení nebo nastavení zisku), ale například i kvantizační chybou v digitálním prostředí. V pořádku nemusí být ani příslušný mikrofon, nástroj, napáječ, procesor či jiný prvek systému. Citlivé potlačení lze provést denoiserem.