Propojení vstupních zesilovačů s rekordérem
Jestliže používáte vstupní zesilovače na mixpultu, máte několik možností, jak budete signál na linkové úrovni odesílat do vstupů rekordéru:
1) Můžete použít přímé výstupy z jednotlivých kanálů (direct out) nebo výstup na inzertním bodě - většinou se nabízí možnost volby, zda bude signál odcházet přímo za vstupním zesilovačem nebo ho necháte projít ještě obvody ekvalizéru, kde můžete nahrávaný zvuk frekvenčně dokorigovat.
2) Signál pro záznam můžete odebírat z výstupních skupin (subgroups), kam ale nejprve musíte signál z příslušných vstupních kanálů odeslat (routing). Tímto způsobem lze smíchat i několik vstupů do jedné nahrávané stopy, čímž si ale výrazně omezujete možnosti dalšího zpracování. Vstupní signál bude procházet nejen přes obvody ekvalizéru (pokud je nevyřadíte z činnosti), ale také přes kanálový fader (hlavní tahový potenciometr) a navíc ještě přes EQ a fader na příslušné výstupní skupině.
3) Alternativně lze pro výstupy odcházející do záznamu využívat i kterýkoli výstup aux, pokud ho máte volný (odbočení signálu ze vstupního kanálu nebo ze skupiny).
U všech možností je samozřejmě nutné dodržet správné zapojení symetrických či nesymetrických výstupních konektorů, pro využívání inzertu jako výstupu je obvykle zapotřebí speciálně zapojený kabel. Používáte-li klasický pre-amp, propojíte jednoduše jeho výstup s příslušným vstupem na rekordéru.
Poslední možností (pouze v případě digitálního záznamu) je využití některého digitálního rozhraní (ADAT, SPDIF, TDIF, FireWire) pro přímé propojení pultu nebo pre-ampu s rekordérem - obě strany musí být samozřejmě tímto rozhraním vybaveny (klasické řešení při propojování digitálního mixpultu a digitálního rekordéru).
Při vícekanálovém analogovém propojení výstupů mixpultu nebo preampu se vstupy HD rekordéru, A/D převodníku, zvukové karty či magnetofonu prostřednictvím symetrického kabelu XLR je jistější odpojit zem (stínění) na konektoru XLR, který se zasouvá do výstupu pre-ampu nebo mixu (kontakt č.1), aby nedocházelo ke zhoršení odstupu (brum).
Nastavení a hlídání správných signálových úrovní
Úroveň zisku na vstupech je nezbytné nastavovat tak, abychom v žádném případě (ani ve špičkách) nepřekročili práh limitace, jinak bude signál zkreslený (kontrolu lze provést na příslušných indikátorech). Pokud má zpracovávaný signál příliš velkou dynamiku (například zpěv), je nutné tišší pasáže přidat (nebo hlasitější ubrat - v podstatě se jedná o totéž) pomocí vhodně nastaveného kompresoru. Pokud ho ale chcete využívat již při záznamu, musíte ho zapojit buď do inzertního bodu na mixu nebo preampu (trasa se rozpojí a signál prochází přes procesor) nebo do cesty mezi výstup z preampu (mixu) a rekordér. Využívání komprese je nezbytnou součástí záznamu zvuku: pokud si ale nejste s nastavením příliš jisti, je určitě jistější počkat s dynamickými úpravami až na mixáž.
Současný 24bitový HD recording umožňuje zaznamenat bez šumu signály s extrémní dynamikou, a proto je otázka komprese při záznamu spíše věcí poslechu - u zvuků bez upravené dynamiky se tišší pasáže často ztrácejí v ostatních nástrojích. Vhodné řešení ale spočívá v zařazení kompresoru do poslechu zaznamenané stopy, kdy si stále necháváte pro mixáž otevřené libovolné varianty nastavení. Moderní softwarové kompresory pro HD recording nabízejí velmi dobře přednastavené programy (presety), a tak si často vystačíte pouze s nastavením míry komprese (threshold) a dorovnáním hlasitosti (gain make-up) na standardní úroveň. Vyrovnávání dynamiky u tichých a hlasitých pasáží nebo zpevnění jednotlivých úderů u bicích nástrojů v žádném případě nepřehánějte (efektivní rozsah bývá přibližně 6-10 dB).
Pokud budete přesto chtít komprimovat už do záznamu, nabízí se zde také možnost využít lampový kompresor, který bývá často již součástí pre-ampu. Jeho nastavování není většinou tak kritické jako u klasických modelů.
Příště: Monitoring nahrávaných stop
