Kudy po hmatníku
Seriál Honzy Militkého s praktickými tipy pro kytaristy
Díl 11
Církevní mody, dórská
V předchozím díle jsme otevřeli téma církevních modů nacházejících se na různých stupních durové stupnice a seznámili jsme se s jejich názvy a charakteristickými intervaly. Nyní se tedy podrobněji podíváme na ty mody, které pro nás mají z pohledu populární muziky největší praktický význam - nebo přesněji, se kterými se můžeme, řekněme v rocku, popu, soulu a funky, setkat nejčastěji (svůj praktický význam mají totiž pochopitelně všechny). V tomto díle zaměříme pozornost na dórský modus.
Pojďme si nejprve připomenout doškálné septakordy v dur, které jsme si v předchozím díle představili na nejjednodušší tónině - tedy C dur. Tentokrát přidáme jedno b a ocitneme se tak v předznamenání F dur. Jelikož však budeme pracovat s dórským modem, který se nachází na II. stupni dur, výchozím septakordem pro nás tedy nebude Fmaj7, ale Gmi7. Z předchozího dílu víme, že dórský modus obsahuje takzvaný „charakteristický interval“ velké sexty (na rozdíl od přirozené moll aiolské, která má sextu malou). Tento charakteristický interval vždy představuje půltónový rozdíl mezi církevním modem a přirozenou dur, respektive moll, měřeno od stejného tónu. G dórská tedy bude obsahovat tón e, na rozdíl od g moll aiolské, která má es. Tento rozdíl se pochopitelně promítne i do předznamenání obou tónin - g moll aiolská bude mít dvě b, G dórská jen jedno. Tento půltónový rozdíl způsobí transpozici celého sledu všech sedmi septakordů na jednotlivých stupních - z jejich srovnání v Příkladu 1 vidíme, že tato akordická řada je z g moll aiolské přetransponována do G dórské o čistou kvintu výše, (nebo chcete-li čistou kvartu níž). Všimněte si, že pořadí akordů zůstává zachováno, změní se pouze kořen tóniny (tedy výchozí akord). Pro přehlednost uvádím černě vyplněný akord jónského modu (přirozená dur), aby bylo možné obě akordické řady lépe porovnat. Všechny akordy jsou uvedeny v základním plném tvaru úzké harmonie. U obou tónin uvádím nejprve třináctku na prvním stupni, která v plném tvaru obsahuje všech sedm tónů příslušné škály, neboť k základnímu septakordu lze dále přidat nadstavby 9, 11, 13. Jde tedy vlastně o celou stupnici, pouze poskládanou po doškálných terciích. (V případě aiolskéhu modu uvádím pouze nónový akord na prvním stupni. Nadstavbu 13- totiž považujeme z důvodů, o nichž jsme mluvili v jednom z předchozích dílů, za nevhodnou a snažíme se ji proto nevyjadřovat.)
Pokud vám to připadá složité, zkrátka si představte, že hrajete v F dur, ale kořen tóniny je na Gmi7 - rázem se tedy ocitnete v D dórské. Tónina F dur obsahuje mimo jiné tón e, což je, měřeno od jejího druhého stupně (g), právě ona dórská sexta. Jejím přidáním k septakordu Gmi7 pak obdržíte akord Gmi13. Vzápětí zjistíme, že to vůbec není tak komplikované, jak se to na první pohled může zdát.
Jako konkrétní ukázku jsem vybral legendární song od Red Hot Chili Peppers s názvem Aeroplane. Asi málokoho při jeho poslechu napadne, že téměř celá věc je postavena na spoji pouhých dvou akordů. Díky rafinované aranži, výrazně od sebe odlišující refrén i sloku, si ucho často ani nestačí uvědomit, že jde o stále tutéž harmonii, z níž v konci písně nevybočí ani basové a kytarové sólo. S výjimkou speciálu, který se, jako kontrastní díl, objeví pouze jednou, zhruba po středu písně, a je tvořen akordy E♭maj7, F7 Gmi7, které patří do přirozené g moll aiolské, je celý zbytek songu postaven pouze na akordickém spoji Gmi7 - C7. Podíváme-li se pozorně na septakordy v předchozím příkladu, zjistíme, že jde o akordy na I. a IV. stupni v G dórské. Ocitáme se tedy v modalitě a dovolím si tvrdit, že zde nejde o náhodu, ale promyšlený záměr.
A teď něco k praktickému doprovodu. Vynecháme-li u akordu C7 základní tón, který nám zahraje basa, a zaměníme ho za velkou nónu (sekunda přes oktávu), obdržíme značku C9, (možno označit též jako Emi7/5-/C), která bude mít s předchozím akordem Gmi7 společné tři tóny ze čtyř. (Gmi7: g, b, d, f; C9: c, e, g, b, d).. Při jejich spojování na hmatníku se tedy budeme snažit tyto společné tóny zadržet, takže spoj obou akordů obstará pouze půltónový pohyb v jediném hlase v kontextu s basovou linkou. Jinými slovy, zjišťujeme, že harmonickou situaci, která se nám zprvu mohla jevit poměrně složitá, lze na hmatníku prakticky vyřešit naprosto jednoduchým způsobem - samozřejmě pokud vnímáme harmonické souvislosti. Tento princip samozřejmě funguje ve všech obratech příslušných akordů - viz Příklad 2, ukazující praktické sazby ve čtyřhlasu.
Pro další příklad jsem sáhl k naprosté klasice - Shine On You Crazy Diamond od Pink Floyd. Tato notoricky známá skladba začíná v g moll, s klávesovými plochami a melodií v Moogu, kterou později převezme kytara. Když odezní toto intro, zůstane v klávesách viset zvolna odeznívající akord g moll a kytara do něj opakovaně zahraje čtyři tóny: b, f, g, e. Po nástupu kapely se tóny opakují do akordů C7 Gmi, mezi které je vložen akord F. Přítomnost tónu e v akordu Gmi (= Gmi6) a durový akord s malou septimou na IV. stupni této mollové tóniny (C7) nám naznačují, že nemůže jít o přirozenou moll, nýbrž opět o dórský modus - shodou okolností ve stejné tónině jako v případě Aeroplanu.
(Pozn. pro pokročilejší: Durový akord s malou septimou sice najdeme na IV. stupni i v melodické moll, ale harmonický sled je nutno vždy chápat v širším kontextu - akord F v Shine On You Crazy Diamond jasně naznačuje, že se zde jedná o G dórskou, a přesto že skladba je dále obohacena o další akordy, které do dórského modu nespadají, o melodickou moll se v tomto případě nejedná).
Podíváme-li se na legendární Another Brick in The Wall, i v ní najdeme stejný čtvrtý stupeň. Jde o akord G v tónině d moll. Jsou zde použity akordy Dmi, G, Dmi, F, C, Dmi - tedy D dórská. Zdá se, že pánové si tento modus zvláště oblíbili - najdeme ho i v dalších jejich skladbách.
Vysvětlení i praktické ukázky improvizace v církevních modech najdete na mém instruktážním DVD Technika a improvizace na elektrickou kytaru, ale mnohem efektivnější forma sdělení jsou kytarové a hudební semináře, které každé léto realizujeme spolu s dalšími zajímavými lektory na Rockových kurzech. Letošní, již devatenáctý ročník, určený pro začátečníky i pokročilé, chystáme tradičně na druhou polovinu července, tentokrát v Domažlicích. Mrkněte na www.kurzy.muzikus.cz.
